Všežravý jezevec obydlel většinu lesů na Lounsku
13.02.2003 | Deník Lučan
V současné době žije na území naší republiky devět druhů z čeledi lasicovitých šelem - hranostaj, lasice kolčava, tchoř stepní, tchoř tmavý, norek americký, kuna lesní, kuna skalní, vydra říční a jezevec lesní. Ještě v minulém století k nim patřil i norek evropský, který byl již na našem území vyhuben.
Většina myslivecké veřejnosti považuje jezevce ve svém revíru za nebezpečného predátora drobné lovné zvěře. Ve skutečnosti však jde o šelmu, která má nezastupitelné právo a místo v potravním řetězci všech typů našich lesů i kulturní krajiny. I v současné době osidluje nejrůznější biotopy. V odborné literatuře byla věnována jezevci jen malá pozornost. V roce 1996 byl na katedře zoologie Univerzity Palackého v Olomouci uskutečněn výzkum zaměřený na prostudování sociálního a potravního chování jezevce lesního a objasnění funkce tohoto druhu v našich lesích.
Jezevec je naší největší lasicovitou šelmou, váží 15 až 20 kilogramů a snadno jej poznáme podle protáhlé bílé hlavy s černými pruhy. Má tuhou štětinatou srst šedohnědé barvy, v zimě modrošedé s nádechem do černa. Uši jsou skoro zakryté dlouhými chlupy. Pod ocasem má tukovou žlázu, zvanou sádelník. Drápy předních běhů jsou mnohem silnější, uzpůsobené k hrabání. Životním prostředím jezevce je les, kde si vyhrabává až pět metrů dlouhé nory s několika vchody. Doupě si udržuje v čistotě, nedaleko brlohu do zvláštní jámy ukládá trus i moč. Na Lounsku je jezevec velmi rozšířen a vyskytuje se snad v každém mysliveckém revíru.
Z hlediska potravního chování lze jezevce zařadit mezi sběrače. Podle zdroje potravy preferuje rostlinnou složku - spadané ovoce, maliny, angrešt, švestky a hrušky, kukuřici. Někdy dokáže jezevec chytit v potoce i rybku či raka. Požírá i hmyz a larvy. Nejčastější potravou jsou kobylky a sarančata, jindy slimáci a hlemýždi. Byly zjištěny případy, kdy chtěl ulovit zmiji, která jej uštkla. Jeho chování bylo ochromené jen několik hodin, přežil. Oblíbenou potravou jezevců jsou také ořechy a vejce. Délka potravního revíru se může pohybovat až okolo pěti kilometrů. V zimě je pobyt jezevce omezen, potravu a vodu přijímá minimálně, ke konci zimy téměř vůbec ne. V tu dobu využívají tato zvířata hlavně energii v tukových zásobách nashromážděných v podzimním období. Je-li zima mírná, opouští noru nejvýše na jednu hodinu, aby se vyvětral. Specializuje se na takové potravní zdroje, které jsou během celého roku nejhojnější a vyskytují se na poměrně malém prostoru. Místa významných zdrojů jezevci navštěvují opakovaně a označují je výměšky podocasních žláz.
Jezevec je plnohodnotným všežravcem, který významně přispívá k přirozené ochraně lesních a polních kultur a napomáhá tak v boji proti škůdcům, které bychom museli ničit chemicky.
Další články v kategorii Ekologie
- Obávané El Nino je tady a nabírá na síle. Meteorologové varují Evropu před extrémy (06.07.2026)
- MŽP vyhlásilo nové chráněné lokality včetně rozšíření Žofínského pralesa (03.07.2026)
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)

Tweet



