Kdo bude prodávat dřevo?

V lesích zuří netušený boj. Hovoří se nejen o neefektivním hospodaření a o zestátňování, ale také o falšování údajů; mizí počítače s důležitými údaji. Les je synonymem pro klid a pohodu. Současné dění okolo lesů má však s pohodou pramálo společného, připomíná bitvu. Na jedné straně barikády stojí nové vedení státního podniku Lesy České republiky (LČR), proti němu na druhé straně velmi netradiční spojenci - Česká asociace sdružující podnikatele v lesním hospodářství (ČAPLH) a odborový svaz zaměstnanců dřevozpracujícího průmyslu a lesního a vodního hospodářství, starší terminologií řečeno vykořisťovatel s vykořisťovaným.

Co vedlo k tomuto netradičnímu spojenectví? Především záměr nového managementu LČR změnit systém v těžbě a prodeji dřeva.

SOUKROMNÍK A STÁT.

V ČR je následující situace: v 93 % lesů při lesních správách hospodaří soukromé subjekty na základě dlouhodobých smluv na dodání komplexních lesnických prací a v 7 % lesní závody, kde se dřevem obchodují přímo Lesy ČR. Tento systém byl dosud poměrně úspěšný. Lesy ČR jsou jedním ze dvou státních lesnických podniků v Evropě, které nejsou ztrátové. Za srovnání stojí především situace se Slovenskem. V roce 1992 měly oba státní lesnické podniky stejnou startovní pozici, stejnou legislativu. Zatímco Češi přivedli do lesů soukromníky, které tu nechali na základě dlouhodobých smluv hospodařit a prodávat dřevo, Slovensko k žádné transformaci nepřistoupilo. Veškeré dřevo si nadále obchodoval přímo státní podnik. Výsledek? Stamilionové ztráty, nedobytné pohledávky z prodeje dřeva a úvahy o tom, že "český model" není tak špatný.

V Česku tedy zdánlivě není žádný důvod pro změnu. Jenže v roce 2003 Nejvyšší kontrolní úřad v rámci kontroly č. 03/14 přišel se zajímavými zjištěními. Prodejem dřeva při lesních závodech bylo dosaženo vyššího zisku z prodeje za jednotku dříví nežli prodejem u lesních správ. Jinak řečeno státní úředník hospodaří lépe nežli soukromník. Výsledek této zprávy přiměl vedení LČR k úvaze, že je čas pro změnu.

NOVÉ POSTUPY. Vedení rozhodlo, že LČR budou nadále část dřeva, přibližně 40 %, prodávat samy a u zbylých 60 % hodlají aktivněji vstupovat do vztahu mezi producentem a koncovým odběratelem. Už nadále nechtějí nechat na jednom soukromém subjektu, aby je vytěžil, zpracoval a prodal, jak to bylo doposud. Chtějí oddělit jednotlivé služby - kácení, přiblížení (dopravu), zpracování a prodej. A tyto dílčí zakázky chtějí přidělovat krátkodobými smlouvami v rámci výběrových řízení. ČAPLH však nesouhlasí a nadále preferuje komplexní dlouhodobé smlouvy. Výkonný ředitel ČAPLH JiříKořínek argumentuje tím, že v lesním hospodářství je atypicky dlouhá doba reprodukčního cyklu (80-100 let). Krátkodobě tak lze provést zásah, který přinese okamžitý profit, ale dlouhodobě způsobí zhoršení stavu lesa - např. při zalesňování a dalších pracích při pěstování lesa je možné objektivně zjistit výsledky práce až po několika letech.

Přestože vedení LČR tvrdí, že nově navrženým postupem "nechce destabilizovat obchodování privátní sféry s dřívím nebo ve službách zajišťovaných v lese ani zpochybňovat zaměstnanost v sektoru lesního hospodářství", v ČAPLH si servítky neberou a nazývají postup vedení LČR zestátněním. K požadavku na dlouhodobost smluv se připojují i odboráři, kteří se bojí, že krátkodobé či vypověditelné smlouvy ohrozí zaměstnanost v regionech, kde práce v lesnictví je často jediným dostupným zaměstnáním.

Vedení LČR se však odvolává na závěry NKÚ a tvrdí, že se musí něco dělat. Je sice pravda, že státní podnik Lesy České republiky není ztrátový, ale ze zprávy NKÚ vyplývá, že by mohl vydělávat víc.

ZTRACENÉ POČÍTAČE. ČAPLH si nechala udělat u znaleckého ústavu Brázda-Audit opoziční posudek, aby měla také v ruce "svůj" materiál dokazující, kdo při porovnání nákladů a příjmů vydělá na kubíku dřeva více. Tento posudek dochází ke zcela opačnému výsledku než první: jsou to právě soukromé subjekty, které hospodaří lépe než státní podnik.

Dva posudky, dva diametrálně odlišné závěry. Kde je chyba? Odboráři se zaměstnavateli tvrdí, že ve vstupních datech. Z podkladů předaných NKÚ se prý ztratily režijní náklady LČR na výrobu a prodej dřeva. Data předaná jimi jsou prý naopak kompletní.

Při jednání ČAPLH, odborářů a LČR v polovině srpna v Hradci Králové se strhla slovní přestřelka okolo skutečnosti, kde získala ČAPLH vstupní data pro svůj znalecký posudek. Přitom ekonomický ředitel LČR ZdenekCába možná nechtěně potvrdil, že data předaná ČAPLH znalci "odpovídají realitě". Otázka zní: Jak je to tedy s daty předanými NKÚ?

V této souvislosti není bez zajímavosti ani událost prvního říjnového víkendu letošního roku. Z ředitelství Lesů ČR byly odcizeny počítače personálně správního ředitele Vladimíra Sovy, vedoucího odboru financování Zbyňka Ježka a vedoucího odboru řízení a strategie Jiřího Policara. Nikdo to nechce komentovat. Skutečnost, že počítače byly odcizeny bez použití násilí z budovy hlídané bezpečnostní agenturou a kamerami a že nic jiného se neztratilo, napovídá, že nemusí jít o "obyčejný" kriminální delikt.

Mezi zúčastněnými kolují verze, že ztrátou počítačů můžou být definitivně zničeny stopy o tom, kdo a jaké údaje předal NKÚ. Nebo naopak, že data z odcizených počítačů mohou sloužit pro další posudky v předmětném sporu. Pravdu však může zjistit jen policie.

V těchto dnech vedou odboráři jednání s ministrem zemědělství a snaží se jej přesvědčit, že záměry nového vedení LČR nebudou ku prospěchu lesnictví v České republice. Kalouskovi lidé, kteří vždy považovali a považují Ministerstvo zemědělství za svůj "rajón", zase ustavili komisi, která má na počínání nového vedení LČR dohlédnout. Jak dopadne bitva o dřevo, by tak mohly ukázat už nejbližší týdny.