Dvorečtí zakládají plantáže dřevin
18.04.2002 | Moravskoslezský den
První plantáže rychlerostoucích dřevin na Bruntálsku zakládá dvorecký Agropodnik, hospodařící na svažitých pozemcích Nízkého Jeseníku. Mnohaletý projekt je zaměřen na výrobu dřevní štěpky z jinak nevyužívané zemědělské půdy a Dvorečtí si od něj hodně slibují. Jednak chtějí topit ekologicky a levně, jednak energii využijí při sušení rychlokompostu. Komplexní zkouška technologie byla zahájena ve středu a nové granulované hnojivo, vhodné pro zahrádkáře i zemědělské firmy, se na trhu objeví v druhém pololetí. Přestože Bruntálsko jako lesnatý region má ideální podmínky pro vytápění objektů dřevní hmotou, štěpka na trhu prakticky chybí a příkladů jejího využití je zatím poskrovnu. Rýmařovský Silva servis vyrábí pro své provozy teplo v ekologické kotelně na biomasu a využívá hlavně drcenou kůru z jehličnatých stromů. Ani Dvorečtí nepochybují o výhodnosti spalování biomasy. Zakládání plantáží rychlerostoucích dřevin tu začalo loni na jaře a produkční porost je zatím na ploše dvou a půl hektaru. Dřevní hmotu odtud farmáři sklidí nejdříve za čtyři roky. " Zatím nám narostly zhruba metrové proutky a z těch by se daly plést leda tak pomlázky. Rostliny ještě neobrazily, teprve na podzim budeme schopni odhadnout víc, " uvedl Jiří Láznička z Agropodniku Dvorce. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Kunovicích doporučuje pro plantáže v našich klimatických podmínkách a nadmořské výšce do 600 metrů topoly a vrby. Životnost plantáží dosahuje až pětadvaceti let a za tu dobu se sklidí až pětkrát. Dřeviny se řežou až na pařízek, nebo se využívají mladé výhony z pařezů. Agropodnik bude potřebovat velké množství dřevní štěpky též od dodavatelů a využívá i jinou biomasu, například piliny či odpady z vlastní tírny lnu. Firma letos postavila kompostárnu, jejíž součástí je topeniště na biomasu s výkonem jednoho tisíce kilowattů. " Kompostárna bude zpracovávat chlévskou mrvu, slámu a močůvku z velkokapacitního kravína v Křišťanovicích na sušené granulované organické hnojivo. To má stejné hnojivé vlastnosti jako tradiční hnůj, ale je čtyřikrát koncentrovanější. Nezapáchá a neobsahuje klíčivá semena plevelů ani patogenní mikroorganismy, " dodal Láznička.
Další články v kategorii Lesnictví
- Pražští lesníci loni více sázeli a méně káceli, kůrovce nahradily houby (24.08.2026)
- Z lesa na stůl: Spousta lesní chuti na jednom místě (21.08.2026)
- Duby a adaptace lesů na změnu klimatu: Důležité je rozlišovat sazenice už v lesních školkách (20.08.2026)
- Vědci zkoumali, jak může hospodaření udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách (19.08.2026)
- Senátní výbor žádá vládu o zřízení pracovní skupiny k velkoplošným požárům (19.08.2026)
- Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům (19.08.2026)
- Na omezení dopadů sucha v dalších letech pozdě není, míní odborník (17.08.2026)
- Mendelova univerzita a Nadace Partnerství společně zlepšují péči o nově vysazené stromy (17.08.2026)
- Lesy v Pardubickém kraji se mění ve prospěch listnatých dřevin (15.08.2026)
- Jak můžeme udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách (12.08.2026)

Tweet



