Dopady vstupu ČR do EU v porovnání s Rakouskem

Michal Třeštík

O krátký rozhovor jsme telefonicky požádali i Karla Schwarzenberga, který převzal schwarzenberské statky v Rakousku a Německu, u nás mu patří například lesy na Orlíku. Studoval lesnictví v Mnichově a právo ve Vídni a Štýrském Hradci. Majetky z velké části obhospodařuje jeho syn Jan.

· Rakousko vstoupilo do EU v r. 1995, tedy poměrně nedávno. Jak se projevil vstup v oblasti lesního hospodářství (LH)?

Především nastala na trhu se dřevem ještě větší konkurence, propojily se ještě více pilařské provozy. Např. když byla větrná kalamita ve Francii, vozilo se dříví okamžitě do Rakouska. Jde tedy i o zrychlení a zjednodušení dopravy.

· Jaké výhody nebo nevýhody přinesl vstup do EU konkrétně Vám jako vlastníkovi lesních pozemků v Rakousku?

Podívejte, ty výhody i nevýhody nebyly nijak zvlášť významné, protože celoevropský trh fungoval v Rakousku již nějakých 20 nebo 25 let předtím. Spíše došlo k jeho dalšímu propojení a odstranění některých bariér, např. v již zmíněné dopravě. Pro lesní hospodářství to tak velký význam nemá.

· Očekáváte obdobnou situaci po vstupu do EU i v ČR? Můžete srovnat připravenost současného LH v ČR a rakouského v době vstupu?

Hlavní rozdíl je v byrokracii. U nás (v ČR, pozn. redakce) je mnohem více papírování. V Rakousku přijede k vlastníkovi na kontrolu jeden úředník, podívá se, zkontroluje a odjede, u nás přijede čtyřčlenná komise, která se zdrží dva dny. Na všechno je potřeba licence. Proč např. vyškolený lesník potřebuje další a další licence a potvrzení? U nás pořád vycházíme z toho, že lesník ve státní správě má větší rozum než lesník v provozu.

· Měl by tedy být podle Vás lesní zákon a navazující vyhlášky benevolentnější?

To není to pravé slovo, řekl bych účelnější. Já nemám nic proti kontrole, ale lesní zákon by měl sloužit hlavně lesu a ne rozvoji úřadů.

· Byrokracii či legislativu naši lesníci nebo vlastníci lesů před vstupem do EU již těžko ovlivní. Jak se mohou na vstup připravit, v jakých oblastech se jich vstup nejvíce dotkne?

Co se týká odbornosti, jsou na tom lesníci u nás stejně jako v zahraničí. Nemají však tak dobře propracovaný marketing a nejsou zatím tolik nucení k nepřetržitému zkoumání každého výkonu ve svém hospodaření - co by se mohlo udělat lépe, jaký má každý výkon hospodářský výsledek, mít neustále zpětnou vazbu a kalkulaci nákladů a výnosů.

· Mnoho vlastníků a správců lesních majetků u nás se obává vyhlášení dalších chráněných území v souvislosti se soustavou Natura 2000 (směrnice o stanovištích a o ptácích). Jaké zkušenosti máte s vyhlášením těchto chráněných území a obecně s ochranou přírody?

V Rakousku se to také pojímalo velice velkoryse, byl to takový účet na adresu třetího - na vlastníky a hospodáře, aniž by se jich někdo ptal na jejich názor a dopady na hospodaření. Pak se ozvali vlastníci dotčených pozemků, sedláci a jednali společně o vymezení těchto území - kde to smysl má, kde ne. Zvítězil tento rozumný přístup, ale až po tlaku zmíněných skupin lidí.

· Asi největším problémem pro vlastníky a správce lesních majetků v ČR v současnosti je dlouhotrvající pokles cen dříví. Jak vidíte tento problém ve srovnání např. se situací v Rakousku nebo Německu? Jak se budou ceny vyvíjet podle Vás po vstupu do EU?

V Rakousku i v Německu je to úplně stejné. Jde o evropský trh. Vstupem do EU se pouze přiblížíme, ale trendy se vůbec nezmění. Když bude v Evropě trh klesat, bude klesat i u nás a naopak.

· Existují nějaké podstatné rozdíly v hospodaření na lesních majetcích v Rakousku a v ČR?

V Rakousku je mnohem větší nasazení strojů oproti lidské práci, více harvestorů apod. a hlavně mnohem menší stavy personálu. Když se podívám na LČR, tak bychom měli udělat součet zaměstnanců lesních akciových společností a zaměstnanců LČR a přijdeme teprve na správné číslo, kolik lidí je celkem zaměstnáno na účet lesa.

· Myslíte si, že bude středoevropské lesnictví se svými tradicemi pěstování lesa konkurenceschopné na jednotném evropském trhu s dřívím, nebo se bude stále více orientovat na mimoprodukční funkce a dovážet většinu své potřeby dřevní suroviny?

Dřevní surovina se bude dovážet, není-li dostatečná výroba. Můžeme tvrdit, že se vrátíme o tisíc let zpět, ale prales již stejně nikdy vrátit nedokážeme. Musíme rozumně hospodařit trvale udržitelným způsobem, nezaměřovat se na krátkodobé cíle. V Rakousku již dochází ke konci možné racionalizace, již není moc kde brát. Skandinávské země sice byly vždy o trochu levnější, ale myslím si, že můžeme být konkurenceschopní, nechá-li nás stát být konkurenceschopní. A jsme zase u byrokracie a neexistujícího přemýšlení, jaké konsekvence mají různé nové zákony a vyhlášky. Tady si málokdo uvědomuje, že každý nový předpis způsobí náklad navíc.

· Když mluvíte s ostatními vlastníky lesů v Rakousku, převládá spíše pozitivní hodnocení vstupu do EU nebo naopak?

Převládá pozitivní hodnocení.

Děkuji za rozhovor, Michal Třeštík