Kůrovec straší už i správu národního parku

Od září do poloviny listopadu padlo v šumavských lesích více stromů než za prvních osm měsíců

Množící se lýkožrout smrkový už začal děsit i Správu Národního parku Šumava (NPŠ).

Kůrovcová kalamita, která, jak Právu řekl ředitel Správy NPŠ, vypukla v roce 2007 v celé Evropě, zasáhla výrazně i šumavské lesy a donutila park zejména v posledních dvou měsících k razantní těžbě.

Potvrdily se tak obavy jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) i senátora Tomáše Jirsy (ODS) i předsedy Svazu šumavských obcí, starosty Horní Plané Jiřího Hůlky (nezávislý), že lesy národního parku jsou v ohrožení a samoléčba lesa, jak tvrdili odpůrci těžby, není na místě.

„Před sto dny jsem proto vyhlásil úmysl začít okamžitě válku s kůrovcem, a pokud by nedošlo k razantním krokům od správy národního parku, byl jsem připraven vyhlásit na území NPŠ stav nebezpečí,” konstatoval v pondělí na setkání s novináři jihočeský hejtman.

Ke zmíněnému kroku se hejtman odhodlal poté, kdy dvanáctičlenná skupina expertů z Jihočeského a Plzeňského kraje označila kůrovcovou kalamitu na Šumavě za pandemii a dosavadní přístup ke kůrovci samoléčbou lesa pokládali odborníci za utopické řešení. Následovala společná iniciativa s Plzeňským krajem, jejímž výsledkem bylo ustavení expertní pracovní skupiny pro Šumavu. Podařilo se tak oživit komunikaci s ministerstvem životního prostředí i správou národního parku. Zásluhu na tom má podle Zimoly především odcházející ministr životního prostředí Ladislav Miko, který výraznou měrou přispěl k tomu, že se konečně na Šumavě začal kůrovec eliminovat.

„Za posledních deset týdnů se na vrcholcích Šumavy vytěžilo 142 tisíc kubíků dřeva, což je víc než za prvních osm měsíců letošního roku, kdy těžba představovala 139 000 kubíků, a také víc než v období po orkánu Kyrill,” zdůraznil Zimola.

Připomněl, že v lesích přitom zůstane dalších 300 000 kubíků suchého dřeva, které již kůrovec opustil, a proto není třeba tyto stromy likvidovat. Senátor Jirsa v této souvislosti podotkl, že situace je stále velmi kritická, což dokazuje i stav lesa v okolí Plešného jezera, a je nezbytné se připravit na další razantní zásahy na jaře příštího roku.

Po nich musí následovat okamžité zalesňování, aby došlo k obnově lesa, což ale potrvá delší dobu.

Ředitel NPŠ sice rovněž říká, že na jaře bude k těžbě v souvislosti s likvidací kůrovce nutné přistoupit, ale odmítá, že k tomu dojde na základě tlaku komise expertů.

„Je pravda, že jsme letos vytěžili více, než uváděly naše prvotní odhady, ale určitě nepracujeme pod tlakem komise,” tvrdí Krejčí. Připouští ale, že zveřejněný odhad pro letošek byl původně jen 139 000 kubíků vytěženého dřeva.