Jak správně hospodařit v lesích na vodou ovlivněných stanovištích

Strnady – 19. března – V České republice roste 19 % lesů na vodou ovlivněných stanovištích, od rašelinišť a podmáčených lesů po nivy vodních toků. Ztížené podmínky pro pěstování lesa v těchto lokalitách vedly již od konce 18. století k budování prvků technických meliorací – melioračních sítí, jejichž primárním účelem bylo částečné odvodnění půdy, minimálně pro období obnovy lesa. Nicméně, jejich efekt byl často koncipován jako dlouhodobý.

Vzhledem k probíhající klimatické změně je prospěšné ověřovat význam technických meliorací na konkrétních lokalitách. Ten souvisí nejen s geomorfologií území, lokálním klimatem a charakterem půd, ale také se stavem lesních porostů a způsobem jejich obhospodařování.

S cílem získat ucelené návody a informace pro posouzení a optimalizaci lesnického hospodaření na vodou ovlivněných stanovištích, na kterých byly v minulosti lesnické hydromeliorace realizovány, vyhlásila v roce 2020 Grantová služba Lesů ČR výzkumné téma „Optimalizace hydrologického režimu stávajících melioračních sítí v lesích“.

Na toto téma pak byl v letech 2021 – 2023 řešen projekt „Metody adaptace stávajících staveb odvodnění lesních půd na měnící se klimatické podmínky“. Výstupy tohoto projektu se následně staly základem certifikované metodiky Obnova a výchova lesních porostů na lokalitách ovlivněných hladinou podzemní vody, kterou zpracoval kolektiv autorů z Výzkumné stanice Opočno, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., a České zemědělské univerzity v Praze.

V metodice jsou, diferencovaně podle přírodních podmínek, navrženy vhodné postupy a zásady obnovy a výchovy lesních porostů na vodou ovlivněných stanovištích se zvláštním důrazem na zvýšení stability výsledných porostů i v probíhajícím období změny klimatu. A to při vyváženém plnění od nich očekávaných funkcí, zejména souběhu funkce produkční a funkcí hydrických.

Metodika sestává ze tří navzájem se doplňujících částí. Začíná lesopěstebními zásadami pro hlavní hospodářské dřeviny vodou ovlivněných stanovišť. Pokračuje pak katalogovými listy s rámcovými směrnicemi hospodaření podle stanovištních podmínek. Třetí část metodiky je stručným návodem pro využití mechanizace při pěstování lesa.

Na vodou ovlivněných stanovištích jsou vhodné lesopěstební postupy základním prvkem hospodaření. Technická opatření upravující vodní režim se realizují a využívají, pouze pokud běžné postupy hospodaření nevedou ke vzniku lesních porostů plnících očekávané funkce. Specifické růstové podmínky v mnoha případech ztěžují podmínky pro obnovu, ale i další fáze pěstování lesa. Řešením je správná volba druhové skladby a intenzita hospodářských opatření.

Autoři metodiky doporučují:

Při obnově lesa až na výjimky podporovat tvorbu porostních směsí, většinově ve skupinovitém míšení stanovištně vhodných dřevin.

Volbu správné intenzity obnovních postupů přizpůsobovat aktuálnímu porostnímu typu, zdravotnímu stavu porostů a potenciálu dosažení cílové druhové skladby.

Optimálně klást důraz na jemnější způsoby hospodaření maximálně využívající přirozené obnovy stávajících mateřských stromů. Přednostně aplikovat podrostní hospodářský způsob, včetně maloplošných prvků, velikost nezbytných holosečných obnovních prvků držet v mezích daných platnou legislativou.

Udržet vysokou stálost pokryvu půdy lesním porostem jako předpoklad fungování „biologické pumpy“ (tzn. evapotranspirace) porostů, čímž se omezí přemokřování lokality. S tímto přístupem souvisí snižování doby obmýtí a prodlužování doby obnovní uplatňované vždy s ohledem na porostní typ.

Prostorově omezené holiny a plochy bez stromové vegetace do velikosti cca 0,04 ha, kde se dá předpokládat vysoká náročnost obnovy vlivem zvýšené hladiny podzemní vody, je možné ponechat bez zásahu (výsadeb). Dojde tak mj. ke zvýšení diverzity lesních stanovišť, a tudíž lze očekávat i nárůst biodiverzity širšího území posilující míru plnění řady dalších funkcí lesa.

Na půdách neúnosných nebo podmíněně únosných pro těžké lesnické stroje realizovat mechanizované pěstební zásahy podle následujících doporučení:

· Těžbu a zejména přibližování dříví uskutečňovat v zimním období v období zámrzu, pokud to umožní mocnost sněhové pokrývky.

· Na stanovištích podmíněně únosných lze využít také suchá období.

· Nevhodná je stromová metoda těžby.

· Volí se co nejpřímější vedení přibližovacích linek.

· Okrajové stromy přibližovacích linek se důsledně chrání před poškozením.

· Celkově je vhodné omezit holosečný způsob obnovy.

Závěr

Uplatnění metodiky by mělo vést ke zvýšení druhové a strukturální pestrosti, a tím i stability a resilience lesních porostů na vodou ovlivněných stanovištích. Podstatné je také skloubení plnění všech očekávatelných funkcí lesa, z mimoprodukčních se jedná zejména o funkce hydrické a vodohospodářské.

Lze předpokládat, že aplikace metodiky zvýší bezpečnost produkce a povede ke zvýšení hmotové a kvalitativní produkce dřevní hmoty v řádu jednotek procent, tím dojde k navýšení výnosů v jednotkách desítek tisíc Kč na hektar lesní půdy vodou ovlivněných stanovišť.

Metodika Obnova a výchova lesních porostů na lokalitách ovlivněných hladinou podzemní vody je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/03/LP_6_2024.pdf

Autoři metodiky: Ing. Ondřej Špulák, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D.; VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno; doc. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D., Česka zemědělská univerzita v Praze; e-mail: spulak@vulhmop.cz Podle originálu připravil Ing. Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz