Co pomůže sazenicím borovice a buku úspěšně růst po výsadbě?
13.11.2024 | Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
Strnady – 13. listopadu – Narůstající četnost období sucha s extrémními teplotami vzduchu ztěžuje zajištění nových lesních kultur. Proto lesníci hledají možnosti, jak zabránit vyschnutí rostlin, a to v průběhu manipulace se sadebním materiálem i během jeho výsadby, a zároveň jak prodloužit následné období s vodou dostupnou pro stromečky.
Jednou z metod zadržení vody ze srážkově bohatších období pro využití rostlinami během pozdějšího sucha je aplikace hydrogelů. Tyto látky na bázi hydrofilních polymerů jsou schopné navázat do sebe velké množství vody a také poutat živiny.
Zadržená voda může představovat 400- až 1500násobek suché hmotnosti hydroabsorbentu. Jejich vlastnosti jim dovolují fungovat jako „umělý humus“. Proto jsou tyto půdní kondicionéry a přihnojení aplikovány s výhodou na erodovaných půdách nebo využity při rekultivacích a v lesních školkách.
Mezi pozitivní efekty hydrogelů na rostliny patří lepší přežívání období stresu, ochrana před vysycháním nebo zvýšený příjem vody rostlinami a následné zlepšení fyziologického stavu. V oblastech se suchými periodami jsou účinným prostředkem k prodloužení doby dostupnosti vody, a tím i sezóny vhodné pro výsadbu sazenic.
Na tuto problematiku se ve svém výzkumu zaměřili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. a výsledky publikovali v článku Indiferentní reakce sazenic borovice lesní a buku lesního ošetřených hydroabsorbenty, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2024. Příspěvek vznikl při řešení výzkumného projektu financovaného Grantovou službou LČR, s. p.
Cílem vědců bylo ověřit vliv čtyř hydroabsorbentů aplikovaných při výsadbě na holiny na vývoj sazenic borovice lesní a buku lesního. Od aplikace hydrogelů očekávali zvýšenou ujímavost a přírůst stromků.
Důvodem pro testování výsadeb právě těchto dřevin je fakt, že buk lesní je v Česku nejvíce zastoupená listnatá meliorační a zpevňující dřevina a borovice lesní je jehličnatá hospodářská dřevina často vysazovaná na stanoviště s nižšími srážkovými úhrny, na kterých dochází ke značným ztrátám v období delších přísušků po zalesnění.
Na základě analýzy trhu vědci vybrali čtyři komerční přípravky, které v experimentech doplnili kontrolní variantou bez přidání hydroabsorbentu. Při testování více typů hydrogelů očekávali možné rozdíly v dopadech jejich aplikace.
Pro sledování vlivu testovaných přípravků vědci založili celkem 11 výzkumných ploch. Prostokořenný sadební materiál pocházel z provozních školek. V případě borovice lesní vědci použili jednoleté semenáčky nebo dvouleté sazenice, u buku lesního pak sazenice 2–4leté.
Při výsadbě realizované v letech 2020 a 2021 se dbalo na vysokou kvalitu zalesňovacích prací i aplikace přípravků. Hydroabsorbenty byly umístěny do blízkosti kořenů sazenic.
Hodnocenými parametry prosperity výsadeb byly ztráty, výškový přírůst a přírůst tloušťky kořenového krčku. Součástí experimentu bylo také ekonomické porovnání nákladů realizace jednotlivých variant.
V závěru vědci shrnuli výsledky:
V rámci provedených experimentů ve vybraných poloprovozních podmínkách v letech 2020 a 2021 nebyl zaznamenán pozitivní vliv aplikace testovaných přípravků zadržujících vodu (hydroabsorbentů) na ztráty po výsadbě a růst prostokořenných sazenic borovice a buku.
Druh dřeviny může být rozhodující do té míry, že smysl má podpora dřevin citlivých na sucho; dřevinám tolerantním přidání hydrogelu nepomůže. Buk lesní a už vůbec borovice lesní nejsou považovány za druhy se zvýšenou citlivostí na sucho, přestože se na nich klimatické extrémy také projevují.
Přirozená resilience těchto dřevin spolu s konkrétním vývojem počasí na plochách tak navodila situaci, v které se hydrické vlastnosti půd na stanovištích ukázaly jako dostatečné a vliv hydromeliorantů byl nepodstatný. Souběh faktorů zahrnujících přirozené vlastnosti půd, průběh počasí dotčených let i vlastnosti testovaných dřevin nevedl k projevení významného vlivu aplikovaných preparátů.
Význam ekonomických úvah narůstá u nejednoznačných výsledků, jaké přinesl tento výzkum, a použití hydroabsorbentů se ukazuje jako neúčelné navyšování nákladů na zalesnění, a to až o vyšší desítky procent ceny sadebního materiálu.
Podstatným faktorem, který ovlivňuje úspěšnost umělé obnovy, je kvalita používaného sadebního materiálu. Jedná se jak o jeho morfologické parametry, tak o fyziologickou kondici, která se odvíjí nejen od podmínek pěstování v lesní školce, ale zejména od vhodné formy manipulace s ním před samotnou výsadbou.
To, že výzkum neprokázal rozdíly v relativně vysoké mortalitě ošetřených i kontrolních sazenic vysázených na holiny, jen potvrdilo, že od přidání přípravků zadržujících vodu v půdě při výsadbě nelze očekávat nápravu problémů týkajících se kvality sadebního materiálu.
Článek „Indiferentní reakce sazenic borovice lesní a buku lesního ošetřených hydroabsorbenty“ je ke stažení zde: https://doi.org/10.59269/ZLV/2024/3/737
Autoři článku: Jan Bartoš, Jan Leugner, Dušan Kacálek, Ondřej Špulák, Jana Hacurová, VÚLHM, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno, e-mail: bartos@vulhmop.cz
Podle originálu připravil Jan Řezáč, VÚLHM, v. v. i., e-mail: rezac@vulhm.cz
Další články v kategorii Lesnictví
- Vánoční stromky z městských lesů v Hradci Králové zdraží, jedle budou od 650 Kč (21.11.2026)
- MŽP potvrdilo rekordní pokutu pět mil. za nelegální zásahy v lese na Kutnohorsku (20.11.2026)
- Lesní ochranná služba spustila Kůrovcový monitor: aplikace pomůže lesníkům lépe reagovat na aktivitu lýkožrouta smrkového (18.11.2026)
- Uniles z Rumburka propustí koncem roku 25 lidí, objem těžby dřeva je stabilní (18.11.2026)
- Nádrže a rybníky obnovily na pomezí Vysočiny a jižní Moravy Lesy ČR (18.11.2026)
- MZe představilo IT řešení pro domácí prvovýrobce zjednodušující plnění povinností vyplývající z EUDR (13.11.2026)
- Po suchém a horkém létu začíná podzimní zalesňování (13.11.2026)
- Moravec z KRNAP: Stínová asociace národních parků se přejmenuje a možná zanikne (12.11.2026)
- Čeští vědci odhalili efektivní metabolickou spolupráci ve střevě kůrovce (12.11.2026)
- Projekt AForMan: lesnictví přizpůsobené změně klimatu (11.11.2026)

Tweet



