Lesy na hřebenech nejsou plné rezavých souší, ale jsou zalesněné

Lesy na hrebenech nejsou plné rezavých souší, ale jsou zalesnené a pusobí zdravým dojmem

Ac asi patrím k takzvaným drevarským lobbistum, kterí tloustnou v okolí Národního parku Šumava, rád bych se zastal Správy NP a Chránené krajinné oblasti (CHKO) Šumava v soucasné mediální kampani. Kurovcový problém na Šumave je totiž od zacátku až do dnešních dní dílem fundamentalistických ekologu, kterí od vzniku národního parku prísne trvali na ochrane všech organismu vcetne kurovce. Kdokoliv se podívá na hospodárské lesy v oblasti Kašperských Hor, Cerného jezera nebo Ostrého ci Prenetu, uvidí predevším jednu vec - lesy na hrebenech nejsou plné rezavých kurovcových souší, vetšina vrcholu je zalesnených a lesy pusobí zdravým dojmem. Kurovci bylo dovoleno se programove šírit V národním parku tomu tak není proto, že v prvních zónách parku bylo kurovci programove dovoleno se šírit. Jako každý druh, kterému jsou dány podmínky k zvyšování populace, kurovec od devadesátých let na Šumave postupne gradoval a v pridelených prvních zónách zlikvidoval dostupné smrkové monokultury. Používaná norma pro boj proti kurovci predepisuje v hospodárských lesích na jeden plnometr volne ponechaného kurovcového dríví, ze kterého tedy brouk prešel ve vyšším poctu na další stromy, porazit jeden plnometr lapáku, nebo instalovat jeden lapac. Úcinnost lapáku, to znamená úmyslne poraženého stromu pro odchyt populace kurovce, je prokazatelne vyšší než úcinnost plastových lapacu. Scénár je tedy pripraven. Máme-li v nedotknutelné první zóne dva tisíce kubíku dríví, ze kterých volne vylétá kurovec, mela by Správa NP v priléhající druhé zóne pripravit dva tisíce kubíku lapáku, což v šumavských podmínkách predstavuje asi dva tisíce stromu. Tím by se dal kurovec zastavit. Rovnice je prostá. Velikost zniceného lesa v první zóne je rovna velikosti holiny v priléhající druhé zóne. Výsledkem je suchý les v první zóne a holina kolem. Jenže tohle je teorie a ve skutecné praxi se kurovec vylétající z prvních zón vubec zachytit nedá a pak je nádherná príležitost k podávání dalších a dalších stížností a trestních oznámení. Zelený strom byl vzácný jako rys ostrovid Predstavte si, že stojíte na Pancíri na rozhledne a všechny lesy na okolních vrcholech hor jsou suché. Tak vypadal pohled z Luzného v roce 1996. V roce 1993 byly lesy v oblasti Luzného a Mokruvek predány národnímu parku s jeho tehdejším prísne ekologickým vedením a v roce 1996 zde byl zelený strom stejne vzácný jako rys ostrovid. Ale v mediální kampani proti Správe NP je verejnosti neustále predkládáno tvrzení, že suchý les je práve tím, co Šumava potrebuje. Težba dreva je všeobecne lidem prezentována jako poškozování prírodních zdroju naší zeme, což je jedna z nejvetších demagogií v celé šumavské kauze. V žádném z útocných clánku o drevarských lobby se nedoctete, kolik kalamitních holin již Správa NP po težbe zalesnila a že na techto plochách v druhých zónách vznikne nový les daleko drív než v suchých zónách prvních. Správa národního parku je správcem majetku všech obcanu, nikoliv šafárem na kurovcové farme u Hnutí Duha. Možná dokonce nekterým obcanum pripadá, že soucasné rozlohy prvních zón by zcela postacily a na zbytku parku by mohla probíhat normální hospodárská cinnost jako jinde na Šumave. Kdo z aktivistu bydlí na Šumave? Dríví z národního parku je státní dríví a peníze za ne jsou príjmem ze Šumavy pro celý stát, a nikoliv príjmem pana reditele parku a jeho podrízených, jak je co chvíli naznacováno. Národní park má rozlohu menšího okresu a dríví, které se v rámci snahy zastavit kurovcovou kalamitu z parku dodává, také predstavuje nejméne tisíc pracovních míst v regionu. Ony ty tloustnoucí drevarské akciovky na tom nejsou kdovíjak, stací se zeptat lidí v Sušici. Jenže ekologictí aktivisté se nikoho na nic neptají. Pres týden na svém pracovišti treba plní do nevratných plastových lahví nejaký chemický lomcovák, a v sobotu se zajedou na Šumavu privázat ke stromu, aby zachránili prírodu. Na Šumave žijí predevším lidé, které do nedávné doby les živil, a co je tedy bude živit, až podle páne Justa nebudou už živi z rozkrádání prírody? Nejspíš se budou muset odstehovat nekam za prací, když tedy ani ty sjezdovky nesmí v parku být. A pak konecne zavládne turistický ráj v nedotcené prírode. Nejkrásnejší cyklotrasy slouží odvozu dríví Turistika je další oblastí, kde se dá verejnosti tvrdit témer cokoliv. Problém je staven tak, že v prípade lesnického hospodarení na Šumave oblast z hlediska atraktivity utrpí. Vážne má turista pocit, že bez nastartovaných samoregulacních prírodních procesu by na Šumave nic nevidel? Záleží skutecne turistovi tolik na tom, zda vidí jezero Laka v parku, nebo Cerné jezero mimo park? Nejkrásnejší cyklotrasy a bežecké stopy jsou vedeny po cestách, které slouží odvozu dríví, a z penez za dríví je také hrazena jejich údržba a opravy. Kdykoliv dojde na budování nových tras, zlepšování povrchu a další služby pro turistiku, peníze nakonec vždycky pocházejí z tzv. výprodeje prírodního bohatství. Zdá se, že vláda má zatím jiné starosti Opravdu má naše vláda, která se dohaduje o penezích na školství a zdravotnictví, v úmyslu podle požadavku ekologu odstavit plochu zvící jednoho okresu, která ješte pred šedesáti lety živila desítky tisíc lidí, z hospodarení státu? Zatím se zdá, že ne. To budiž vedoucím pracovníkum národního parku útechou.