CHKO Velký Blaník - tip na turistický výlet

Železnice do CHKO Blaník nevede. Je možné přijet z Vlašimi autobusem a vystoupit buď v Kondraci nebo v Louňovicích. Delší pěší trasu lze začít v Kondraci. V této vesnici si neopomeneme prohlédnout kostel sv. Bartoloměje, který dominuje zdejší trojúhelníkovité návsi. Z Kondrace se vydáme po silnici směrem jižním a na křižovatce odbočíme doleva (směr Křížov a Načeradec). Vystoupáme do mírného vrchu až k parkovišti (po levé straně); naproti němu začíná naučná stezka "Velký Blaník". Zde se můžeme v úvodní informaci dozvědět podrobnosti o naučné stezce. Stezka vede lesem (po červené značce) a průběžně informuje o významných přírodních úkazech a upozorňuje na pozoruhodné druhy hub, rostlin i živočichů. Každý se může seznámit s texty doplněnými obrázky dle vlastního zájmu. Jedna ze zastávek je umístěna u potoka Brodec (přítoku Blanice), kde se nacházejí kouzelná zákoutí, kde voda zurčí mezi rozesetými balvany porostlými mechem. Není divu, že pod kameny se objevuje běžně vranka obecná a při pochůzce po břehu lze zahlédnout do úkrytů prchající pstruhy obecné. U potoka hnízdí ohrožený ledňáček říční i skorec vodní. Stezka prochází dále až na vrchol Velkého Blaníku (658 m n.m.), kde se nachází přístupná dřevěná rozhledna vysoká 32 metrů, odkud lze plně vychutnat krásu podblanické krajiny. Toto stanoviště vybízí k delšímu zastavení. Geologicky je hora tvořena rulami často přecházejícími do pegmatitů. Historie osídlení tohoto významného místa byla odhalena díky archeologickým výzkumům. Výkopové práce přinesly nálezy středověkých keramických střepů z pozdně halštatského a starolaténského období. Nejstarší doklad zdejšího osídlení představuje hradiště na vrcholu Velkého Blaníku. Ještě v dnešní době lze v terénu kolem vrcholu identifikovat ochranné valy staré 2500 let, zbudované kdysi Kelty ze sbíraného místního kamene. U obvodové cesty vedoucí po vrstevnici míjíme Veřejovou skálu, která je podle pověsti místem, kudy Blaničtí rytíři opouštějí nitro hory. Bohatá je zde fauna bezobratlých. Žijí zde např. plži, zemoun skalní, hrotice obrácená a vrásenka pomezní, výzkumy zde bylo potvrzeno přes 200 druhů pavouků. Z mnoha zde hnízdících ptáků uveďme alespoň holuba doupňáka, holuba hřivnáče, jestřába lesního, výra velkého či kalouse ušatého. Zdejší bukové porosty jsou součástí genové základny buku. Naučná stezka dále pokračuje svou sestupnou částí až k parkovišti nad Louňovicemi. Vytrvalejší turisté si mohou ještě prodloužit trasu z parkoviště na Velkém Blaníku dále přes silnici po značené červené turistické značce na Malý Blaník (580 m n.m.), kde je k vidění zřícenina barokní kaple sv.Maří Magdalény, a poté do architektonicky zachovalé vesnice Býkovice, u níž se nachází přírodní rezervace Podlesí se dvěma rybníky a rašelinnou orchidejovou loukou. Jde o významnou lokalitu mokřadních a vodních druhů živočichů a rostlin. Kromě prstnatce májového zde roste např. hadí mord nízký, rosnatka okrouhlolistá, vachta trojlistá, starček potoční, všivec lesní aj. V rybnících a tůních se rozmnožuje 9 druhů obojživelníků, mj. i skokan ostronosý a rosnička zelená. Po prohlídce rezervace (další podrobnosti jsou uvedeny na informačních panelech) lze lesní a poté polní pěšinou sestoupit kolem zemědělského areálu do Louňovic. Zde si neopomeneme prohlédnout místní jednopatrový zámek s obdélníkovým půdorysem a kostel Nanebevzetí P.Marie. Obec je také rodištěm barokního skladatele Jana Dismase Zelenky (1679-1745), jehož připomíná obelisk u kostela. Za shlédnutí stojí zbytek (část zdi) místního kláštera z 12. století, který byl v roce 1420 zcela zničen husity. Na náměstí lze po občerstvení v místní restauraci využít autobusového spojení na Vlašim, Votice či Benešov.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info