Kůrovec letos ustoupil ze šumavského parku

"Vezeme po letech dobré zprávy," oznámil včera šéf Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek. Kůrovcová kalamita, která vyvrcholila v letech 1996 a 1997, totiž letos zřejmě definitivně skončila. Tento rok napadl lýkožrout smrkový jen třináct procent stromů ve srovnání s obdobím před pěti lety. Výrazně k tomu přispělo chladné a deštivé počasí, ve kterém se kůrovci příliš nedaří. Národní park to včera označil za důkaz, že zvolená likvidace přemnoženého brouka - tedy kácení napadených stromů - byla správná. "Lidská aktivita společně s počasím a přírodou přinesla kýžené ovoce," řekl Žlábek. Právě způsob léčby nemocného lesa byl a stále zůstává předmětem ostrých sporů mezi správci parku a ekology. Zatímco Správa Národního parku volí takříkajíc chirurgické metody (nemocné, kůrovcem napadené stromy raději odstraní, aby nenakazily další), ekologové neúspěšně prosazovali konzervativní léčbu (ponechat přírodu, aby se s nemocí sama vypořádala). Ekology prosazovaný postup uplatňují na druhé straně šumavských kopců - v německém Národním parku Bavorský les. Přitom kůrovce letos ubylo v obou parcích. "Ovšem zatímco my tady máme vykácené holiny, v Bavorsku mají stromy, i když suché," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Národní park Šumava však věří, že lepší je místo uschlých stromů vysázet nové smrky. Naopak správci v Bavorském lese se stejně jako čeští ekologové domnívají, že je výhodnější, vyroste-li nový les sám z porostů pod suchými stromy, a stane se tak geneticky odolnějším.