Větrné kalamity budou v Tatrách podle lesníků i v budoucnu

Milovníci Vysokých Tater se musejí podle slovenských lesníků smířit s tím, že lesy velehor čas od času poškodí větrná kalamita. Nemusí jít vždy o katastrofu takových rozměrů, jako měla pustošivá smršť loni v listopadu, řádění větru se prý ale Tatry nevyhnou. Lesníci chtějí proto více než dosud zasahovat do chráněných oblastí, aby se les postupně obnovoval a škody byly co nejmenší. "Je to fenomén, který je nezměnitelný," řekl Milan Koreň z Výzkumné stanice Státních lesů Tatranského národního parku během dnešní tiskové konference. Historické záznamy i uspořádání velehor podle něj naznačují, že větrné kalamity postihovaly Tatry v minulosti a budou i nadále.

Podle lesníků v Tatrách v minulosti ničila větrná smršť zvaná bóra, která vzniká v horách. Loni v listopadu se větrný nápor od severozápadu nahromadil na polské straně velehor a pak se rychlostí až 230 kilometrů za hodinu spustil jako vodopád po jihovýchodních svazích a ničil tamní porost. Bóra se nepravidelně opakuje, v Tatrách řádila například také v roce 1915. Jedním z důsledků je, že většina tatranských stromů nikdy nedosáhne obvyklého věku. "Les tam nikdy přirozeně nedozraje, na to je potřeba 300 až 350 let," uvedl ministr zemědělství Zsolt Simon.

Lesníci proto chtějí více zasahovat do struktury lesa tak, aby v porostu byly rovnovážně zastoupené různé věkové skupiny stromů. Po případné kalamitě by totiž v lese nescházely mladé stromy jako nyní a les by se rychleji zotavil. "Pokud by se les pravidelně obhospodařoval, nevznikly by takové škody," dodal Simon.

Vichřice, která v Tatrách řádila loni 19. listopadu, zničila lesy na zhruba 12.620 hektarech. V prvních týdnech po katastrofě se pracovníci lesů soustředili hlavně na odklízení stromů na sjezdovkách a běžeckých trasách kvůli tradičnímu náporu turistů na konci roku. Z celkem 235 kilometrů zatarasených turistických stezek v Tatrách vyčistili necelou stovku kilometrů. Snaží se také usnadnit život zvířatům, hlavně ptákům, pro které vybudovali 50 krmítek a více než 200 budek. Lesníci za sto dnů, které od kalamity uplynuly, zpracovali 186.000 krychlových metrů dřeva. Do šesti měsíců od katastrofy by to podle ministra Simona mělo být celkem 900.000 krychlových metrů. Lesy v současnosti pořádají už třetí kolo výběrového řízení na těžbu dřeva na celkem 4335 hektarech. Kromě slovenských firem v tendrech uspěly i tři české a jedna polská společnost. Na kontrolu odvozu dřeva z národního parku lesy nasadí i kamerový systém u silnic.

Simon si postěžoval, že protesty ochranářů u inspekce životního prostředí zdržely odstraňování polomů z vodních toků, které jsou zataraseny v celkové délce 63,8 kilometru. Úřady nakonec těžbu v mokřinách a na potocích znovu povolily, práci ale stále ztěžuje více než metr vysoký sníh.

Kromě povodní se tatranští lesníci obávají také rozmnožení škodlivého hmyzu ve schnoucím dřevě. Proto chtějí polomy odklidit co nejdříve. Na úplné odstranění kalamity si dávají dva roky. Více než pětina popadané dřevní hmoty ale v lese stejně zůstane jako drobný odpad; musí se proto počítat s větším rizikem požárů.