Země se otepluje, vedra budou častější

Dnes a zítra udeří vedra. Dokonce v pátek má být ve stínu až 35 stupňů a na sluníčku by mělo být o deset stupňů víc.

Majitelé koupališť si mnou ruce, ale lékaři varují: nechoďte na sluníčko přes poledne, hodně pijte, nejméně 3 litry tekutiny denně, kdo nemusí, ať raději nejede autem, protože jsme mnohem dříve unaveni, ztrácíme pozornost a častěji může dojít k haváriím. Pokud předpověď vyjde, bude to dosud nejteplejší den letošního roku. Až v sobotu a v neděli se má postupně ochladit a určitě si oddychneme, bude-li jen 19 až 24 stupňů. Zato nás ale zase zasáhnou bouřky, někde krupobití a nevylučují se ani přívalové lijáky. Jde jen o ojedinělou vlnu veder, nebo bude stále častější? Budou na našem území běžné čtyřicítky?

Holandsko může být pod vodou

"Globální teplota povrchu Země se během 20. století zvýšila o 0,6 stupně, což je dost, a vedra budou častější," řekl Právu ve středu doktor Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Podle něj poslední dekáda 20. století byla prokazatelně nejteplejší a rok 1998 byl nejteplejším rokem od roku 1861, odkdy se v širší míře měří teplota. "V tomto století bude oteplení ještě vyšší a zdá se, že v historii posledních deseti tisíc let nebude mít obdoby," tvrdí doktor Pretel. Podle něj se má povrch Země oteplit během příštích 99 let o 1,4 až 5,8 stupně a v důsledku tání ledovců hladiny světových oceánů mají stoupnout o 10 až 90 centimetrů. Pokud k tomu dojde, pak například část Holandska by byla pod vodou, jižní státy by se změnily v pustiny bez vody a vegetace a Česká republika by měla vyšší průměrnou teplotu od 2,1 st. C v prosinci do 5,8 st. v srpnu. "Od prosince do února by pak mohlo pršet nebo sněžit o třetinu víc než dosud. Naopak od června do srpna by srážek mělo být asi o 10 procent méně proti současnému stavu," říká klimatolog uvedeného ústavu doktor Bořivoj Sobíšek.

Úroda vyšší, řeky mělčí

Čtyřicítky v létě by se tak mohly stát naprosto běžné a třeba na Vysočině by se mohly pěstovat pomeranče, na jižní Morově by rostly banány a v Polabí mandarinky. V ČR jsou týmy odborníků, kteří studují dopady možné klimatické změny na různé sektory hospodářství a navrhují, co dělat, jak se připravit. Zemědělský tým došel k závěru, že v důsledku oteplení by se například mohlo na stejné ploše jako dosud urodit o čtvrtinu víc kukuřice, pšenice dokonce o 33 procent víc. Samozřejmě jen tehdy, pokud bude dostatek vláhy. Na lesy a vodní toky by změna měla převážně negativní dopad: "Pokud by teplota stoupla o 2 st. C a srážky zůstaly stejné jako nyní, pak by poklesly průtoky řek o 10 až 25 procent," soudí Sobíšek. Vodáci by už tedy jen vzpomínali, jak jejich dědové sjížděli Berounku či Vltavu. Vyšší teplota doprovázena okyselením lesní půdy by zřejmě způsobila rozpad porostů, zejména smrkových a borových. Za své by vzaly i houby. Bylo by jich méně.

Přizpůsobíme se vedrům?

"Nevím. Zdravý člověk by se měl na ně adaptoval dobře, nemocným vedra nesvědčí, zejména kardiakům, cukrovkářům a lidem s psychickými poruchami," soudí pražský soukromý internista Jaromír Bříza. Lékaři z odhadovaného postupného oteplování nejsou vůbec nadšeni. Vedle výživy je totiž podnebí hlavním činitelem, který působí na vývoj člověka. "Těžko říci, jak se lidský organismus bude vyvíjet, jak daleko bude lékařská věda, zda v takovém vedru by nás neprovázely infekce známé i neznámé," míní přední český hygienik docent Jaroslav Kříž. "My jsme Evropané zvyklí na určité podnebí. Každá velká změna by se nás možná zdravotně dotkla."

Lékaři doporučují

* Pít denně alespoň tři litry tekutin a do pití se nutit, i když není žízeň.

* Lidé nemocní a malé děti na slunce nesmějí vůbec.

* Celkově zvýšit svůj hygienický režim, častěji si mýt ruce, sprchovat se.

* Neskákat do vody bez předchozího alespoň dvouminutového osmělení.

* Omezit jízdy automobilem na dlouhé vzdálenosti, protože jsme dříve unaveni, ztrácíme pozornost, a to může vést k haváriím.

* Vyhnout se těžkým, mastným jídlům, salátům z majonézy, šlehačkovým dortům, masu. Ve vedrech se v nich rychle množí mikroby, jídlo se rychleji kazí, a to vede ke střevním infekcím. Ročně jich je kolem šedesáti tisíc, z toho salmonelóz 40 tisíc.

* Omezit návštěvu míst, kde jsou tradičně klíšťata. Nejvíc jich je v Jihočeském kraji, ale i v Posázaví, kolem Berounky, na Křivoklátsku, Opavsku, Brněnsku, na severu Čech a Moravy a dokonce už i v Polabí. Asi jedno klíště ze sta je nebezpečné a přenáší nákazu. Letos na klíšťovou encefalitidu zemřel jeden člověk, loni tři. Klíšťata přenášejí i lymskou boreliózu. Loni bylo 3819 případů. Letos jde zatím o 1101 případů. Nikdo na ni nezemřel. Po každé procházce lesem nebo vyšší trávou bychom sebe a hlavně děti měli prohlédnout po celém těle a klíšťata z těla odstranit.