Zamyšlení nad českou myslivostí

Myslivost bude dál vnímavým lidem přinášet neopakovatelné zážitky, kouzlo mlhou zahalených rán a zlatavých večerů, podivné vzrušení, kdy zvěř vystupuje z úkrytů po starých ochozech, které používaly generace předtím a snad budou používat ještě mnohé generace v budoucnu.

Málokomu je dopřáno číst v zákonitostech přírody Jen opravdovým myslivcům je dopřáno číst v oněch obdivuhodných zákonitostech přírody a učit se jim rozumět, i když, jak říkají opravdoví myslivci, jeden lidský život na to nestačí. Lov patří k myslivosti, a pokud probíhá podle pravidel, není v žádném případě nesmyslným zabíjením. Člověk, i když na to v současné době často (a snad i rád) zapomíná, je součástí přírody, a v přírodě je lov zcela přirozenou záležitostí.

Je dvojí myslivost a jsou dvojí myslivci Je dvojí myslivost a jsou dvojí myslivci. Ta opravdová, která patří k lidským činnostem po staletí a je přes všechna zpochybňování kulturní činností, spjatou hluboce s historií lidstva. Pak je ale druhá myslivost, ta, která se stala záležitostí snobů, a pro ty představuje jen lovecké zážitky.

Domovská honitba je pro mnoho myslivců vším Pro opravdové myslivce je na prvním místě láska k přírodě. Jde nepochybně o silný emocionální vztah, který je spojen s bohatými vědomostmi a zkušenostmi, který zpravidla nemají ti, kdo proti lovu nebo myslivosti bojují. Nezanedbatelná je i neplacená práce, která je také všem myslivcům společná. Domovská honitba je pro mnoho myslivců vším, nejen kde loví, ale kde také pečují o zvěř a svému koníčku věnují veškerý svůj čas a finance. Tato neplacená práce jde velice těžko vyjádřit v číslech a někdy je těžko prokazatelná.

Poznatky myslivců bývají prvním varujícím signálem Lze ale konstatovat, že neplacená práce myslivců je bezpochyby významným přínosem k udržení přírodního prostředí, k poznávání zvěře a ekologie krajiny. Poznatky myslivců jsou vždy prvním varujícím signálem při podstatných změnách v naší přírodě. Je velice smutné, že někdy na tato známá fakta zapomínají někteří naši občané a ústavní činitelé. Potom se vedou diskuse v intencích, které jsou nedůstojné a svědčí o neznalosti problematiky a stavu naší myslivosti.

Přehlídka trofejí je také výsledkem péče o zvěř Můžeme být spokojeni, že zvěř nepatří majitelům pozemků a vychází z respektování právní kvalifikace jako věci nemající vlastníka. A tak jelen či srnec je nejen chloubou přírody, ale i chovatelských zásad myslivců. Kráva či vykrmené prase je naopak chloubou farmáře, a tak to snad díky bohu i zůstane. Každoroční přehlídka trofejí je výsledkem myslivecké péče o zvěř. Trofeje vystavené zvěře vypovídají o jejím genetickém založení, o přírodních podmínkách, ve kterých zvěř žije, a v neposlední řadě o myslivecké péči, se kterou se věnujeme jejímu chovu.