Zesláblou a hladovou zvěř napadají psi-pytláci

Neustálé sněžení přidělává starosti také myslivcům. Více než metrová sněhová pokrývka v některých částech okresu totiž zvěř v lesích zcela odřízla od přirozené potravy a ta je pak odkázána jen na pomoc člověka. Výrazně omezen je také její pohyb. Zvěř se zabořuje do závějí a stává se silně zranitelnou. Podle myslivců se dokonce začaly množit i případy, kdy se zvěř stává snadnou kořistí pytlačících psů. K poslednímu případu došlo počátkem minulého týdne na Rusavě. "Myslivci našli ležet na sněhu danělu, kterou zadávili pytlačící vlčáci. Podle všech známek byla před tím zdravá a v dobré kondici. Jen se jí kvůli vysokému sněhu nepodařilo utéct, " postěžoval si Stanislav Běhula z referátu životního prostředí na Okresním úřadě v Kroměříži a poukázal na nezodpovědné majitele psů, kteří své svěřence nechávají volně pobíhat. Stresovaná a hladová lesní zvěř podle něj navíc čtyřnohým pytlákům přímo nahrává, protože se za potravou stahuje až do bezprostřední blízkosti lidských obydlí. Nejhorší situaci, jakou prý nezaznamenali ani pamětníci, popsal Běhula v oblasti Hostýnských vrchů: "V okolí Hostýna, Tesáku a Trojáku je více než metr sněhu. Srnčí už se nedostane k bylinnému patru ani k ostružiníku a je odkázáno jen na to, co přinesou myslivci. " Ti se prý ke krmelcům brodí po pás ve sněhu a vyšlapují zvěři ochozy. Provizorní krmelce myslivci zakládají i kolem komunikací, protažených silničáři. "Přikrmujeme dužnatým, objemovým i jadrným krmivem. Seno by mělo být buď z jetele nebo vojtěšky, nejlepší z obilí je oves, " poznamenal. Současná doba nouze, kdy zvěř přikrmování výrazněji využívá, je podle něj vhodná také k její léčbě a k odčervení speciálním granulovaným krmivem. O něco lepší podmínky má srnčí zvěř v ostatních částech Kroměřížska, kde sněhu tolik nenapadlo. Například v holešovské pánvi je možné spatřit skupiny až čtyřiceti kusů srnčí zvěře, která se stahuje na pole osetá řepkou či na pozemky se zbytky cukrové řepy. "Příroda je navíc spravedlivá, takže se letos urodilo hodně žaludů, bukvic a kaštanů, " dodal ještě Běhula.