Zemědělství kraje má šance přežít

Snažili jsme se přizpůsobit strukturu naší komory novému státoprávnímu uspořádání, abychom mohli být zastupitelstvu kraje partnery, řekl Pavel Hrdlička, předseda teprve v minulých dnech konstituované Regionální agrární komory Středočeského kraje.

OTÁZKA: V čem však chcete být zastupitelstvu partnery, když kraje zatím žádnými kompetencemi, pokud jde o zemědělství, nedisponují?

Samozřejmě máte pravdu a vše je záležitostí ještě dalšího vývoje, než si kraje ujasní své postavení a vydobydou si i další kompetence. To bude otázka možná ještě několika let. Jako krajská agrární komora však už teď chceme být kraji především odborným partnerem, přičemž nemusí jít jen o otázky zemědělství v úzkém slova smyslu. Nabízí se tu přece prostor ke vzájemné spolupráci mimo jiné třeba při ochraně a tvorbě venkovské krajiny nebo při ochraně životního prostředí na venkově.

OTÁZKA: Měl by mít kraj vůbec nějaké řídící kompetence vůči zemědělství?

Já bych snad ani nemluvil o řídících kompetencích, spíš o kontrolních nebo nepřímých. Víte, že do konce loňského roku v okresech existovaly územní odbory Ministerstva zemědělství, nyní přejmenované na zemědělské agentury. Předpokládám, že jejich hlavní náplní v podstatě bude kontrola využívání dotací. Nikoliv rozhodování o tom, kdo dotace získá, neboť pravidla k jejich přidělování jsou dána zákonem. Osobně si proto myslím, že tuto kontrolní funkci, včetně sepisování příslušných smluv, by kraj zvládl sám.

Úlohu Ministerstva zemědělství já sám spatřuji mj. v přípravě zákonů, obecně platných odborných pravidel ať už pro ony zmíněné dotace či pro zemědělskou výrobu vůbec. Ovšem něco jiného by měla být zemědělská nebo možná ještě přesněji venkovská politika kraje, včetně územního plánování. Právě tyto kompetence by si měl podržet kraj. Nevím, zda Ministerstvo zemědělství bude pálit problém, že některé středočeské vesnice se prakticky vylidňují. Avšak kraj už by to mělo zajímat - nejen kvůli tomu, že tam louky a pole zůstávají ladem. Nýbrž rovněž s ohledem na lidi, kteří tam ještě žijí. V zemědělství už nastává problém střídání generací. Resp. hledání kvalifikované náhrady za ty, kdo odcházejí do důchodu. Je však ve středních Čechách optimální síť asi nejen zemědělského učňovského a středního odborného školství? Také to jsou spolu s mnoha dalšími otázky zejména pro kraj.

OTÁZKA: Je středočeské zemědělství něčím specifické?

V zásadě asi nikoliv. Nicméně například poměrně vysoké mzdy v některých průmyslových regionech tlačí zemědělské firmy k tomu, aby - chtějí-li si udržet kvalifikované pracovníky - se svou mzdovou politikou tomuto faktu přizpůsobovaly. Konkrétně třeba naše Zemědělské družstvo Luštěnice hospodaří pouze osm kilometrů od Mladé Boleslavi. Platy se samozřejmě společnosti Škoda Auto nikdy nevyrovnáme, ale i tak je v družstvu musíme držet výš, než jaké se vyplácejí dejme tomu pracovníkům v zemědělství někde v Podkrkonoší. Dáme-li si to dohromady s tím, jak levně zemědělci musí prodávat svoji produkci a jak drahé jsou naopak vstupy do výroby, snadno si lze domyslet, jak velké asi budou možnosti investic a dalšího rozvoje těch zemědělských podniků, které musí draze kupovat pracovní sílu.

Vysoká kupní síla obyvatelstva v řadě oblastí kraje, o Praze v jeho centru ani nemluvě, se pro nás, zemědělce, na druhé straně může stát také určitou výhodou. Díky poměrně rozvinutému potravinářskému průmyslu v kraji je to totiž šance pro trvalý odbyt naší produkce.

Náš kraj je také hodně rozčleněn z hlediska možností intenzity produkce. Máte zde klasické úrodné Polabí a naproti tomu třeba Příbramsko, Berounsko či Benešovsko s jejich méně úrodnými oblastmi. Zastavím-li se u produkčních oblastí, protože naše družstvo právě v takové působí, pak určitě stojí za zmínku, že s úbytkem ploch cukrovky na Hané se dnes Mladoboleslavsko už rozsahem pěstování této plodiny vyrovná okresu Olomouc a stává se významným řepařským centrem republiky. Stejně tak kupříkladu Nymbursko pomalu od jižní Moravy přejímá roli významného pěstitele zeleniny apod.

OTÁZKA: Zůstane krajská komora u své nynější struktury? Tedy že by ji dál tvořili zástupci okresních komor?

Protože ve středních Čechách je zemědělství poměrně rozvinuté, nejsou tu ani výraznější tlaky na rušení funkčních okresních komor, byť se v budoucnu určitě přejmenují a možná dostanou i trochu jiný ráz jako místa neformálního setkávání zemědělců z daného regionu. Takže středočeská krajská agrární komora si ještě nějakou dobu patrně zachová charakter orgánu, který je složen z reprezentace okresních agrárních komor.