Životní prostředí v Česku sráží doprava

Kde je čistější životní prostředí: v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, či v Polsku? Jak v čem. Zpráva o stavu životního prostředí, kterou v říjnu schválila vláda, poprvé srovnávala ekologické klima v těchto čtyř zemích.

Česko vypouští do ovzduší v porovnání na počet obyvatel zhruba dvakrát méně oxidu siřičitého než Polsko a Maďarsko. I Slovensko je na tom hůře. "V tomto ukazateli jsme na nesrovnatelně lepší pozici než kterákoli ze tří kandidátských zemí," konstatuje ministr životního prostředí Miloš Kužvart. České elektrárny, chemičky a další podniky v devadesátých letech odsířily své provozy rychlostí, která nemá ve vyspělém světě obdoby. Česko je na tom nejlépe i v čištění odpadních vod. Čistí se 95 procent splašků z domácností, které jsou napojeny na veřejnou kanalizaci. O něco hůře je na tom Slovensko, ale v Polsku se čistí jen okolo 80 procent odpadních vod a v Maďarsku dokonce necelých 70 procent. Zcela opačná je situace u oxidů dusíku, kde je na tom Česko nejhůře ze všech srovnávaných států. Češi totiž vlastní nejvíce aut, což je v posledních letech největší zdroj znečištění oxidy dusíku. "Za posledních deset let se znečištění ovzduší z dopravy zvýšilo na sto dvanáct procent," říká Kužvart. "Problém je především nezvládnutá invaze aut do velkých měst," tvrdí Bedřich Moldan, ředitel Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí. Upozornil, že kvůli autům také trpí spousty lidí nadměrným hlukem. Česko je ze čtyř srovnávaných zemí rovněž nejhorší s množstvím vypouštěného oxidu uhličitého. Například v Maďarsku se uvolní do ovzduší v porovnání na počet obyvatel zhruba dvakrát méně tohoto plynu, který způsobuje skleníkový efekt a globální oteplování. Oxid uhličitý přitom vzniká především spalováním uhlí v tepelných elektrárnách. Ze srovnávacích tabulek vyplývá, že v Česku je uhlí stále nejvýznamnějším energetickým zdrojem. Hůře je na tom jen Polsko. "Spotřeba primárních zdrojů energie se ale snižuje," upozorňuje Kužvart, který si i tak stěžuje, že ze státní kasy jde stále méně peněz na energetické úspory a podporu ekologických zdrojů energií, jako jsou sluneční nebo malé vodní elektrárny. Česko v porovnání na počet obyvatel stále patří mezi největší znečišťovatele klimatu oxidem uhličitým na světě, i když bez problémů splní mezinárodní dohodu o změně klimatu z japonského Kjóta. Tam se republika spolu s Evropskou unií zavázala, že mezi roky 2008 a 2012 sníží emise oxidu uhličitého o osm procent. V současnosti je už na hranici minus 27 procent. "Od státu, který má jedny z největších emisí skleníkových plynů na jednoho obyvatele, je naprosto legitimní, aby omezil emise podstatně více," prohlásila před časem česká pobočka Greenpeace.