Z Vysočiny letos odletí méně čápů, mláďatům nesvědčilo chladno

Až třicetihlavá hejna čápů bílých potkávají v těchto dnech turisté nebo zemědělci na loukách Vysočiny. Rodiče s odrostlými mláďaty se houfují před odletem a společně hledají potravu.

Na zimoviště v Jižní Africe se čápi vydají v nejbližších dnech. „Z Vysočiny jich letos ale odletí méně než v jiných letech. Část mláďat zahubilo chladné a deštivé počasí na konci jara,“ řekl Aleš Toman, vedoucí stanice ochrany fauny v Pavlově na Havlíčkobrodsku.

„Letos byl podprůměrný rok. Na jednom hnízdě bylo jen kolem dvou až tří mláďat,“ uvedl. Obvyklá čtyři mláďata odchovalo jen několik hnízd. Mladí čápi hynuli převážně na přelomu května a června. Rodiče nemohli sehnat dostatek potravy. Mláďata dostávala víc hmyzu a žížal a s nimi i nečistoty.

Některé čápy zachránili ochránci přírody při kroužkování. „Když je deštivo, bereme na hnízda dezinfekci. Nečistotu mláďatům vybereme a ošetříme je,“ vysvětlil.

Některá odrostlá mláďata později skončila také v drátech elektrického vedení. „Několik čápů, i okroužkovaných, nám hlásili uhynulých třeba v Leštině nebo v Habrech,“ konstatoval Toman.

Na Vysočině je asi stovka hnízd čápa bílého. Jejich počet za poslední dvě desetiletí stále mírně narůstal. Kvůli letošnímu menšímu počtu odchovaných mláďat jich podle Tomana příští rok méně nebude. „Populaci daleko víc ovlivní úspěšnost přezimování a návratu,“ vysvětlil. Mláďata zůstanou v Africe celý rok; během dospívání jich mnoho zahyne, a do Čech se vrací jen malé procento.

„Hlavní potravou v Africe jsou sarančata a proti nim se používají postřiky. Čápi hladoví, nebo uhynou,“ vysvětlil.

S nepřízní počasí se lépe vyrovnali čápi černí, protože se živí hlavně rybami. Na Vysočině mají kolem padesáti hnízd. „Jeden pár měl až čtyři mláďata, někde i pět,“ potvrdil Toman. „Černí čápi žijí ve větších lesích, a proto o nich lidé téměř nevědí. Mají je za velkou vzácnost,“ uzavřel.