EKOLOGIE: Dopis z Šumavy

Žiji na Šumavě, na území ,které bylo v r.1964 tehdejším Ministerstvem kultury vyhlášeno za Chráněnou krajinnou oblast Šumava .Místo svého bydliště jsem si zvolil naprosto dobrovolně,vyměnil jsem pohodlný život v tehdejším okresním městě ,za méně pohodlný,ale dle mého názoru zajímavější a bohatší život v přírodě.Nevadí mi,že většinu nákupů musím z různých důvodů realizovat v 50 km vzdálených Klatovech,nevadí mi také,že v zimě musím často několikrát denně prohazovat cestičky v metrové sněhové pokrývce,abych se dostal například k uskladněnému dřevu na otop .Byl jsem také předem smířen i s tou představou,že v zimě si budu muset prohrnování přístupové cesty k domu zajišťovat sám.Všechny tyto obtíže překoná následný prožitek ze života v čisté a dodnes nijak nezasažené krajině,kde se odedávna lidé živili chovem hospodářských zvířat a prací v lese. V dnešní době k těmto prastarým činnostem přistoupil i turistický průmysl, s nabídkou určitého sportovního vyžití veřejnosti.Co mě ale určitě vadí a o čem většina veřejnosti nemá informace,je způsob ,jakým započala Správa NP a CHKOŠ (dále jen Správa) "ochraňovat " Šumavu.Nechci se zmiňovat o práci této organizace v šumavském "Parku', kde se jim podařilo ve velmi krátké době úspěšně zdemolovat většinu budov po Pohraniční stráži či PVOS ,místo jejich smysluplného využití a rozvrátit valnou část historicky utvářených ekosystémů (na jedné straně buď strašidelný suchý les,nebo holiny po těžbách dřeva se vším co tak masívní těžba přináší a na straně druhé původní šumavské pláně a pastviny zalétané náletovými dřevinami).Také odbagrovávání asfaltových komunikací v okolí Prášil na mě spíše dělalo dojem Pol Potovy Kambodže,i když tam to probíhalo jistě masivněji.Ale co,řekl jsem si.Jsme bohatá země,asi to nikomu nevadí a asi je to tak správně.Prostě tam jako návštěvník nepojedu a se mnou jistě i mnoho dalších lidí.Co mě ale na práci Správy vadí velmi, je způsob, jak pojala státní správu ochrany přírody v CHKOŠ ,kde, dnes musím říci bohužel,žiji..Zde její pracovníci různými omezeními a podle mého názoru velmi sofistikovaně ,o své vůli přeměňují toto území v další šumavský pseudopark.Každoročním rituálem a jistě i "ochranářskou" slavností je vyhlašování stále nových přísně chráněných území uprostřed CHKOŠ.Tato jsou vyhlašována pod nejrůznějšími záminkami a mají jediný cíl.Tím cílem je,jak se zdá, vymístění nevhodného lidského elementu s jeho aktivitami mimo vyhlédnuté území a pozdější připojení takto připraveného území, k území stávajícího "Parku".Jejich činnost je vždy přímo festivalem ignorance k odlišným názorům na dannou problematiku,na způsob ochrany přírody ,který se v jejich interpretaci podobá spíše devastaci.S velkou pravděpodobnosti dochází také k porušování české zákonnosti,jako je zejména zák.32l/99 o ochraně zemědělského půdního fondu,Státní program o ochraně přírody a krajiny ,Směrnice MŽP k programu péče o krajinu,zák.244/94 o posuzování vlivů na životní prostředí a nakonec i sám zákon 114/92 o ochraně přírody.Poskládáme -li si každoročně nově vyhlašovaná přísně chráněná území k sobě,zjistíme,že krajina je již téměř celá pokryta nějakou 1 .zónou, nebo Přírodní památkou,nebo Přírodní rezervací,nebo je zde alespoň Přírodní rezervace navržena,takže se zde po dva roky od vyhlášení domorodé obyvatelstvo musí chovat jako v rezervaci,at' již to skončí jakkoliv a jakkoliv to ještě nikdy neskončilo, či alespoň 2.zónou,z které se v příštím roce udělá 1 .zóna atd..atp.Ze sféry jejich zájmu nevypadly samozřejmě ani lesní pozemky,kde se chovají obdobně.A všechno to do sebe pěkně zapadá, jako jiná oblíbená hra,nazývaná puzzle.Druhým ,stejně zajímavým způsobem, jak ovládnout toto vyhlédnuté území, je požadavek Správy NP a CHKOŠ na převod pozemků v řádu tisíců hektarů ,ze správy PF ČR na Správu NP a CHKOŠ.Jak by to s touto půdou dopadlo,je nabíledni.Zákonnost takového kroku je přinejmenším také značně diskutabilní.CHKOŠ ve svých zakládacích listinách nemá ani slovo o tom, že by měla něco vlastnit a šumavský "Park" snad má pozemky jen na území parku,nebo se snad pletu?Výmluva na nutnost vlastnictví pozemků kvůli ochraně přírody, má asi stejnou vypovídací hodnotu ,jako by mělo tvrzení hasiče, že musí vlastnit všechny budovy ,aby v nich nehořelo.(Toto bylo použito jen jako příměr,osobně proti hasičům nic nemám.)Třetím způsobem,jak pánové z CHKOŠ jistí své záměry na ovládnutí krajiny,je vyhlašování Systému územní ekologické stability.Vyhlašování tohoto opatření v ekologicky tak stabilní krajině jako je Šumava ,budilo úsměv, ovšem jen do té doby,než si přečtete,že území bude ponecháno bez zásahu přirozenému vývoji.Opět stará obehraná písnička o tom, jak zmizí louky a původní šumavská květena a všude bude křoví. Osobně si myslím, že pokud mají tito pánové,jak deklarují v plánu péče, potřebu pozorovat přirozený vývoj přírodních ekosystémů, mají k tomu dost příležitosti na území Parku.Někdo to řeší také tak,že si koupí zahrádku.V takovém případě se ovšem už pozoruje tak řečeno "za své a na svém",nikoliv "na státním a za státní" ,tedy za peníze daňových poplatníků a bez jakékoliv zodpovědnosti za eventuelní špatná rozhodnutí.Nezbývá než na tomto místě vyslovit podezření,že veškerá popsaná činnost lidí z CHKOŠ směřuje k tomu,aby zatímco na jedné straně ekologisté neustále v pravidelných časových intervalech otvírají otázku zvětšení výměry parku (!) na úkor CHKOŠ,a vedení CHKOŠ k tomu potichu připravovalo území.Skutečná ochrana přírody je v CHKOŠ,podle všeho, neznámý pojem.Dosvědčují to tisíce žab, které každoročně hynou u nýrské přehrady pod koly automobilů,dosvědčují to květiny a pastevní společenstva, pro Šumavu dříve tak typická, která mizí pod všeobjímajícím křovím.Dosvědčuje to také klesající návštěvnost Šumavy,zejména ze strany zahraničních turistů.Ne nepodstatné je i další hledisko ,ke kterému je nutno přihlédnout.Při tak rozsáhlé přeměně původních šumavských ekosystémů hrozí i nebezpečí zdravotní.Jakkoliv si to zatím nikdo z odpovědných nepřipouští,vzhledem ke změně klimatu a prokazatelnému oteplování,může do všech těch nově vyráběných rezervací ,mokřadů a všech možných a nemožných zón a stupňů ochrany přírody,které tito fanatici realizují de fakto v kulturní krajině a obyvatelům "za humny",migrovat takový druh hmyzu,který je sám o sobě obtížný,případně přenáší nějakou nebezpečnou nemoc.Takový "správný"hmyzí druh může učinit život v zasažené krajině nemožný.Pokud to také ovšem není úmysl.Většina veřejnosti o takovéto" práci" státní správy ochrany přírody na Šumavě nemá informace,zvláště když přihlédneme k prováděnému vymývání mozků různými ekologisty ve sdělovacích prostředcích.Původní charakteristický ráz Šumavy bude za krátký čas neznámým pojmem.Ale ochrana krajinného rázu je to ,co MŽP programově prosazuje.Že by se už konečně opravdu začalo?Jiří Tauerbrcalnik@email.cz