Diskuse o budoucnosti státních lesů má vycházet z odborných argumentů

V článku v Karlovarských novinách z 26. 1. 2002 vyjádřil Jan Zborník, zástupce hejtmana, stanovisko, že jedním z důvodů, proč by měly být státní lesy převedeny na kraje je fakt, že se státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za 10 let nepodařilo v Karlovarském kraji uspokojivě vypořádat s restitučními nároky obcí ve výši 7.200 ha.

Své stanovisko zdůvodnil tvrzením, že kraj by se, jako vlastník, vypořádal s tímto problémem velmi rychle. Vzhledem k tomu, že stanovisko Jana Zborníka představuje vyjádření oficiálního zástupce hejtmanství Karlovarského kraje, považuje státní podnik LČR za nezbytné se k němu vyjádřit a zveřejnit základní fakta a určující souvislosti problematiky, které vyjádření zástupce hejtmana Zborníka přehlíží.

Celkové restituční nároky, vznesené obcemi na lesy obhospodařované státním podnikem LČR v Karlovarském kraji, činily 8 038 ha státního lesa. K lednu 2002 bylo obcím vydáno 2 789 ha lesa. O vydání zbývajících 5 249 ha mají obce zažádáno. Pokud tedy Zborník hovoří o tom, že se LČR nepodařilo uspokojivě se vypořádat s restitučními nároky obcí ve výši 7 200 ha operuje s nesprávným údajem, který je nadhodnocen téměř o 2000 ha.

Zástupce hejtmana dále opírá svoje vyjádření o tvrzení, že kraj jako vlastník by se s problémem restitučních požadavků vyrovnal na rozdíl od státního podniku velmi rychle.

Pokud by se prohlášení pana Zborníka opíralo o odbornou znalost problematiky, pak by mělo zároveň odpovědět na otázku, v čem a jak je kraj schopen řešit základní problém navrácení majetku obcím: neúplnost dokladů, které ke kladnému vyřízení restitučního požadavku vyžadují soudy a které vyjmenovává zákon č.114/2000 Sb. Taková argumentace zcela schází. Navrácení státního majetku původním vlastníkům je přitom striktně regulováno platnou legislativou, a tou se musí řídit nejenom státní podnik, ale i kraje.

Proto, aby nebyla veřejnost mylně informována, je nutno zveřejnit i některé základní údaje o hospodářské situaci lesů v Karlovarském kraji:

1. Lesy na Karlovarsku jsou silně poškozeny imisemi, značné plochy lesů byly zničeny a znovu zalesněny náhradními dřevinami, u nichž není primární produkční funkce, ale funkce půdoochranná (chrání půdu před erozí) a fakt, že lépe odolávají imisím. Velká pozornost je věnována návratu původních dřevin. Lesní porosty v kraji jsou proto značně věkově nevyrovnané. Převažují mladé lesy do 40 let věku, které zatím nepřinášejí žádný výnos a jejich udržení stojí značné peníze. Průměrný věk lesů na Karlovarsku je 61 let. Nejkratší, zákonem povolená doba obmýtí je přitom 80 let. Proto je zde poměrně málo lesů v mýtním věku, které nesou peníze.

2. v důsledku přírodních podmínek jsou zdejší lesy málo výkonné, v tomto jsou v republice třetí nejhorší (nejhůř je na tom kraj Ústecký, potom Liberecký a třetí je Karlovarský).

3. Z celkové plochy lesů, která je asi 139 tis. ha, je 86 626 ha lesů hospodářských, 6500 lesů ochranných a 45 589 ha lesů zvláštního určení (především lesy poškozené imisemi, lázeňské lesy, lesy v ochranných pásmech termálních pramenů, zdrojů pitné vody atd.). Z toho je vidět, že více než 1/3 lesů má primárně jiné než produkční poslání. Údaj o 42% lesnatosti kraje vztažený k možnostem hospodářského výnosu z tohoto lesa, tak jak jej použil zástupce hejtmana, je proto zavádějící. Není totiž vztažen ke skutečnému poslání konkrétních lesních porostů a jejich zdravotnímu stavu.

Uvedená fakta dokládají, že v Karlovarském kraji se těží relativně největší část toho, co přiroste. Protože plocha mýtních lesů bude v příštích letech klesat (zvětšovat se bude plocha mladých lesů), bude klesat i těžba a v důsledku toho i příjmy. Je tedy velmi pravděpodobné, že lesy v Karlovarském kraji se z těchto důvodů mohou dostat v příštích 10 20 letech do ztráty.

Vyjádření zástupce hejtmana není proto založeno na skutečných odborných argumentech, ale spíše na přesvědčení, že kraj jako samosprávný útvar, bude automaticky lepší správce majetku než státní podnik. Rozhodnutí, založených na subjektivním přesvědčení a ne na odborné znalosti, lidé už zažili mnoho. Důsledky byly většinou katastrofální. Je obecně známo, že firmy i samosprávné útvary mohou hospodařit různě někdy dobře a jindy špatně. Klíčovým faktorem, který ovlivňuje to, jak hospodaří, je především kvalita jejich managementu jeho motivace, schopnosti a kvalifikace.