LESNICKÉ UNIVERZITNÍ VZDĚLÁNÍ V ČR

V tomto čísle Vám představíme historii a současné studium na dvou našich lesnických fakultách. V našem seriálu budeme nadále pokračovat, chceme Vám přinést další analýzy lesnického školství a výzkumu v ČR.

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY (LDF MZLU) V BRNĚ

Historie

Vysoká škola zemědělská (VŠZ) v Brně byla založena 24. července 1919 jako výsledek dlouholetého úsilí o vytvoření základu univerzitního vzdělávání v zemědělských a lesnických oborech na Moravě. Byla založena bezprostředně po vzniku Československé republiky, a je tedy po rozpadu Československé federativní republiky nejstarším vysokoškolským zařízením svého druhu na území ČR. V době vzniku VŠZ v Brně byl jedním z jejích dvou oborů obor lesnický jako základ LF, na které byla zahájena výuka 27. října 1920. Do poslucháren tehdy zasedlo prvních 208 posluchačů. Protože byli ke studiu zapsáni i studenti, kteří na fakultu přestoupili z jiných evropských vysokých škol, byli první absolventi promováni inženýry již v roce 1922. Od té doby pak na fakultě získalo vzdělání v lesnickém, dřevařském a krajinářském oboru téměř 7000 absolventů z 20 zemí. V současné době má fakulta více než 1300 studentů a 160 zaměstnanců, z nichž je 90 pedagogů.

Rozvoj LF byl násilně přerušen 17. listopadu 1939, kdy byly všechny univerzity uzavřeny okupační mocí. Činnost fakulty byla obnovena 3. května 1945 několik dní před úplným osvobozením republiky.

V roce 1994 byl na brněnské fakultě otevřen studijní program Dřevařské inženýrství jako výsledek snahy o doplnění spektra studijních programů. Katalyzátorem tohoto procesu byl i fakt, že po rozpadu federace zůstal tento studijní program jen ve Zvolenu na Slovensku. Od roku 1997 pak byla nabídka studijních možností rozšířena o program Krajinné inženýrství.

Od 1.ledna 1995 se zákonem změnil název VŠZ na MZLU. Přijetím nového názvu byla uctěna osobnost Johanna Gregora Mendela, vědce a objevitele záhad dědičnosti, který žil a pracoval v letech 1868 až 1884 v Brně. Univerzita tímto názvem dala též najevo, že vychází z brněnské stoleté tradice bádání v oboru přírodních věd a nadále v ní pokračuje.

Současnost

MZLU se dělí na čtyři fakulty - Fakultu agronomickou a Fakultu lesnickou a dřevařskou, které existují od založení VŠZ v Brně, a mladší fakulty - Fakultu provozně ekonomickou a Fakultu zahradnickou (se sídlem v Lednici).

LDF má v současné době 15 ústavů a tři fakultní pracoviště. Těmi jsou Školní lesní podnik (ŠLP) “Masarykův les” ve Křtinách, Státní zkušebna truhlářských výrobků ve Zlíně a Státní zkušebna nábytku v Brně. Nedílnou součástí života fakulty jsou akce studentské organizace - Spolku posluchačů, který se podílí výraznou měrou i na činnosti International Forestry Students Association (IFSA), např. úspěšnou organizací Světového sympozia IFSA, konaného v roce 2001 v Brně.

Hlavním úkolem LDF MZLU je připravovat studenty na odpovídající odborné, etické a sociální úrovni, aby byli schopni řešit tvůrčím a koncepčním způsobem problémy, se kterými se setkají. Musí být adaptabilní na měnící se podmínky tržní ekonomiky, ale při plném respektování zásad udržitelnosti rozvoje a setrvalosti produkce jak při využívání krajiny a obnovitelných přírodních zdrojů, tak při výrobních procesech zpracování dřeva.

Vzdělávání

Vývoj společnosti je rychlý a tomu odpovídají i časté změny ve způsobech vzdělávání. Na fakultě se tak následkem toho v současné době prolínají tři odlišné způsoby studia. Část studentů dokončuje studium v pětiletém klasickém inženýrském studiu a část jich pokračuje v kreditním inženýrském studiu. Oba systémy se od sebe zásadně neliší. Kreditní systém jen dává studentovi větší volnost při výběru předmětů studia při volbě rychlosti studia. Od roku 2000 nabízí fakulta výuku 22 předmětů v angličtině, a to jak zahraničním studentům přicházejícím v rámci mezinárodních programů SOCRATES/ERASMUS, tak studentům vlastním. Studenti, kteří byli přijati ke studiu od akademického roku (2002/03), však vstupují do zcela nového systému, který je největší změnou ve výuce od založení fakulty. Studium bude členěno do dvou stupňů: bakalářského a magisterského. Ve třech letech bakalářského studia získá absolvent znalosti nezbytné pro výkon odborných profesí, ale současně se studiem teoretických předmětů připraví i na další studium v magisterském stupni. Výhodou systému je, že po třech letech bude absolvent schopen nastoupit do praxe (s vysokoškolským diplomem), nebo bude moci pokračovat magisterským (inženýrským) studiem. Je reálné, že se počet studentů s neukončeným vzděláním sníží oproti současnému systému, protože nejnáročnější předměty se přesunuly až do inženýrského stupně studia. Od podzimu roku 2002 bude tedy studium na brněnské fakultě probíhat v těchto úrovních:

· Bakalářské studium (BSc.)

Tříleté studium bez specializací, ale umožňující výběrem volitelných předmětů určitou individualizaci studia. Ukončení studia státní závěrečnou zkouškou a obhajobou bakalářské práce. Akreditovány jsou tři studijní programy:

· Lesnictví

· Krajinářství

· Zpracování dřeva (Dřevařství)

· Magisterské (inženýrské) studium (Ing.)

Zatím “doběhnou” pětileté studijní programy, ale po třech letech (po absolvování prvních bakalářů) budou inženýrské programy transformovány na dvouleté. Zachovány budou tři studijní programy:

· Lesní inženýrství

· Krajinné inženýrství

· Dřevařské inženýrství

· Doktorské studium (PhD.)

Nejlepším absolventům inženýrských studijních programů může být umožněno tříleté studium v některém z osmi akreditovaných studijních programů. Studium končí závěrečnou zkouškou a obhajobou disertační práce.

Věda a výzkum

Věda a výzkum jsou nedílnou součástí práce vysokoškolského pedagoga. V souladu s existujícím grantovým systémem jsou na fakultě řešeny grantové projekty financované grantovými agenturami a dále jsou řešeny i přímé zakázky různých subjektů. Výsledky vědeckých a výzkumných aktivit mají prestižní charakter, dotvářejí charakter a dobré jméno fakulty a jsou též významným atributem při národní a mezinárodní evaluaci a akreditaci.

Budoucnost

Vstoupili jsme do nového milénia, které bude nepochybně charakterizováno další kumulací civilizačních faktorů. Proto chceme vychovávat odborníky, kteří dokáží sladit lesnictví založené na biologických základech s využíváním moderních technologií, a prostřednictvím našich absolventů chceme přesvědčit i laickou veřejnost, že těžba a zpracování dříví nemusejí stát v protikladu s ochranou přírody. Úkolem a posláním každého pedagoga je proto široce představit “svůj” předmět a zdůraznit jeho vazby na další disciplíny. Chceme tak docílit toho, aby absolvent neodcházel z fakulty s mozaikou poznatků, ale s celistvým obrazem oboru. Učitel proto musí být osobností v pravém slova smyslu - osobností schopnou interdisciplinárního přístupu - polyhistorem. Zvláštní roli hraje v přípravě našich studentů ŠLP “Masarykův les” ve Křtinách, na jehož pracovištích se odehrává většina praktické výuky. Absolvent odcházející do praxe musí totiž univerzitu opouštět s pevně zafixovanou představou o správném způsobu hospodaření a řízení lesnického a dřevařského podniku, a proto musí být ŠLP modelem po všech stránkách.

Drazí čtenáři, věřím, že krátká prezentace naší fakulty Vám ukázala, že LDF v Brně má zdravé kořeny a ambiciózní budoucnost a že výuka a výchova studentů jsou naším posláním.

Adresa autora:Prof.Ing.Vladimír Simanov, CSc. děkan LDF MZLU Zemědělská 3, 613 00 Brnosimanov@mendelu.cz

LESNICKÁ FAKULTA ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERSITY (LF ČZU) V PRAZE

Historie

V roce 1843 hrabě František Thun, jako zpravodaj stavovského komitétu pro reorganizaci pražské polytechniky, podal návrh na reformu studií, kde mimo jiné navrhoval i zřízení profesury lesnictví. Tento návrh byl sice v roce 1843 přijat českým zemským sněmem, ale byl zamítnut vídeňskými vládními místy. Skutečnému uplatnění lesnických nauk na Pražské polytechnice došlo teprve příchodem Krištofa Liebicha (1783-1874) v roce 1849, kdy vídeňské ministerstvo veřejného vyučování vyslovilo souhlas s přednáškami lesnických nauk. Docent Liebich zahájil své odborné lesnické přednášky v roce 1848 a po celých 18 let své učitelské činnosti na pražské technice poskytoval lesnické vzdělání řadě techniků. Ve výuce lesnických věd měl řadu následovníků (Antonína Bohutínského, Karla Kořistku až po prof. Vojtěcha Kaislera a prof. Josefa Sigmonda). Na zřízení samostatného lesnického odboru však bylo nutno počkat až do vzniku samostatného Československa. Ten vznikl na základě návrhu profesorského sboru zemědělského odboru České techniky ze dne 6.listopadu 1918. Konečná struktura lesnického vysokoškolského studia v Praze se upravila po vzniku ČVUT k 1.září 1920, v jehož rámci byla zařazena VŠ zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI). V této podobě existovalo kromě válečné přestávky vysokoškolské lesnické vzdělávání v Praze až do roku 1952 (v roce 1951 byla zřízena samostatná fakulta zemědělská a fakulta lesnická v rámci ČVUT a o rok později vznikla samostatná VŠZ, zatímco lesnická fakulta zůstala při ČVUT do roku 1959).

Naši předchůdci vycházeli ze zkušeností a studijních plánů vysokých škol v Curychu a ve Vídni, které kladly důraz na výuku technických předmětů (nebyly využity programy škol v Tharandtu, v Eberswaldu a v Mnichově, kde výuka počítala s technickým vzděláváním v minimálním rozsahu). Pro praktická cvičení sloužil od roku 1934 Školní statek v Kostelci n.Č.l.

V letech 1919 až 1939 se zapisovalo do prvních ročníků průměrně 68 posluchačů, z toho v průměru 15 cizinců. Až do otevření nového areálu techniky v roce 1937 v Praze - Dejvicích byla VŠZLI rozmístěna v různých budovách. Dne 17. listopadu 1939 skončila činnost lesnického odboru VŠZLI ČVUT obsazením vysokých škol jednotkami SS. Po smutných válečných letech byla obnovena výuka 4. června 1945.

Ve školním roce 1959/60 přešla Lesnická fakulta z ČVUT do rámce VŠZ v Praze. Současně bylo rozhodnuto o nadbytečnosti tří lesnických fakult v Československu a politickým rozhodnutím byla pražská lesnická fakulta určena ke zrušení. Lesnická fakulta byla transformována na Vědecký lesnický ústav VŠZ se sídlem v Kostelci nad Černými lesy s posláním vědecko-výzkumné práce a výchovy nových vědeckých pracovníků.

V srpnu 1990 usnesením Akademického senátu VŠZ v Praze byla podle zákona číslo 172/90 Sb. obnovena lesnická fakulta, která se v roce 1996 přestěhovala do nové budovy v areálu ČZU v Praze - Suchdole.

Hned při obnovení byl kromě tradičního Lesního inženýrství zřízen obor Krajinné inženýrství se specializací Krajinná ekologie. Ve školním roce 1994/1995 vznikaly obory Dřevařské inženýrství a bakalářské studium Hospodářská a správní služba v lesním hospodářství, v roce 2002 byly připojeny obory Inženýrské ekologie (Aplikovaná ekologie) a bakalářský obor Územní správní a technická služba.

Současnost

Studijní programy jednotlivých oborů jsou dnes velmi pečlivě koncipovány - vycházejí sice z tradice a zároveň maximálně přizpůsobeny současným i budoucím potřebám. Důsledně se uplatňuje zásada správné kombinace zastoupení předmětů technických, ekonomických a biologických tak, aby byl budoucí absolvent připraven řešit problémy na základě komplexních znalostí.

Pojetí oboru Lesní inženýrství odpovídá moderním trendům lesního hospodářství v Evropě, kde k tradičnímu pojetí přibývají silné ekologické aspekty, ale neopomíjejí se otázky technické a ekonomické. Na realizaci oboru Dřevařské inženýrství se podílí řada vynikajících odborníků z jiných fakult i jiných vysokých škol. Jestliže se ve studijním oboru Krajinné inženýrství student zaměřuje na komplexní péči o krajinu, pak v novém studijním oboru Inženýrská (Aplikovaná) ekologie je pozornost věnována komplexní péči o životní prostředí, problematice environmentálních systémů a posuzování vlivů lidských činností na životní prostředí.

Bakalářské studium Hospodářská a správní služba v lesním hospodářství je zaměřeno na ekonomickou lesnickou problematiku. Bakalářské studium Územní technická a správní služba je zaměřeno na praktické uplatnění absolventů v místní, regionální a státní správě, všude tam kde se setkávají s ekologickou problematikou a ochranou životního prostředí v komplexu zemědělství, lesního a vodního hospodářství.

V roce 2001 lesnická fakulta úspěšně prošla podle zákona o vysokých školách akreditačním řízením MŠMT ČR a bylo ji přiznáno právo poskytovat ucelené univerzitní vzdělání na tyto obory:

· Magisterské:

· Lesní inženýrství

· Dřevařské inženýrství

· Krajinné inženýrství

· Inženýrská ekologie - Aplikovaná ekologie

Magisterské studijní programy lze studovat jako pětileté studium nestrukturalizované i jako strukturalizované, tj. tříleté bakalářské a navazující dvouleté magisterské studium.

· Bakalářské:

· Hospodářská a správní služba v lesním hospodářství

· Územní technická a správní služba

(Je to specializované bakalářské studium zaměřené na přímé uplatnění v praxi.)

· Doktorské studium:

· Ekologie

· Aplikovaná a krajinná ekologie

· Pěstování lesa

· Ochrana lesa a myslivost

· Dendrologie a šlechtění lesních dřevin

· Ochrana půdy a meliorace

· Hospodářská úprava lesa

· Technika a mechanizace v lesním hospodářství

· Zemědělská a lesnická hydrologie

· Ekonomika a management - Řízení a ekonomika podniku

Ve smyslu zásad Boloňské konference představitelů univerzit a vysokých škol EU (červen 1999) je studium rozděleno do tří stupňů (bakalářský, magisterský a doktorský). Podle zmíněné akreditace má lesnická fakulta v současné době právo poskytovat magisterské studium dvoustupňové (3+2 roky) i jednostupňové (pětileté).

V devadesátých letech byla týdenní zátěž studentů zhruba třicetihodinová (v porovnání s lety dvacátými, kdy týdenní počet hodin byl často přes 40 hodin) a od školního roku 2002/03 se bude počet tzv. kontaktních hodin snižovat jen na 22 týdně.

Důsledně se bude uplatňovat kreditní systém studia (předměty jsou hodnoceny tzv. kreditními body, které představují studijní zátěž, obtížnost jednotlivých předmětů). Studijní program od třetího ročníku dává možnost širokého výběru volitelných předmětů. Fakulta podporuje zahraniční cesty studentů a možnost absolvovat část studia ne některé jiné fakultě mimo ČR, ať už v rámci států EU, nebo i jinde ve světě.

Od počátku práce obnovené Lesnické fakulty se přijímá stoupající počet posluchačů na jednotlivé obory tak, aby absolventi našli po ukončení svých studií dobré uplatnění. Velká pozornost se klade na dobrou úroveň. Na obor Lesní inženýrství se přijímá 50 až 80 posluchačů ročně, na obor Krajinné inženýrství 60 až 100, na Dřevařské inženýrství 50 až 70 a na bakalářský obor 20 až 30. Studia ukončí ročně 40 až 50 lesníků, 40 až 60 krajinářů, okolo 20 dřevařských inženýrů a stejný počet bakalářů. K tomu od roku 2002 přibydou posluchači Aplikované (Inženýrské) ekologie a studenti bakalářského oboru Územní technické a správní služby.

Věda a Výzkum

Lesnická fakulta jako součást univerzity se intenzivně zabývá také výzkumem a výchovou nových vědeckých pracovníků (v doktorských oborech studuje přes 150 studentů). Výzkumné celofakultní práce jsou soustředěny do čtyř výzkumných záměrů:

· Obnova funkčních lesních ekosystémů Krušných hor.

· Možnosti zvyšování ekologické stability, retence a kumulace vody v krajině.

· Víceúčelové lesní hospodářství v limitních sociálně ekonomických a přírodních podmínkách.

· Využití vzácných lesních dřevin v polyfunkčním LH a komplexu lesy - dřevo ČR.

Kromě toho řeší pracovníci velké množství výzkumných úkolů zadávaných nejrůznějšími našimi i zahraničními grantovými agenturami.

Budoucnost

Pražská LF se během své existence potýkala s nepřízní, nástrahami bouřlivé doby, ale i malostí a zbytečným soupeřením a osobní nevraživostí, které nic dobrého nepřinášely. Na počátku třetího tisíciletí je fakulta stabilizovaná, má téměř tisíc studentů, velký pedagogický i výzkumný potenciál. Do budoucích let hledí učitelé fakulty s optimizmem, snaží se o poctivou širokou spolupráci s lesnickou veřejností i s pracovníky mnoha oborů, zabývajících se životním prostředím.

Adresa autora:Prof. Ing. Ivan Roček CSc. proděkan pro pedagogickou činnost LF ČZU Kamýcká 127, 165 21 Praha 6 Suchdolrocek@lf.czu.cz