Vlky v Beskydech údajně ohrožují pytlačící myslivci
08.01.2003 | Denik.cz
Přestože přelidněné Beskydy nejsou právě optimálním místem pro vlky, zdá se, že se tato chráněná šelma v poslední době na tomto území přemnožila. Podle ochranářů jsou pro vlky největším nebezpečím nejen hluční turisté, ale především pytlačící myslivci. Ti to ale odmítají a ochranářům vytýkají, že se o vlky nedostatečně starají. V posledních dnech byli vlci, respektive jejich pobytové znaky, pozorovány na vrcholu Smrku a v úseku táhnoucím se od Bobku přes Konečnou k Bílé, tedy v místě zvaném Pomezí.
Ochranáři ze spolků Duha a Beskydčan, takzvané vlčí hlídky, sledují stopy nejen chráněných druhů, ale monitorují také myslivce.
"Snažíme se, aby nedocházelo k ilegálnímu odchytu," popsal Leo Košťál z občanského sdružení Beskydčan s tím, že právě pytlačící myslivci jsou pro vlky největším nebezpečím. "Nedávný případ postřeleného rysa ostrovida, který se stal na Krásné, mohl udělat jedině myslivec-pytlák. Nikdo jiný se totiž do lesa s loveckou zbraní nedostane," říká ochranář. Podle něj mají někteří myslivci k lovení vlků dva důvody. "Zastřelit vlka je pro mnohé stejné, jako kdyby skolili statného jelena, tedy trofej. Druhým důvodem je, že mnozí myslivci mají pocit, že vlk loví to, co chtějí lovit oni. Zatímco vlk myslivce nesežere, myslivec má v ruce zbraň, takže je v převaze," říká Košťál a dodává, že zná spoustu poctivých myslivců, ale zároveň na ně apeluje, aby si udělali pořádek ve vlastních řadách. "Právě tlak myslivců je hlavním důvodem, proč se šelmy, speciálně vlci, nemohou v Beskydech stále zabydlet," dodal Košťál.
Pavel Karásek z mysliveckého sdružení Dobrá-Pazderna připouští, že i v řadách myslivců se může najít několik jedinců, kteří nemají příliš čisté svědomí. "Problematika vlků má ale i svou druhou stránku věci. Když si sem vlky někdo uměle nasadí, měl by se o ně také starat a zajistit jim potravu. Vždyť vlci tady dřív vůbec nebyli, dnes se přemnožili a likvidují drobnou zvěř. Taková liška spotřebuje ročně dvě stě padesát až tři sta kilogramů masa, tak si spočítejte, kolik je to třeba hrabošů," vysvětlil Karásek.
Další články v kategorii Ekologie
- Studie: Kořeny rostlin rostou jinak, než vědci dosud předpokládali (31.08.2026)
- Za největší globální problémy považují Češi znečištění oceánů a hromadění odpadu (29.08.2026)
- Vědci našli při průzkumu lánského zámeckého parku ohrožené orchideje i tesaříka (27.08.2026)
- Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím (26.08.2026)
- Hoekstra: EU musí investovat do klimatické odolnosti, jinak zaplatí mnohem víc (25.08.2026)
- MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa (25.08.2026)
- Na Mělnicku se objevila sršeň asijská, odborníci vyzývají veřejnost k pátrání po hnízdě (25.08.2026)
- Anketa Strom roku za pětadvacet let oslovila téměř milion lidí (24.08.2026)
- Ministr Igor Červený zahájil provoz nové linky na zpracování plastů (21.08.2026)
- Na omezení dopadů sucha v dalších letech pozdě není, míní odborník (17.08.2026)

Tweet



