Adaptujeme lesy na stav, o němž fakticky nevíme, jak bude reálně vypadat

Jak už ve státních lesnických podnicích bývá zvykem, s výměnou vlády proběhla také výměna ředitele VLS ČR, kterým byl na základě výběrového řízení 13. dubna 2022 ministryní Janou Černochovou jmenován dlouholetý ředitel divize Mimoň Ing. Roman Vohradský. Redakce Lesnické práce ho požádala o korespondenční rozhovor.

Vojenské lesy a statky jsou specifickým státním podnikem, který je kromě správy lesů zodpovědný také za obhospodařování zemědělských pozemků, rybářství, zajištění strážní služby a spolupráci s armádou při umožnění jejího výcviku a dalších činností. V souvislosti se zeštíhlováním plochy vojenských výcvikových prostorů dochází také postupně k rozšiřování spolupráce s ochranou přírody, jejímž příkladem je zřízení Chráněné krajinné oblasti Brdy.Stejně jako většina vlastníků a správců lesů se VLS potýkaly s kůrovcovou kalamitou a jako jedny z prvních musely bojovat s jejími plošnými dopady na moravských divizích, které jsou dnes již z naprosté většiny znovu zalesněny.Řízení VLS ČR

- Můžete stručně shrnout nejpodstatnější části vize fungování VLS ČR, s níž jste uspěl při výběrovém řízení na ředitele VLS ČR?

Vojenské lesy a statky spravují bezmála 140 tisíc hektarů pozemků v šesti lokalitách, které slouží jako vojenské výcvikové prostory nebo mají strategický význam pro resort obrany. Já jsem se o vedení podniku ucházel s vizí trvale udržitelného hospodaření z pohledu ekonomického, ekologického i sociálního. V lesní výrobě nám strategicky půjde o transparentní obchodování se dřívím prostřednictvím otevřených trhů v kombinaci rámcových a regionálních smluv. Chceme být pro obchodní partnery trvale spolehlivým dodavatelem, který se chová transparentně. Z těch aktuálních výzev chceme samozřejmě nadále snižovat dopady kůrovcové kalamity – zastavit její šíření na území Čech a nastavit efektivní systém včasného vyhledávání a obranných opatření. V pěstební činnosti nám pak půjde o obnovu lesních porostů přírodě blízkým způsobem, který obdobnému kalamitnímu stavu dokáže lépe odolávat.Vojenské lesy a statky se v mnohém od klasických lesních hospodářů odlišují, jsme spíše čímsi, co by se dalo nazvat komplexním hospodářem v krajině. Věnujeme se ekologickému zemědělství, myslivosti i rybářství, stále větší objem hospodaření generují servisní činnosti pro ozbrojené složky. S optimalizací vojenských újezdů, ke které došlo zákonem v roce 2016, se řada lokalit v naší správě otevřela veřejnosti, proto se stále více věnujeme ve spolupráci se samosprávami destinačnímu managementu. Ve všech těchto činnostech ale chceme uplatňovat zásadu, že trvale budeme realizovat pouze procesy a provozy, které budou ekonomicky efektivní.

- Jaké jsou hlavní rysy zadání od Ministerstva obrany směrem k vám?

Zájmem zakladatele je samozřejmě, aby Vojenské lesy a statky byly ekonomicky efektivním hospodářem a svou správu na dotčených územích organizovaly způsobem, který se nebude křížit s výcvikovými plány ozbrojených složek. Předpokládáme také, že poroste v současné geopolitické situaci logicky intenzita výcviku Armády ČR a partnerských armád NATO a tím i požadavky resortu obrany na servisní činnosti, které pro vojsko vykonáváme. Jde o ostrahu objektů, jejich úklid a údržbu, správu komunikací a další servis. VLS jsou také aktivní v systému mobilizačních dodávek Správy státních hmotných rezerv. Snahou bude společně se zakladatelem tuto spolupráci prohloubit.

- Připravujete nějaké podstatné změny ve struktuře, principech fungování nebo personálním obsazení vedení podniku?

Já ve VLS pracuji s několika profesními přestávkami celý svůj život. V managementu státního podniku jsem posledních osm let působil kontinuálně na pozici ředitele lesnické divize v Mimoni, takže nikdo ode mne asi nemůže očekávat, že přicházím s praporem revoluce v ruce. Samozřejmě ale určité dílčí změny v personáliích i struktuře nastávají a v budoucnosti ještě v zájmu vytvoření stabilní a funkční organizační struktury na základě procesního způsobu řízení nastat můžou. Na ředitelství například vzniklo samostatné oddělení vnějších vztahů, čímž reflektujeme na otevření spravovaných lokalit veřejnosti i potřebu více komunikovat s veřejností i zástupci samosprávy. Byl obnoven správní útvar, který má na starosti zvyšující se agendu veřejných zakázek a informační technologie. V období vrcholící kalamity byly minimalizovány veškeré investice u VLS. Současná situace na trhu se dřívím nám umožňuje vše dohnat. Bohužel situace na trhu služeb není v současné surovinové krizi jednoduchá.Kalamita, obnova a změny klimatu

- VLS si v moravských divizích prošly kůrovcovou kalamitou jako jedni z prvních správců lesa. Kde vidíte s odstupem času a při znalosti výsledků různých výzkumů hlavní příčiny rychlého rozvoje kalamity v těchto oblastech a jaké změny v hospodaření tyto poznatky přinesly?

Situace na střední Moravě eskalovala ve třech po sobě jdoucích klimaticky extrémních letech po roce 2014, k postupnému snižování srážkových úhrnů zde ale docházelo již téměř deset let. Nemyslím si, že bychom dnes měli k dispozici nějaký skutečně efektivní nástroj, kterým bychom v rozlehlých smrkových lesích v této lokalitě dokázali situaci výrazně zvrátit.My jsme na situaci zareagovali tím, že jsme spustili na Libavé i ve vojenském újezdu Březina největší zalesňovací akci v historii podniku. Rok za rokem jsme zde lámali rekordy v objemu výsadby dřevin. Dnes v Oderských vrších i na Drahanské vrchovině zdárně odrůstají druhově pestré lesy s převahou listnatých dřevin, které věříme, že budou na podobné situace daleko lépe připraveny.

- S odbornou podporou Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze hodláte na vhodných lokalitách zřídit demonstrační objekty výběrného způsobu hospodaření. V jaké fázi se tento projekt nachází a jaká jsou v tomto směru vaše očekávání?

Demonstrační objekty byly již ve spolupráci s ČZU v Praze založeny na divizích Hořovice, Horní Planá a Plumlov. Proběhly první školení lesníků VLS na přírodě bližší hospodaření ve spolupráci s ČZU.Primárně od projektu očekáváme, že jím vytvoříme systém hospodaření s minimálními náklady na ochranu mladých lesních porostů, sekundárně věříme, že projekt povede k trvalému snižování stavů spárkaté zvěře. Před námi je značný kus práce, protože velká část úspěšnosti realizovaného projektu záleží právě na stavech zvěře. VLS již v minulém roce nakročily správným směrem, kdy v lovecké sezóně 2021/2022 bylo u VLS uloveno přes 20 tis. kusů spárkaté zvěře.Navíc VLS společně s ČZU v Praze, VÚLHM v Opočně a Saskými státními lesy uspěly s prvním lesnickým projektem v programu Life na Brdech. V loňském roce náš návrh na aplikaci přírodě blízkého hospodaření uspěl na české úrovni a byl doporučen ke schválení Evropské komisi, která projekt schválila letos. Smlouva bude podepsána v průběhu července 2022.

- V rámci programu „Živá voda VLS“ investuje podnik do zadržování vody a zvyšování biodiverzity stavbou rybníků, tůní a jiných vodních nádrží. Chystáte nějaké další kroky s cílem adaptace na změny klimatu?

Před sedmi lety, kdy program „Živá voda VLS" vzniknul, byla veřejná debata o nutnosti zadržovat v krajině vodu ještě v plenkách. Následně přišly tři klimaticky extrémně teplé a suché roky, které eskalovaly kůrovcovou kalamitu, a z nakládání s vodními zdroji v lesích se stalo celospolečenské téma, jemuž začali přikládat důraz i další hospodáři. My jsme v prvních letech v rámci Živé vody primárně věnovali pozornost těm větším projektům z jinak malých vodních děl, které jsme chtěli do krajiny vtrousit či navrátit. V tom hodláme i nadále pokračovat, z velké části se však již zaměřujeme na menší vodní prvky v krajině – tůně a napajedla. Počet vodních zdrojů a děl v krajině chceme trvale navyšovat a věnovat se péči o ty, které jsme již vytvořili. Společně se změnou druhové skladby lesů to vidíme jako jedno z páteřních opatření pro adaptaci našich lesů na klimatické změny.Pokud se týká druhové pestrosti našich lesů, chceme jít dále, než jsme zatím mířili, a pestrou paletu dřevin více rozšiřovat. Uvědomujeme si, že adaptujeme lesy na stav, o němž fakticky nevíme, jak bude reálně vypadat – jakou bude mít klimatická změna podobu za 70 či 100 let vám dneska nikdo neřekne. Vy přesto při obnovách projektujete ekosystém, který bude dospělým lesem až v 22. století. Nevíte, v jakých klimatických podmínkách bude ten systém fungovat, ani přesně nemáte představu, jaké budou v těch podmínkách potřeby dřevozpracujícího průmyslu. Možná se někdo uklidňuje po loňském teplotně a srážkově příznivém roce představou, že kalamita skončila, já jsem si ale celkem jistý, že další výkyvy přijdou a že naší povinností je hospodářské lesy na ně připravit, byť jejich podobu dopředu neznáme. Mojí vizí řešení jsou ještě pestřejší lesy, než sázíme nyní. Lesy složené ze všech původních českých dřevin, které máme k dispozici.

- Při obnově lesa jste zjednodušeně řečeno aplikovali postup, kdy byly vysazovány alespoň tři druhy dřevin, z nichž každá má zastoupení alespoň 20 procent. Jaké jsou dosavadní zkušenosti s tímto přístupem?

Zkušenosti jsou zatím dobré, ale jak jste sám uvedl, jsou to jen „dosavadní“ zkušenosti. Na nějaké komplexnější hodnocení je příliš brzo. Jaký ten les v důsledku bude, bude z velké míry také záležet na výchovných zásazích, které zde začínáme provádět. To je teď, popravdě, jedna z našich hlavních starostí, aby tyto výchovné zásahy byly provedeny dobře, řeknu „lesnicky chytře," a také ekonomicky efektivně, protože u objemu nových mladých porostů půjde o nemalé náklady. VLS velmi intenzivně spolupracují s VÚLHM v Opočně na školení venkovního personálu, jak správně a ekonomicky provádět výchovu mladých lesních porostů. Školení již proběhlo na všech divizích.

- Aktuálně mohou být rozvojem kůrovcové kalamity ohroženy zejména porosty v Brdech. Jaká je současná situace v této oblasti a jaké strategie a postupy v ochraně lesa proti kůrovcům využíváte?

My jsme již vloni, kdy v této lokalitě nastoupila hlavní kůrovcová vlna, čekali na kůrovce v Brdech s rozsáhlým systémem obranných opatření – od masivního nasazení preventivní ochrany až po intenzivní vyhledávání a asanaci napadených stromů. Lokálně náš razantní postup vedl ke změnám v krajině na Lesní správě Nepomuk, bylo to však nezbytné, abychom ochránili dominantní část těchto přírodních lokalit. Letos chceme postupovat stejně – máme nasazena obranná opatření a připraveny těžební kapacity pro rojení kůrovců a následné zpracování napadených stromů, včetně personálních posil z jiných lesnických divizí VLS. V Brdech se podařilo snížit meziročně kalamitní základ o více než 40 %. Očekáváme, jakou dynamiku tomu vývoji dá počasí, které je jednou z hlavních proměnných v boji s kůrovcem. Vše nyní nasvědčuje tomu, že trend bude pozitivní jako v roce 2021.

Ekonomika a obchod- Kůrovcová kalamita výrazně ovlivnila také ekonomiku vlastníků a správců lesů. Můžete shrnout dopady minulých let na VLS a uvést, jaký je váš odhad pro letošní rok?

My jsme na rozdíl od řady jiných vlastníků do boje s kalamitní vlnou vyvolanou klimaticky extrémními lety vstupovali s naplněnými rezervními fondy na pěstební činnost, kde jsme měli připravenu z minulých hospodářsky úspěšných období miliardu korun na její řešení. Díky tomu jsme byli také schopni financovat onu obří obnovu zničených lesů, která bezprostředně proběhla, i přes fatální propad realizačních cen dříví na středoevropském trhu.V loňském roce po obratu na trzích s dřevní hmotou státní podnik vygeneroval opět velmi dobrý hospodářský výsledek, díky němuž jsme fond na pěstební činnost opět začali plnit. Mým cílem, který jsem i deklaroval Ministerstvu obrany, je mít ve fondech stejně jako před kalamitou rezervu jedné miliardy korun.

- S jakými objemy dodávek dříví na trh v letošním roce počítáte a existuje odhad dodávek v budoucích letech vycházející z dopadů kůrovcové kalamity?

I přes pokračující boj s kůrovcem plánujeme letos objem těžeb snížit o pětinu na čísla, která nepřesáhnou jeden milion kubíků. V zásadě se tak těžbami již vracíme na standardní objem před nástupem kalamity. Prioritou bude také co nejrychlejší obnova lokalit novými, druhově pestrými porosty.

- Podstatnou součástí hospodaření správců lesů je zadávání zakázek na práce v lesích a obchod s dřívím. Připravujete v tomto ohledu nějaké změny?

Administrace veřejných zakázek byla posílena tím, že byl obnoven správní útvar. Žádné jiné zásadní změny zde neplánujeme. V objemu zakázek na lesní práce se logicky projeví to, že po rekordních těžbách a výsadbách budeme v následujících letech poptávat práce spojené s výchovnými zásahy. V obchodní politice se budeme nadále spoléhat na transparentní prodej dřevní hmoty a potěžebních zbytků přes otevřené trhy v kombinaci s rámcovými a regionálními smlouvami. Usilovat chceme o maximální zpeněžení dříví jeho druhováním na co nejcennější sortimenty včetně listnatého dříví a ve všech obchodovaných komoditách chceme oslovovat co nejširší portfolio zákazníků.

- V minulém roce se stala velmi kontroverzním tématem změna práva hospodařit mezi státními podniky VLS a Lesy ČR. Zhruba rok připravovaná a z velké části realizovaná směna včetně změn pracovněprávních a smluvních vztahů byla nakonec ministry zemědělství a obrany zrušena a vše se má vrátit do původního stavu. Můžete uvést, co konkrétně návrat do původního stavu z hlediska VLS obnáší, jaké komplikace celý tento proces podniku přinesl a v jaké fázi se aktuálně nachází?

Ten proces je smluvně završen a pro zaměstnance VLS i Lesů ČR to představovalo především velký objem práce, kdy se tato reorganizace správy ve státních lesích realizovala. Návrat zpět již byl o něco jednodušší, protože šlo v zásadě o zpětný proces.

- V kontextu růstu cen energií, ale také rozsáhlých investic do provozů spalujících dendromasu roste zájem o palivové dříví a štěpku. Jak se tato situace projevuje u VLS a budete tomuto trendu nějak uzpůsobovat svoje hospodaření?

Chceme se v této souvislosti daleko více zaměřit na efektivní prodej potěžebních zbytků. Jsem si jist, že v tomto ohledu máme ještě rezervy. Vyšší poptávku po palivovém dříví vnímáme na všech divizích VLS.

- Jak se promítají do fungování VLS dopady války na Ukrajině a obecně komplikovanější bezpečnostní situace?

V jarním období roku 2022 VLS vnímaly úbytek pracovních sil především v pěstební činnosti. Dále pak VLS zaznamenaly nedostatek, případně nárůst cen především u materiálů na ochranu lesa. Výpadek dodávek dříví a řeziva z Ruska a Ukrajiny je na globálním trhu samozřejmě znatelný a pociťují jej jak odběratelé, tak i dodavatelé dříví. Vojenských lesů a statků se změna geopolitické situace samozřejmě vedle toho dotkne také jako servisní organizace české armády a obecně resortu obrany. Předpokládáme, že bezpečnostní situace může klást zvýšené nároky na servisní činnosti pro ozbrojené složky z naší strany. Případná zvýšená intenzita výcviku může přinést méně času, v němž se ve výcvikových lokalitách můžeme věnovat naší práci v krajině. Jsem si však jist, že si s tím poradíme.

Ing. Roman Vohradský

Vystudoval Střední lesnickou školu v Písku a následně absolvoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. V minulost pracoval na řadě pozic u VLS ČR, v Lesích ČR i na Ministerstvu zemědělství ČR. Od roku 2015 až do nástupu do čela státního podniku byl ředitelem divize VLS Mimoň.

Roman Vohradský je předsedou rady Lesnického parku Bezděz, který je modelovým projektem vyváženého lesního hospodaření, a také členem správní rady Geoparku Ralsko. Působí jako člen komise státních závěrečných zkoušek Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a člen Ústřední hodnotitelské komise trofejí CIC.

Děkuji za odpovědi (20. 6. 2022), Jan Příhoda

Rozhovor vyšel v červencovém čísle Lesnické práce