Vědecký tým se zaměřil na úbytek mořských trav, významných ekosystémů oceánu

Porosty mořských trav jsou považovány za deštné pralesy oceánu. Jsou to jedny z nejbohatších mořských ekosystémů, které hrají ve světě moří a oceánů důležitou ekologickou roli. Globálně ale ubývá mořských luk, v nichž se objevuje druh mořské trávy rodu Zostera, kterému se přezdívá úhoří tráva. Vliv na tento úbytek mají oomycety, organismy které žijí ve vodě i na souši a živí se buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Stále však není jasné, jakou roli hrají v celosvětovém úbytku mořských trav. Vliv oomycet na úbytek mořských trav zkoumali vědci z Lesnické a dřevařské fakulty.

Mezi hlavní příčiny úbytku úhoří trávy patří lidská činnost a takzvaná chřadnoucí nemoc způsobená oomycety Labyrinthulomycete Labyrinthula. „Oomyceta jsou organismy podobné houbám, s houbami jako takovými ale vůbec nesouvisí, jsou příbuzné hnědým řasám a rozsivkám,“ vysvětlila Anna Hýsková z Ústavu ochrany lesů a myslivosti. Nejnovější studie prokázaly, že patogeny oomycet z rodu Phytophthora a Halophytophthora jsou schopné tyto mořské trávy nakazit, způsobují vznik lézí, trávy narušují a snižují klíčivost jejich semen. Vědci budou studovat různorodost oomycet na různých stanovištích, testovat jejich agresivitu a zjišťovat, jestli nejagresivnější oomycety jsou ty nepůvodní.

Vzorky mořských trav, mangrovníku nebo listů spadlých do vody vědci odebrali z moří ve středomořských biotopech na Sardinii a v atlantických mořských lesích Mauritánie v severozápadní Africe. „Z odebraných rostlinných vzorků jsou izolačními metodami získány čisté kultury přítomných oomycet. Po identifikaci jsme poté schopni zjistit jejich mořskou diverzitu,“ popsala Hýsková. Následně budou vědci ve spolupráci s portugalským Centro de Ciencias do Mar provádět testy patogenicity nejběžnějších oomycet izolovaných z odumřelých mořských trav. Ty objasní, zda se jedná o závažné patogeny mořské trávy, které by mohly negativně ovlivnit obnovu mořských ekosystémů, jako jsou chaluhové lesy nebo louky mořské trávy. V letošním roce plánují také odběr vzorků z chaluhových lesů v atlantských pobřežních biotopech Portugalska a Brazílie.

„Patogeny rodu Phytophthora jsou všeobecně známé svou destruktivní silou, která způsobuje ničivé epidemie v suchozemských ekosystémech, ve vodních tocích jsou schopné žít z listů, které spadnou do vodních toků. Druh Halophytophthora je obecně popisován jako saprofyt v mangrovových lesích, ústích řek a mořských ekosystémech,” vysvětlila vědkyně. Saprofyty jsou organismy, které se živí rozkládající se organickou hmotou.

Hlavním úkolem vědeckého týmu Mendelovy univerzity v Brně v mezinárodním projektu RESTRORESEAS je odhalit různorodost, distribuci, původ a patogenní roli oomycetů v různých mořských ekosystémech a propojených sladkovodních a brakických vodách. Brakická voda má koncentraci solí mezi sladkou a mořskou vodou. Projekt začal v loňském roce a bude pokračovat až do roku 2025. V budoucnu chce vědecký tým zkoumat souvislost mezi diverzitou oomycet biotopů mořské trávy v brakických vodách a diverzitou oomycet ve sladkovodních biotopech. Plánuje také průzkum diverzity oomycet ve vodních tocích České republiky.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Anna Hýsková, +420 605 786 520, xhyskova@mendelu.cz, Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU