Diskuse: Vliv vstupu do EU na lesní hospodářství

Ve dnech 24. až 27. června se v Hradci Králové sešli generální ředitelé státních lesů Polska, Rakouska, Slovenska, Rumunska, Chorvatska, České republiky a zástupce bavorského ministerstva zemědělství, aby projednali otázky týkající se těchto tématických okruhů:

1. Státní lesy a veřejnost

2. Vliv Evropské unie na lesní hospodářství přistupujících zemí

2. Aktuální problémy obchodní politiky státních lesů

K jednotlivým tématům přijali tato stanoviska:

1. Státní lesy a veřejnost

Lesy se především staly místem turistiky, rekreace a odpočinku. Lesy se také dostaly do popředí zájmu ochrany přírody, byť představují nejzachovalejší složku přírodního prostředí. Lidé se přesto domnívají, že je nutné lesy co nejvíce chránit a vyhlašovat zde stále nová a nová chráněná území. Hospodářská a sociální funkce lesů začala v povědomí veřejnosti ustupovat. Navíc společnost očekává, že náklady spojené sposkytováním těchto služeb půjdou ktíži správců a vlastníků lesů (především podniků státních lesů) a bude je užívat zdarma.

Klíčovým problémem je otázka financování nákladů spojených sposkytováním těchto služeb společnosti. Podniky státních lesů jsou vystaveny tlaku, aby je platily ze svých rozpočtů a tak prokázaly "užitečnost" existence státního vlastnictví lesů. Účastníci jsou však přesvědčeni, že ochota strpět zvýšené náklady spojené sposkytováním služeb společnosti má své hranice. Výše uvedené náklady nemohou snižovat konkurenceschopnost podniků na trhu a ohrožovat samotnou podstatu jejich ekonomické existence. Proto se ředitelé shodli, že budou usilovat alespoň o jejich částečnou úhradu.

2. Vliv Evropské unie na lesní hospodářství přistupujících zemí

Se vstupem nových zemí se vEU významně rozroste plocha lesů (ze 130 mil. ha na 175 mil. ha, tj. o25 %) azásob dřeva (z 20 mld. m3 na 47 mld. m3) jako kvalitní, obnovitelné, ekologicky šetrné suroviny. Lesnictví v EU tím získá kvalitativně vyšší sociálně-ekonomickou i ekologickou pozici. EU plánuje zalesnit rozsáhlé neproduktivní zemědělské pozemky. Na významu také získá dřevozpracující průmysl. Účastníci konstatovali, že Evropská unie, přestože ve své legislativě má přes 300 norem dotýkajících se lesnictví, nemá vlastní lesnickou politiku obdobnou politice zemědělské. To má své výhody, ale i určitá úskalí - problematiku lesnictví řeší jiné resorty, hlavně zemědělství a ochrany přírody, které do lesnictví vnášejí pouze své představy. Účastníci se proto shodli, že budou usilovat o vytvoření jednotného rámce evropské lesnické politiky a o pevnější institucionální zaštítění lesnictví na úrovni Evropské komise. Za tímto účelem bude vytvořena iniciativa, která by měla vyvrcholit uspořádáním evropského lesnického kongresu.

Problém financování služeb, poskytovaných společnosti, vyvstává také u ochrany přírody vsouvislosti se zaváděním celoevropské soustavy NATURA 2000. Ani Evropská unie neoplývá ochotou vkládat velké finanční prostředky do lesnictví (ochrany přírody). Začíná se projevovat tendence přenést náklady, tj. především újmy znejrůznějších omezení hospodaření, na vlastníky a správce lesů bez náhrady. To je však vrozporu se Základní listinou práv a svobod, kde se praví, že omezení občana vjeho svobodném nakládání svlastním majetkem ve veřejném zájmu se může dít pouze za náhradu. Daleko většímu tlaku jsou vystaveny podniky státních lesů, u nichž se přímo předpokládá, že tyto újmy strpí bez náhrady. Podniky státních lesů mají velmi obtížný přístup kfinančním prostředkům EU. Proto i vtomto případě se účastníci shodli na tom, že budou usilovat alespoň o částečnou úhradu výše zmíněných nákladů. Účastníci dále budou usilovat o stanovení jasných pravidel ochrany přírody a o možnosti uzavírat smlouvy o ochraně konkrétních lokalit mezi vlastníky a správci lesů na jedné straně a státem na straně druhé.

Sochranou přírody úzce souvisí nový fenomén, kterým je certifikace (audit) obhospodařování lesů acelého spotřebitelského řetězce na základě zásad (kritérií) trvalé udržitelnosti. Účastníci se shodli na tom, že budou podporovat snahy o vzájemné uznávání certifikačních systémů tak, aby každý vlastník či správce měl právo svobodné volby certifikačního systému. Snahy o monopolizaci jednoho systému považují za naprosto nepřijatelné.

Podniky státních lesů kandidátských zemí se budou muset přizpůsobit pravidlům hospodářské soutěže EU. Srozšířením EU o další země se otvírá poměrně široká možnost potenciálních konfliktů spočívajících vrozdílné sociálně ekonomické úrovni jednotlivých zemí. Jeden ze zdrojů možných konfliktů je i vrozdílné úrovni spotřeby dřeva domácím obyvatelstvem. Proto se účastníci shodli na podpoře programů zvyšujících spotřebu dřeva vjednotlivých zemích.

3. Aktuální problémy obchodní politiky státních lesů

Současné prostředí, vněmž se odehrává obchod se dřevem, charakterizují tyto klíčové faktory:

Veřejnost vnímá těžbu dřeva velmi negativně; na významu získávají celospolečenské funkce lesa.

Do obchodních strategií podniků státních lesů zasahují politické vlivy.

Trh se dřevem se globalizoval, zpracovatelské kapacity se koncentrovaly, zvyšují se nároky na logistiku, firmy vyžadují dodávky dřeva dle principu "just in time".

Nadnárodní koncerny výrazně snižují ziskovost lesního hospodářství tím, že se snaží co nejvíce minimalizovat náklady na vstupy surovin a co nejvíce maximalizovat vlastní ziskovost. Za tím účelem vyhledávají nové zdroje levných surovin a vEvropě přesouvají své kapacity stále více na východ. To může ohrozit i rozvoj zpracování dřeva vlesnicky vyspělých zemích.

Spotřeba dřeva na domácím trhu nově přistupujících zemí je velmi nízká, stím souvisí vysoký export surového dřeva nebo polotovarů zněj.

Dřevozpracující průmysl vnově přistupujících zemích je značně technologicky zastaralý, ztoho plyne jeho nízká konkurenceschopnost.

EU silně podporuje využívání biomasy pro energetické účely, to je šance na zhodnocení dřevního odpadu či méně kvalitního dřeva nebo šance na nové příjmy zplantáží rychle rostoucích dřevin. Využívání biomasy je ekologicky velmi prospěšné, nezvyšuje množství CO2 vovzduší a je vsouladu se závěry Kjótského protokolu.

Účastníci konstatovali, že zeshora uvedených problémů pro lesní podniky plynou značné nároky na modernizaci (inovaci) způsobu správy lesních majetků i smluvních vztahů sobchodními partnery. Kvalitní struktura dřevozpracujícího průmyslu a dlouhodobé obchodní vztahy jsou voboustranném zájmu. Velmi důležité je vzájemná informovanost o vztazích mezi lesními podniky a investory a možnost predikce dalšího vývoje. Účastníci pozitivně ohodnotili skutečnost, že zasahování státu a jeho vliv na obchod se dřevem postupně zeslabuje.

Účastníci setkání:

Jiří Oliva, generální ředitel, Lesy České republiky, s.p.

Georg Erlacher, Thomas Uher, členové představenstva, Rakouské spolkové lesy, a.s.

Reinhold Erlbeck, vedoucí odd. lesnické politiky a les. hosp., Bavorské ministerstvo zemědělství

Janusz Dawidziuk, generální ředitel, vz. Tomasz Wójcik, Polské státní lesy

Željko Ledinski, prezident představenstva, Chorvatské státní lesy, s.r.o.

Karol Vinš, generální ředitel, Lesy Slovenské republiky, s.p.

Emil Barbulescu, ředitel, Rumunské státní lesy