Zítra vstoupí v platnost klimatická dohoda z Paříže

Po necelém roce od přijetí smlouvy na jednání států OSN v Paříži vstupuje zítra 4. listopadu 2016 oficiálně v platnost mezinárodní klimatická dohoda [1]. Jde nesporně o veliký úspěch i rekordně krátkou dobu mezi schválením dohody na jednání konference OSN a vstupem samotné dohody v platnost. Před 30 dny totiž byly naplněny podmínky pro vstup v platnost této smlouvy, poté co ji ratifikovalo 55 smluvních stran Rámcové úmluvy OSN, jejichž souhrnný podíl na globálních emisích skleníkových plynů dosahoval 55 %. Od naplnění těchto podmínek zítra uplyne měsíc a smlouva tak vstoupí v platnost.

Pařížská klimatická dohoda upravuje mezinárodní rámec ochrany klimatu po roce 2020, kdy nahradí svého předchůdce - Kjótský protokol.

„Jejím hlavním cílem je přispět k výraznému snížení produkce emisí skleníkových plynů, udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2° C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C,“přibližuje význam Dohody ministr životního prostředí Richard Brabec.

Dohoda přináší také důležitou změnu v tom, že si všechny státy bez rozdílu (tedy rozvinuté i rozvojové) musí stanovit konkrétní příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů a tento příspěvek také naplnit.

Česká republika se společně s EU a jejími členskými státy zavázala snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.

„Již v roce 2014 jsme dosáhli snížení emisí skleníkových plynů o 37 % v porovnání s rokem 1990, takže o naplnění cílů nemusíme mít obavy. To ale neznamená, že bychom se neměli snažit o další úspory emisí skleníkových plynů, zvláště když změna přístupu přináší mnohé ekonomické úspory a posiluje ochranu životního prostředí,“ upozorňuje ministr Brabec.

Všechny státy musí dle Dohody rovněž připravit dlouhodobé strategie nízko-emisního rozvoje a strategie pro adaptaci vůči negativním dopadům změny klimatu. Ministerstvo životního prostředí v letošním roce předložilo vládě Politiku ochrany klimatu v ČR. Ta nyní prochází procesem posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA) a na vládu se k finálnímu schválení dostane v březnu 2017. Politika definuje zásadní opatření s největším potenciálem pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky, jakými jsou energetika, konečná spotřeba energie, průmysl, doprava, zemědělství a lesnictví, odpadové hospodářství. Jako příklad opatření lze uvést realizaci programů energetických úspor v budovách nebo postupné snižování objemu skládkování odpadů a vyšší míru třídění a recyklace.

Vloni také vláda schválila Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (tzv. "Adaptační strategie ČR") z dílny MŽP. Na základě Strategie pak MŽP do konce roku vládě předloží Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který obsahuje na 400 úkolů, které bude muset Česká republika realizovat do roku 2020.

Kontrola plnění cílů Pařížské dohody bude probíhat každých pět let s tím, že by mělo docházet k postupnému navyšování jednotlivých závazků všech zemí. Součástí dohody je i finanční pomoc rozvinutých zemí, které budou přispívat nejchudším státům světa na projekty a programy umožňující např. zvyšovat odolnost vůči nepříznivým dopadům v oblasti vodního hospodářství nebo zemědělství.

K dnešnímu dni dohodu ratifikovalo 94 smluvních stran, které se ve svém souhrnu podílí 65, 85 % na globálních emisích skleníkových plynů. Dohodu ratifikovaly vedle řady asijských a afrických států např. Indie, Čína, Kanada, USA a Brazílie. K nim se přidala rovněž Evropská unie a jedenáct jejích členských států – Dánsko, Francie, Maďarsko, Malta, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko a Slovensko.

„U nás byla ratifikace schválena vládou a nyní se čeká na souhlas obou komor parlamentu a podpis prezidenta. Projednání v Poslanecké sněmovně by mělo začít příští týden,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Smluvní strany Dohody zasednou k prvnímu jednání již v rámci mezinárodní klimatické konference (COP22) [2], která se uskuteční ve dnech 7. – 18. 11. 2016 v marocké Marrákeši [3]. Státy, jako Česká republika, které dosud Dohodu neratifikovaly, se tohoto jednání zúčastní jako pozorovatelé. Kromě jednání o implementaci Dohody projednají státy v Marrákeši širokou škálu otázek týkajících se plnění a dalšího provádění Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu. ČR bude rovněž během zasedání COP22 podrobena mnohostrannému hodnocení plnění svých závazků. Tento proces musí podstoupit všechny rozvinuté státy, hodnotí se především jejich pokrok při dosahování emisních redukčních cílů napříč všemi hospodářskými sektory. ČR při tomto hodnocení bude vycházet především z Politiky ochrany klimatu ČR [4].

Jednání na vysoké úrovni (15. – 18. listopadu) se pak za ČR zúčastní ministr životního prostředí Richard Brabec, kterého mimo hlavní program čeká řada bilaterálních jednání s evropskými i mimoevropskými protějšky.

Poznámky:

[1] Na tomto odkazu.

[2] Na tomto odkazu.

[3]Na tomto odkazu. 

[4] Na tomto odkazu.

Kontakty pro média:

Petra Roubíčková

tisková mluvčí MŽP

Tel.: +420 739 242 382

E-mail: petra.roubickova@mzp.cz