Zelené Vendolí záchrannou oázou zvířat

Záchranná stanice handicapovaných volně žijících zvířat vznikla ve svitavském okrese již koncem osmdesátých let, když se v myšlenkách připravovala ještě podstatně dříve. Šlo o plně soukromou aktivitu podporovanou referátem životního prostředí okresního úřadu. Zpočátku se iniciátor této chvályhodné myšlenky Josef Zelený specializoval společně s manželkou a několika přáteli výhradně na záchranu poraněných či opuštěných dravých ptáků, později však záměr rozšířil i na další ptactvo, zejména vodní a srstnatá zvířata. V loňském roce se vendolská stanice stala plnoprávným členem Českého svazu ochránců přírody coby jedna z jeho základních organizací a dostala oficiální jméno Zelené Vendolí. V něm je umně ukryto jak jméno provozovatele, tak především jednoznačný vztah k přírodnímu prostředí a jeho obyvatelům.

Vendolí - Stanice byla vybudována rozsáhlou rekonstrukcí několika starších objektů na soukromém pozemku provozovatele a v budoucnosti připravují její postupnou modernizaci a plánovité rozšiřování. V současnosti je k dispozici plocha přibližně pět tisíc metrů čtverečních. Z toho asi sto padesát metrů pokrývají dvě desítky ptačích voliér a osm set metrů tvoří výběh pro spárkatou zvěř, nyní zastupovanou pouze zvěří srnčí. Ve stanici však již měli i divočáky. Zbytek rozsáhlého zahradního areálu je využíván pro vodní ptactvo, tedy divoké husy, kachny, labutě, čápy a volavky. Pro tento záchranný chov však dosud chybí to nejpodstatnější - menší vodní plocha.

Pokrývané území

Stanice má výrazně nadregionální charakter, neboť se zde shromažďují a léčí poraněná či jinak handicapovaná, případně nemocná zvířata nejen ze Svitavska, ale také z Litomyšlska, Moravskotřebovska, Poličska, Jevíčska, Lanškrounska a rovněž značné části okresů Žďár nad Sázavou, Blansko, Ústí nad Orlicí, Havlíčkův Brod a Chrudim. Vendolská stanice má k dispozici veškeré nezbytné zařízení k odchytu, krátkodobému uspání zvířat a jejich bezpečný převoz. Obhospodařuje také sběrné místo v Linharticích u Moravské Třebové.

Od počátku činnosti se snaží všichni, kteří ve volném čase ve stanici pomáhají, úzce spolupracovat s laickou i odbornou veřejností.

"Především se snažíme dostat do povědomí lidí skutečnost, že při nálezu jakéhokoliv ohroženého jedince by měli co nejdříve uvědomit naši záchrannou stanici, případně městskou či státní policii v nejbližším městě, protože neodborným zásahem by zvířeti mohli ještě více ublížit a způsobit stav, který bychom jen velmi obtížně nebo vůbec napravovali," uvedl Josef Zelený.

Osvětová činnost patří k nejzákladnější činnosti vendolské stanice. Josef Zelený pravidelně spolupracuje s médii včetně naší redakce. Informace ze života zařízení jsou všem občanům pravidelně k dispozici na vývěsce na svitavském náměstí Míru.

"Intenzívně se zapojujeme do ekologické výchovy dětí a mládeže v základních a středních školách v regionu. Přitom nezapomínáme ani na dospělou populaci a seniory. Nejlepší kontakt je na svitavskou třetí základní školu a ZŠ Vítějeves. Spolupracujeme s mnoha vzdělávacími i zájmovými institucemi, například s Okresním mysliveckým spolkem, Nadací Josefa Plívy, skauty z Brněnce a dalšími. Pořádáme soutěž ve sběru lesních plodin pro zvěř nazvanou O zlatého ježoura, kterého má ostatně naše stanice i ve znaku. Letos bychom rádi připravili ke Dni zvířat, čtvrtého října, na svitavském náměstí zábavně vzdělávací programový blok za účasti některých populárních osobností," řekl provozovatel Zeleného Vendolí.

Podle jeho slov právě ve Vítějevsi se za několik dnů uskuteční ve škole slavnostní vyhlášení druhého ročníku soutěže O zlatého ježoura. Nejlepší sběrači žaludů, kaštanů, jeřabin, ale i suchého pečiva obdrží keramického ježka, diplom a drobné upomínkové dárky.

Úspěchy i nezdary

Podobné zařízení, jako existuje ve Vendolí, registruje ve své každodenní činnosti jak úspěchy, tak i nezdary.

"K těm prvním patří určitě reintrodukční odchovy sovy pálené, které jsou úspěšně vypouštěny do volné přírody. Jedná se o zcela zdravá mláďata handicapovaných ptačích rodičů. Podařilo se nám rovněž úplně vyléčit čápa bílého, volavku popelavou a úspěšně převést choulostivější hmyzožravé ptáky na náhradní potravu. Získali jsme nové sponzorské zdroje a díky jim jsme mohli vydat informační leták o stanici. Rovněž jsme vypracovali projekt na rekonstrukci stávající ošetřovny zvířat a menšího rybníčku, který v místě naší stanice kdysi býval a my bychom jej rádi opět oživili pro naše vodní ptáky," řekl Josef Zelený.

Ve Vendolí vznikla rovněž nová aktivita na podporu handicapovaných zvířat. Jedná se o tak zvanou adopci trvalých handicapů, to je možnost konkrétních lidí či rodin převzít finanční péči za vybraného zvířecího jedince.

"Jedná se zpravidla o zvířata se zdravotním poškozením, nebo ta, která získala plnou závislost na člověku a sama již nejsou schopna přežít ve volné přírodě," komentoval projekt provozovatel Zeleného Vendolí.

Pokud se kdokoliv rozhodne adoptovat zvířátko ze záchranné stanice, stačí zatelefonovat a v okamžiku jsou z vás adoptivní rodiče. Seznam zvířat a ptáků určených k adopci bude vyvěšen koncem měsíce na informační tabuli Zeleného Vendolí, k dispozici bude rovněž na internetové stránce stanice, ve svitavském informačním centru a u veterinárních lékařů v celé zájmové oblasti. O tomto kroku získáte patřičný certifikát potvrzený nezávislou komisí, aby se předešlo případným problémům s průhledností financování.

Náklady na celoroční krmení se různí a bohužel rostou s cenami základních vstupů. Například u sov, poštolek a krahujců se pohybují kolem tisíce až patnácti set korun, u větších dravců, jako je výr, káně či sovice, až přes dva tisíce korun. Péče o srnce přijde asi na čtyři a půl tisíce korun, u čápa černého to však je až kolem pěti a půl tisíce korun. Nutné je poznamenat, že se jedná o ceny pouze orientační.

To, co provozovatele a spolupracovníky stanice pro handicapovaná zvířata netěší, je skutečnost, že se jim nedaří úspěšně navracet do přírody ptáky poraněné elektrickým proudem.

"Bohužel jsme neuspěli ani při grantovém řízení na zbudování menší vodní plochy. Přesto tento náš plán nevzdáváme a pokusíme se prostředky na jeho realizaci najít jinde," uvedl Josef Zelený.

Smělé plány

Stanice handicapovaných zvířat přes veškeré problémy s každodenním provozem myslí na budoucnost a pro blízkou budoucnost připravuje modernizaci a rozšíření areálu. Především by se v letošním roce chtěli plnohodnotně zapojit do práce národní Unie stanic pro zraněné a handicapované živočichy.

"Modernizovat bychom chtěli ošetřovnu, karanténní prostory a zimoviště a rovněž upravit stávající stodolu na rozletovací voliéru. Veškeré naše činnost však souvisejí se získáním odpovídajících finančních prostředků a ty jsou žel nemalé," uvedl Josef Zelený.

Například jen krmení odčerpává z prostředků nemalé peníze. Pro ilustraci uveďme, že ve Vendolí denně zkrmí přibližně patnáct kilogramů masa, deset kilo pšenice, dvě až tři kila ovsa, stejné množství suchého pečiva a granulí, ale také sušené mléko, piškoty, ryby, slunečnici, moučné červy a ovoce. Ročně spotřebují také dva plné horaly sena.

Část stanice bude již letos volně přístupná veřejnosti. Za tímto účelem hodlají vybudovat stezku podél voliér s nezbytným mobiliářem a pochopitelně i informačními tabulemi, které by návštěvníky seznamovaly s konkrétními živočišnými druhy.

Vendolská zvířata

Vstoupíte-li do areálu Záchranné stanice volně žijících zvířat, může na vás v první chvíli poněkud deprimujícím dojmem zapůsobit stísněnost ptačích voliér a smutek v očích dravců i dalších zvířat. Musíte si však uvědomit, že jejich zajetí není libovůlí člověka, ale naopak nezbytným krokem k záchraně zdraví a často i života těchto krásných tvorů.

"Naším prvořadým úkolem je zmírnit na nejmenší možnou míru utrpení zvířat, která se k nám dostanou. Často jsou ve velice zuboženém stavu a bez odborné pomoci člověka by každopádně uhynula. Jde-li to, navracíme je do volné přírody. V opačném případě se pro ně snažíme vytvářet co nejoptimálnější životní prostředí.

V současnosti zde pečují o šest poštolek, pět káňat, trojici puštíků obecných, krahujců, výrů velkých a strak, dva srnce, dvě desítky ježků, několik bažantů zlatých i obecných, k vidění jsou zde i holubi hřivnáči, drobné ptactvo, sovice sněžná, mýval severní a další živočichové.

"Pochopitelné je, že stavy ošetřovaných i dlouhodobě chovaných zvířat se mění. Některá vracíme po uzdravení zpět do přírody, jiná předáváme do záchranné stanice v Jinonicích u Prahy, která je jakýmsi centrem záchrany volně žijících živočichů v České republice, případně do některých regionálních zooparků. Žel se tu a tam neubráníme úhynům, to zejména v případech, kdy je zvěř těžce poraněna, odmítá potravu, medikamenty a následně umírá. Raději však máme ty případy, kde se s námi zvěř rozloučí zdravým křikem a mizí v přirozeném prostředí," komentoval práci svou i svých spolupracovníků Josef Zelený.

Epilog

Pojedete-li někdy od Svitav na Poličku, udělejte si menší odbočku do Vendolí a navštivte místní záchrannou stanici handicapovaných zvířat. Budete vítáni a rozhodně to stojí za to. Na vlastní oči se totiž budete moci přesvědčit, kolik lidské péče a lásky potřebují naši zvířecí přátelé k tomu, aby se na svět nemuseli dívat přes drátěné pletivo a uzdravení se mohli vrátit do volné přírody. Třeba vás tento pohled přiměje k tomu, abyste se na svět kolem sebe dívali jinak a podle svých možností pomohli.