Lesním společnostem nastávají tučnější léta

MF Dnes 20.8.1998

Lesním spolecnostem nastávají tucnejší léta

Ostrava Hospodarení lesních spolecností se v poslední dobe obrací k lepšímu. Odborníci to pricítají hlavne rostoucím cenám dreva a zvýšení produktivity práce v techto spolecnostech. "S rozvojem bytového hospodárství by mohly nastat ješte lepší casy," konstatuje výkonný reditel Ceské asociace podnikatelu v lesním hospodárství Stanislav Polák. Nejsilnejším odberatelem napríklad reziva je totiž stavebnictví. Odtud však zatím príznivý vítr nezaduje, nebot produkce v tomto odvetví zatím neustále klesá.

CENA DREVA ROSTE

Ve srovnání se stejným obdobím lonského roku stouply v cervnu ceny surového dreva v prumeru o 24,7 procenta, pricemž ceny za drevo jehlicnanu se zvýšily o 26,7 procenta. Po drevu nastal vetší hlad a pro lesní spolecnosti to znamená více zakázek. "Je to však jen prechodný jev zpusobený tím, že se v case letních dovolených tolik neteží, celulózky zacaly mít nedostatek zásob a razantne zvýšily ceny," tvrdí Polák. V cervenci už ceny stagnovaly a odborníci predpokládají, že cena dreva už dále neporoste. Loni se vytežilo trináct a pul milionu kubíku dreva, z cehož témer 19 procent skoncilo hlavne prostrednictvím rakouských a nemeckých obchodníku v zahranicí . "Zásoby dreva v lesích však rostou, což je mimo jiné dusledkem trvalého nedotežování prirozeného prírustku," uvádí námestek ministra zemedelství pro lesní hospodárství Pavel Rybnícek. Lesní spolecnosti si pochvalují i prístup Lesu Ceské republiky, které si je na težbu a pestební práce ve státních lesích najímají. Lesy Ceské republiky už loni nabídly spolecnostem nižší odkupní ceny za drevo, které pak prispely k vetším ziskum pri následném prodeji drevozpracujícímu prumyslu. "Lépe zohlednily naše náklady, které nám pri práci v lesích vznikají," upresnil ekonomický reditel Foresty Velké Karlovice Rastislav Suchánek.

PODNIKY SE ZBAVUJÍ PREBYTECNÉ ZÁTEŽE

Špatné výsledky v minulých letech mela na svedomí i nevýhodná struktura majetku lesních spolecností, který získaly v kuponové privatizaci. "Po vyjasnení vlastnických vztahu v roce 1997 však dominantní vlastníci konecne zavedli nový zpusob rízení a uvolnili ruce reditelum k prodeji majetku, který spolecnosti nepotrebovaly," vysvetlil Polák. Firmy se tak zacaly zbavovat napríklad bytu, penzionu ci drobných pilarských provozoven, jejichž údržba je rocne stála miliony. Omezují však i jiné aktivity, treba komercní myslivost. "Jako zábavu to nepotrebujeme a prináší to ztrátu," vysvetlil ekonomický reditel Lesu Krnov Pavel Mucka. Soucasne s rušením neproduktivních cinností spolecnosti pristoupily k postupnému snižování svých zamestnancu. Napríklad jedna z nejvetších firem, Lesy Krnov, snížila pocet pracovníku z 1324 v roce 1996 na soucasných 773 a podobne se zachovaly i Jihomoravské lesy, kde z 2500 lidí zbylo soucasných 1700.

ZISKY LESNICKÝCH PODNIKU ROSTOU

Soucasné výsledky hospodarení ukazují, že firmy vykrocily správným smerem. Napríklad Jihomoravské lesy, které se s dodávkami 608 tisíc metru kubických surového dríví podílejí na domácím trhu se 4,8 procenta, zaznamenaly mezirocní nárust zisku z 1,5 na 12 milionu. "Oznacil bych to jako první ekonomické oživení," zhodnotil pololetní výsledky podniku reditel Jihomoravských lesu Josef Buchta. "Malicko se to pootocilo," pridává se ekonomka Lesnicko drevarského podniku Vltava. "Letos bychom už nemeli skoncit v cervených císlech." "Ztrátu jsme prežili také proto, že jsme neobnovovali naše technologická zarízení. Letos proto nutne potrebujeme nakoupit nové stroje pro težbu dreva," vysvetlil Mucka. "Vylepšíme ješte pár hríchu z privatizace a jinak mužeme fungovat dobre dál," pripojil se financní reditel Lesu Frýdek - Místek Jindrich Janhuba. S akciemi lesních spolecností, jichž jsou desítky, se na burze prakticky neobchoduje. "Tyto spolecnosti už mají majoritní vlastníky, a klasictí portfolioví investori o ne proto zájem nemají, " vysvetlil Karel Necesal z Atlantik FT.

IVA ROSSMANITHOVÁ

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info