Ano náhradě újmy i pro státní lesy, ne novele o národních parcích

Do třetího čtení míří novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která by měla od příštího roku vyloučit mj. nároky státních podniků Lesů ČR a Vojenských lesů a statků na finanční náhradu újmy za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření na pozemcích ve vlastnictví státu. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR tento návrh odmítá stejně jako novelu o národních parcích.

„Z 2,5 mil. lesních pozemků v České republice spadá do některého z ochranných režimů podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, asi 1 milion hektarů, což činí více než 36 %. Na těchto pozemcích vzniká hospodáři újma, ať jde o státní podnik, obec nebo soukromého majitele," uvedl předseda SVOL František Kučera. „Omezení hospodaření a újmy z nich plynoucí nezaniknou zrušením nároku na jejich úhradu, ale budou trvat i nadále. Pouze je nebude možné uplatňovat jako dosud, čímž bude docházet nejen k negativnímu zkreslování výsledků hospodaření, ale také údajů o celkových nákladech, jež celou naši společnost ochrana přírody stojí. Podle našeho názoru novela otevírá dveře dalšímu omezení hospodaření a produkce jediné obnovitelné suroviny v ČR, a to nejen ve státních lesích, ale potenciálně i v lesích ostatních majitelů," doplnil.

Novela o náhradě újmy bude s největší pravděpodobností projednána společně s novelou téhož zákona, která se zabývá právní úpravou postavení národních parků. Ani s touto novelou SVOL nesouhlasí. Jádrem sporu je Národní park Šumava, jehož podmínky se od ostatních národních parků zásadně liší, ovšem novela zákona tyto skutečnosti dostatečně nezohledňuje. Cíle národního parku nereagují na výchozí ani současný stav přírody v prostoru, vyhýbají se objektivní analýze příčin a jsou odvozeny čistě ideologicky. Návrh novely nedává záruky stabilizace dalšího příznivého vývoje lesních ekosystémů v Národním parku Šumava ani stabilizace vztahů zainteresovaných a vyváženého naplňování poslání národních parků, naopak svou obecnou formou otevírá možnost rychlého postupu rozšiřování území v režimu samovolného vývoje se všemi riziky.

Na úrovni státu i Evropské unie se aktuálně řeší opatření pro zachování vody v krajině, ochrana půdy a klimatu, vytvářejí se nové dotační programy a hledají se finanční prostředky na jejich realizaci. Je proto zcela nepochopitelné, jak je na druhé straně nedoceňována vodoochranná a půdoochranná role živého vyspělého lesa. Ztráta porostního prostředí na velkých plochách přitom znamená omezení nebo ztrátu těchto přirozených funkcí lesa nejen v lokálním měřítku, ale i v širší krajině. „Nelze pouze ponechat přírodu přírodě a čekat, co dokáže. Národní parky by měly být chápány v širších souvislostech, měly by zachovávat zvláštní charakteristiky hospodaření v lesích nebo zemědělství, řemesla a vůbec vše, čeho se člověku podařilo v průběhu staletí dosáhnout,“ dodal František Kučera.

SVOL má 619 členů, kteří hospodaří na 400 tis. hektarech lesní půdy (15 % všech lesů v ČR). Vlastníci nestátních lesů se podílejí 12 % na ploše porostní plochy v NPŠ.

Tisková zpráva SVOL 

www.svol.cz