Lesy dostávají vápennou vzpruhu. Budí to rozpaky ekologů

Lesy jsou v letošním suchém létě více ohroženy, než jindy. Vedle škod, napáchanými úletech škodlivin z průmyslových podniků se k ničení porostů přidává i sucho. "Les chřadne, protože chybí vláha, stromy nemají možnost doplňovat látky, nezbytné pro přípravu na zimní období a hrozí, že zimu nepřežijí," uvedl Ladislav Pulpán, odborník ze státního podniku Lesy České republiky. O záchranu bojují lesníci především účinným přihnojováním a dodáváním minerálních látek, které chřadnutí zpomalují nebo s příjmem vláhy mohou poškozování i zastavit. "Velmi účinnou pomocí je letecké vápnění. Dodává se tolik potřebný hořčík, který chybí citelněji než třeba draslík. Tyto mikroprvky během fotosyntézy pomáhají jehličnanům přežít," uvedl Pulpán.

V tomto týdnu podnik Lesy zahájil letecké hnojení asi tisíce hektarů poškozených lesních porostů na Suchém vrchu v Orlických horách. "Smyslem zásahu je okamžité dodání rychle využitelných živin trpícím lesním porostům, které tak lépe překonají kritickou situaci a načerpají zásoby na přežití zimního období," upřesnil Půlpán. Podle Pulpána v minulosti lesům velmi uškodily v minulosti elektrárny a chemičky, které však v současné době mají již odsiřovací zařízení, které snížilo vypouštění škodlivin do ovzduší.

Poškozené porosty na výměře tisíce hektarů v oblasti Suchého vrchu jsou nyní letecky hnojeny dolomitickým vápencem, který obsahuje zvýšené množství nedostatkového hořčíku. "Nejpoškozenější část asi 150 hektarů bude na konci srpna ještě pohnojena speciálním lesnickým hnojivem,"uvedl Jan Řezáč, tiskový mluvčí Lesů ČR. Lesníci zasahují i v Krušných horách kde bojují proti hrozícímu usychání smrků po dlouhotrvajících kyselých deštích. Lesní práva v Horní Blatné na Karlovarsku zahájila letecké hnojení porostů mezi Božím Darem a Potůčkami. "Za týden hodláme ošetřit téměř 200 hektarů porostů," řekl lesní správce Jan Neumann.

Postup lesních společností vzbuzuje rozpaky ekologů. "Tento způsob ochrany lesa v zásadě nezavrhujeme, ale podle nás je řešením jen v lokalitách, kde je půda překyselena," řekl včera Vojtěch Kotecký z hnutí DUHA. "Jde totiž o velmi drastický zásah do přirozené půdní reakce, který může stromy v některých případech spíše poškodit než ochránit," dodal ekolog.

Daleko lepším řešení by podle něho byla změna druhové skladby lesů ve prospěch smíšených porostů. "Ještě dnes tvoří polovinu nové výsadby smrk ztepilý, který je velmi citlivý na všechny škodliviny," uzavřel Kotecký. Cesta je i v přirozené změně reakce v lesní půdě. "Tím, že se po těžbě nechá na místě odpadová dřevní hmota, která přirozeným způsobem zetleje, změní se reakce půdy z kyselé na alkalickou," doplnil další člen hnutí DUHA Jaromír Bláha.