Kraje by chtěly získat výnosy z lesů

18.02.2002 | Střední Čechy

Někteří hejtmani usilují o to, aby lesy patřily krajům, protože se na těžbě dřeva dá vydělat. Lesy ale nejsou ziskové všude, a tak jiná hejtmanství o slabě namazaný krajíc zájem nemají. Komu budou patřit lesy? Poslanec navrhuje vytvořit státní fond lesního hospodářství.

Nápad převést státní lesy do vlastnictví krajů, vznikl v hlavě starosty Hranic na Moravě Rudolfa Nováka. "Kraje by měly dostat něco, s čím mohou hospodařit, a ne jen problémové školy a silnice," zdůvodnil svůj návrh zákona. Krajské zastupitelstvo o podání zákonodárné iniciativy rozhodlo kladně již na konci loňského roku. Novák pak předlohu nové normy vypracoval. Ještě před tím zpracoval analýzu, podle které by se v lesích na Olomoucku dalo dosáhnout z hektaru většího výdělku, než jaký vykazuje státní podnik Lesy České republiky (LČR), který většinu státních lesů spravuje.

Lesy se ale bouří. "V analýze se operuje s tržbami bez nákladů, zaměňují se realizační ceny obsahující všechny výrobní náklady s cenou u pařezu, která je neobsahuje, slibují se stamiliony, " zhodnotil analýzu generální ředitel LČR Jiří Oliva. Upozorňuje také na to, že k zajištění mimoprodukčních (neziskových) funkcí lesa jsou ročně třeba stamiliony, které kraje po rozdrobení lesů nebudou mít.

Někteří lesníci si dokonce myslí, že jim to starosta Novák dělá schválně. "Rozdrobení státních lesů na kraje je pomsta myslivců," uvedl jeden z nich. Novák je totiž autorem původní verze mysliveckého zákona, který upřednostňoval zájmy myslivců před vlastníky lesů. Zákon byl přijat, ale vlastníkům pozemků (zejména LČR), zemědělcům a ekologům se do něj podařilo prosadit více než šedesát změn. Navíc příštím rokem končí myslivcům nájemní smlouvy na honitby. O Lesích ČR je známo, že nikdy nebyly nakloněné je prodlužovat mysliveckým sdružením, která udržují vysoké stavy zvěře, jež pak působí v lesích škody.

Zasedání Asociace hejtmanů minulý týden v Liberci nedalo jednotnou odpověď na to, zda lesy chtít či ne. Podle libereckého hejtmana Pavla Pavlíka by se měly LČR transformovat na společnost, která by respektovala kraj jako partnera. Předseda asociace Evžen Tošenovský považuje za jednu z možností vznik akciové společnosti, v níž by měly podíl kraje i stát. Například Liberecký a Ústecký kraj o získání státních lesů neusilují, protože na jejich území jsou poškozené imisemi. "Pro kraj by vlastnictví bylo nevýhodné, lesy jsou ve ztrátě," uvádí zástupce libereckého hejtmana Luděk Suchomel. Roční ztráta v libereckých lesích je asi 20 milionů korun. Karlovarský kraj naopak zájem o lesy má. Zástupce karlovarského hejtmana Jan Zborník řekl, že systém státních lesů není optimální kvůli jejich centrálnímu řízení.

Vyřešit vztah krajů k lesům se snaží i konkurenční návrh zákona, který do sněmovny podali Jaroslav Palaš, František Brožík a Jiří Drda. Chtějí vytvořit Státní fond rozvoje lesního hospodářství, který by rozděloval finanční prostředky ze státních lesů do krajů.

Co říkají odborníci

Jaroslav Petřík (KDU-ČSL), místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu: "Do roku 1998 jsem byl zástupcem starosty v Uherském Hradišti. Podle zákona o navracení majetku obcím jsme požádali o zhruba 270 hektarů lesa. Díky zásahům v minulém režimu jsme dostali les vykácený, těžit se tam zatím nesmí a je nutné ho zalesňovat. Ročně do něj město dává až milion korun a je neprodejný. Vím tedy, že vlastnit les nemusí být bez problémů. Pokud by mělo k převodu lesů dojít, pak po zpracování kvalitních studií, jednáních s lesníky, starosty i odborníky. Nyní je to předčasné."

Jitka Seitlová (ODA) místopředsedkyně senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí: "Pro Olomoucký kraj, odkud jsem, by vlastnictví lesů bylo do budoucna zřejmě ziskové. Ale minimálně pro tři kraje to neplatí. Nebyly by schopny finančně řešit ani ozdravění lesů. Kromě jiného by se také muselo rozhodnout, jak by se stát podílel na likvidaci krizových situací, což jsou stamilionové částky."

Vladimír Broukal, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: "Myslím, že všichni hejtmani by nebyli tak striktně proti zvěři jako Lesy ČR, které stále hovoří o škodách, které zvěř na stromech napáchá. S některými bychom se určitě domluvili lépe.Proto by pro nás byl převod lesů na kraje výhodný."

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí Duha: "Ačkoli v jsem příznivcem decentralizace, ve správě lesů podnikem Lesy ČR vidím dvě hlavní pozitiva. Velký podnik je zárukou pro obchodní partnery a může nastavovat ceny dříví a navíc může přelévat peníze do problémových oblastí. Ačkoliv LČR někdy kritizujeme, nemůžeme nevidět celkové zlepšení.. Na některých lesních správách by se mohli všichni učit. Převést státní lesy do vlastnictví krajů vidím zřejmě pro příštích několik let jako velmi nešťastné."

Dělit lesy, nebo nedělit?

PRO

- Zisky především z prodeje dřeva by mohly posílit rozpočet krajů.

- Kraje by si (ale v souladu s lesním zákonem) mohly o lesích na svém území rozhodovat samy podle místních podmínek.

PROTI

- Rozbití silného a finančně stabilního celku by vedlo ke ztrátě konkurenceschopnosti.

- Kraje, které mají lesy poškozené, by na nich prodělaly a žádaly by dotace od státu, případné o subvence od EU.

- Hrozí nebezpečí, že by kraje chtěly některá zalesněná území prodat, a ta by pak byla využita komerčně.

- Kraj by neměl hospodařit na majetku a sám sebe kontrolovat (příkladem jsou správy národních parků, které hospodaří v lesích a současně jsou orgánem státní správy lesů, což vedlo k devastaci lesů kůrovcem a následným holinám).

Jak hospodaří lesy

- Lesy České republiky vznikly v roce 1992.

- Od roku 1994 nežádají o státní dotace.

- V roce 2001 vytvořily zisk před zdaněním 816 milionů korun.

- 98 procent výnosů zajišťují tržby z těžby dřeva.

- Ročně lesy odvádějí do státní pokladny [daně, pojištění, sociální zabezpečení) kolem 1,2 miliardy korun.

Jak jsou na tom kraje

Ekonomické výsledky lesnického hospodaření ovlivňuje cena dříví. Pokud by zůstala na loňské úrovni pak například:

- vysoce ztrátové budou lesy v Ústeckém kraji

- s menší ztrátou bude hospodařit Liberecký a Jihomoravský kraj

- na nule bude Moravskoslezský kraj

- v menším rozsahu budou ziskové Karlovarský, Středočeský, Hradecký a Olomoucký kraj