Žatec potáhne do boje za záchranu lesů

Volí ekologické zbraně, omezí těžbu a pokusí se ze zdegenerovaného jehličnatého lesa udělat listnatý. Město Žatec na Lounsku nechce čekat, až mu paraziti lýkohub a jmelí úplně zdecimují lesy. Chystá se vytáhnout do protiútoku, dokud je čas. Zbraně přitom volí výhradně ekologické. Proti nemocím jednodruhového lesa nepůjde ani motorovými pilami, ani chemií. Jen dovolí přírodě, aby si poradila sama a trochu jí přitom pomůže. „Připravujeme plán, na jehož konci budou v našich lesích převažovat listnaté stromy. Smrkové monokultury už nemají perspektivu,“ řekl Právu vedoucí odboru životního prostředí žatecké radnice Petr Janda.

Nápad je ve své podstatě jednoduchý. Těžba dřeva bude šetrnější, aby v lesích nevznikala holá místa. A těžit se bude tak, aby dostaly prostor k růstu hlavně listnaté stromy, které sem příroda navzdory snahám o jednodruhovou jehličnatou kulturu stejně nějak propašovala. V žateckých lesích je sice 107 hektarů smrkových porostů, ale také 232 hektarů borovice, 91 hektarů dubu či 20 hektarů modřínu. „Celkem hospodaříme na 550 hektarech lesa, takže se ten náš plán dá uskutečnit. Na plochách, o něž se starají třeba Lesy ČR, by to bylo mnohem složitější,“ připustil Janda.

Nadšení ekologové

Ekologové jsou nápadem nadšení. Například podle přírodovědce Jiřího Rotha jsou totiž jednodruhové lesy nejen nehezké, ale hlavně velmi zranitelné. „Když takový les napadne lýkožrout, sežere ho celý. Naopak mnohodruhový les je ekologicky stabilní. Lýkožrout zničí jen smrky, ale les tím nezahubí. Navíc v listnatých porostech žije spousta ptáků, z nichž někteří umějí populaci lýkožrouta omezit nebo zcela zničit,“ uvedl Roth. Přestože žatecké lesy nejsou moc velké, nebude změna jednoduchá a potrvá dlouho. Cesta ke smíšenému a později listnatému lesu bude také stát dost peněz. Nejdřív se omezením těžby sníží výnos lesa coby továrny na dřevo. Další peníze bude stát výsadba a péče o malé stromky. „Stejně bychom museli nějak reagovat na zdegenerovanou monokulturu, takže to možná nebude tak drahé,“ usoudil Janda.

Místo rekreace

Lesům z třicetimetrových smrků s vysokou vrstvou jehličí odzvoní na Žatecku nejdřív za patnáct let. Postupně je nahradí mnohodruhové porosty, v nichž by měly převládat buky, jasany, habry či duby. Spolu se skladbou porostů se bude měnit také význam lesa. Neměl by už být jen zdrojem dřeva, ale především místem pro rekreaci. Nápad odboru životního prostředí má podporu také ve vedení města. „Nejde ovšem jen o to, aby se zlepšila kvalita lesa. Chceme do něj hlavně dostat lidi. Počítá se s vybudováním cest a odpočívadel, po nichž se mohou pohodlně procházet nebo si dát svačinu,“ usoudil místostarosta Aleš Dvořák (ODS).