50 nejkrásnějších míst v Česku: Americká zahrada

Dnešní díl putování po nejkrásnějších místech České republiky bude trochu netradiční. Pozveme vás totiž do zahrady...Pokud chcete cestovat do Ameriky, nemusíte kvůli tomu podstupovat obtížné shánění víza a absolvovat daleký let. Tedy, pokud byste v Severní Americe chtěli obdivovat především dřeviny. Můžete si je prohlédnout i u nás v Česku, nedaleko Klatov. Tady, v Americké zahradě, najdete na ploše necelých dvou hektarů nejucelenější soubor dřevin pocházejících z území Severní Ameriky v České republice. Zahrada je uměle založené arboretum, dodnes v něm ještě najdete některé druhy z doby jejího vzniku. Původní plány s touto zahradou byly jiné. V roce 1823 dal majitel panství Jan Rudolf Černín vystavět u Chudenic poblíž léčivého pramene malý lázeňský dům.Na počátku byla "exotická" školkaV okolí zámku Lázeň pak dal založit rozsáhlý park. Původně část plochy Americké zahrady vznikla v roce 1828 jako okrasná školka cizokrajných (exotických) rostlin. Rostliny vypěstované v této školce zdobily i další parky rodiny Černínů, např. v Krásném Dvoře, Petrohradě u Podbořan a ve Vrchlabí. Část produkce ale byla určena i k prodeji, zejména pro parky Klatovska a Plzeňska. První zmínka o chudenicích pochází již z roku 1059, rod Černínů převzal Chudenické panství kolem roku 1291 a zůstal zde až do roku 1945. Už po pár letech byla školka využívána jako zásobní zahrada pro doplňování odumřelých dřevin v parcích. Ve čtyřicátých letech devatenáctého století začala druhá etapa budování lázeňského parku, bylo proto nutné zvětšit plochu pro arboretum. Rok 1842 je pak pokládán za dobu založení chudenického arboreta. Stalo se tak z iniciativy Evžena Černína, spoluzakladatele Dendrologické společnosti v Průhonicích, syna tehdejšího majitele zdejšího panství Jana Rudolfa Černína. Vlastní zakládání zahrady prováděl zahradník Karel Zahn ve spolupráci s lesmistrem Baselem. Na vzniku se podílel i slavný český botanik profesor Ladislav Čelakovský. V letech 1847 - 1848 zde bylo vysázeno 143 taxonů dřevin. O více než sto let později byla Americká zahrada postupně budována jako sbírka cizokrajných, převážně severoamerických dřevin. První katalogy zde pěstovaných dřevin byly zpracovány v letech 1847, 1892 a 1919. Základní rostlinný materiál byl nakupován v okrasných školkách v Praze-Bubenči (1842), školkách J. Botha ve Flottbecku u Hamburku (1843 a 1845 - 1846), ve školkách v Erfurtu u firmy Heinemann a ve Vídni u firmy Moschlewitz (1844). Rozsah zde původně pěstovaných dřevin byl vskutku obrovský. V průběhu 2. čtvrtiny předminulého století činil kolem 600 taxonů okrasných dřevin. Vysoký podíl zde tvořily zejména atraktivní dřeviny zvláštního růstu, s barevnými či stříhanými listy, případně nezvyklými květy. Z listnatých dřevin zde rostou např. pozoruhodné druhy rodu javor (kapadocký, jasanolistý žlutě skvrnitý a bíle panašovaný, stříbrný vykrajovaný), jírovec (červený, žlutý, drobnokvětý), bříza (papírová, bělokorá převislá, pýřitá kopřivolistá), habr (třásnitý a převislý), zmarličník japonský, pastopčák sleziníkolistý, dřín květnatý, který je nejmohutnějším exemplářem v ČR, buk (lesní sleziníkolistý, nachový, kadeřavý, dřípatý, lemovaný), jasan (americký ořešákolistý, ztepilý zlatý, jinolistý, zakrslý a převislý), nahovětvec dvoudomý, lyrovník tulipánokvětý. Za pozornost také stojí rozsáhlá sbírka dubů, dále trnovník akát drobnolistý a pokroucený, lípy a jilm horský nachový.Největší český stromRoste tu i mnoho atraktivních jehličnanů, např. jedle (vznešená, stejnobarvá, velká, kavkazská, stříbrná), kultivary cypřišku Lawsonova, nutkajského a zeravovitého, smrk (ztepilý měnivý, Harrachův, hadí, prutnatý, Engelmannův, sivý, východní, pichlavý stříbrný), borovice (pokroucená širokolistá, těžká, vejmutovka), tisovec dvouřadý, tis (červený přitisklý, zlatý, Washingtonův, kanadský), zerav (západní erikovitý, pyramidální, jehlancovitý, řasnatý), zeravinec japonský, toreja kalifornská, tsuga kanadská. K nejvýznamnějším dřevinám ve zdejším arboretu v současnosti patří např. douglaska Menziesova zelená (je to 160letý unikátní exemplář), která byla v roce 1842 dovezena z Flottbecku u Hamburku jako tříletá sazenice. V dnešní době je tento severoamerický druh, symbol a národní strom státu Oregon, jedním ze tří nejstarších jedinců v Evropě. Douglasku nepřehlédnete. Je to vskutku dominantní strom s mimořádnými rozměry - výškou 39,6 m, průměrem koruny 26 m a obvodem kmene 520 cm je největším stromem České republiky. Národní přírodní památka Americká zahrada stojí již několik desítek let v popředí zájmu odborníků. V soupisu dřevin provedeném pracovníky Botanického ústavu ČSAV v Průhonicích pod vedením doc. Ing. Jaroslava Hofmana z let 1969 1970 bylo uvedeno 571 jedinců s 204 taxony (to jsou druhy a odrůdami), z toho 32 jehličnatých a 172 listnatých dřevin. Americká zahrada byla vyhlášena maloplošným zvláště chráněným územím v roce 1969, později byla převedena do kategorie národní přírodní památka. Odbornou správu vykonává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Původní pravidelné uspořádání zahrady se z větší míry zachovalo dodnes, včetně přímé hlavní cesty mezi oběma vstupy. V roce 2000 byl proveden podrobný aktuální dendrologický průzkum, dřeviny jsou označeny jmenovkami a očíslovány. Několik desítek let byla prováděna pouze udržovací opatření, od roku 2001 však probíhá postupná dosadba dřevin tak, aby tato lokalita nadále plnila své jedinečné poslání. K Americké zahradě se dá dostat po modře značené turistické cestě z obce Chudenice. Po ukončení prohlídky Americké zahrady můžete v okolí navštívit mimo jiné Kvapilovo jezírko nebo kapli Bolfánek.Agentura ochrany přírody a krajiny