Hub roste málo, houbaři spoléhají, že je naseje svatý Prokop

Jarní suché počasí růstu podhoubí příliš nepřálo, a tak se houby nacházejí spíš jen náhodně. Zůstalo to na svatém Prokopovi, který podle lidových pranostik seje houby až 4. července. Opravdová houbařská žeň, hlavně pravých hřibů, pak má nastat v polovině července a trvat do poloviny srpna.

Kolem svátku svatého Prokopa totiž obvykle přichází druhá vlna evropských monzunových dešťů. Tou první je 40 dní po svatém Medardovi.

Lidová přísloví říkají: „Na svatého Prokopa, venku častá kápota", „O svatém Prokopu, pršívá na kopu" nebo „Svatý Prokop a teplé noci – hub sázení".

Svatý Prokop se narodil kolem roku 985, v dobách, kdy byl v Čechách biskupem svatý Vojtěch. Původně byl knězem a později poustevničil v jeskyni kdesi nad řekou Sázavou. Z ní prý vypudil tisíc běsů. K lesu a k houbám měl určitě blízko.

Kolem roku 1032 Prokop u Sázavy s podporou přemyslovského knížete Oldřicha, kterého znají Češi díky jeho svatbě se selskou dívkou Boženou, dokonce založil benediktinský klášter se slovanskou liturgií. Prokopa za svatého prohlásil 4. července 1204 papež Inocenc III.