Vědec: Stav půdy je špatný hlavně kvůli intenzivnímu zemědělství

Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.

Miko upozornil, že již nelze mluvit pouze o udržování rozmanitosti organismů v půdě a krajině. "Dostali jsme se do takové krize, že ji (půdu) bude nejprve třeba obnovit a poté se snažit ji udržovat, protože současný stav zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině je špatný," řekl.

Intenzivní zemědělství podle něj způsobilo, že se dramaticky omezil vstup organické hmoty do půdy a potřebné živiny pro plodiny jsou dodávány hlavně minerálním hnojením. "Problém je, že se nám bortí struktura půdy a schopnost půdy zadržovat vládu a udržet živiny, které tam dodáváme," uvedl. Doplnil, že je také nutné hnojit mnohem víc než v minulosti.

Je podle něj třeba hledat řešení, jak organickou hmotu do půdy vracet, což také může pomoci se zvládáním klimatické krize. Půda je největším zásobníkem uhlíku a v posledních letech místo toho, aby uhlík zachycovala, ho uvolňuje. "To je zlomový bod, který se musí řešit," řekl. Problém vidí také v současné struktuře krajiny, kde chybí prvky podporující i půdní biodiverzitu, jako jsou remízky, lesíky, travnaté meze nebo kvetoucí pásy. Podle Mika je nestačí mít jen na okrajích velkých lánů plodin.

Upozornil na to, že kvalitní zemědělská půda se nedá vyrobit, proto je třeba do ní vrátit organickou hmotu. Mělo by se také pracovat na moderních přístupech k zemědělství jako je například střídání plodin.

Ekologické organizace, jako například Hnutí Duha, nedávno vyzvaly ministry zemědělství a životního prostředí k posílení ekologických ambicí zemědělské politiky ČR. Požadují větší důraz na ochranu půdy a biodiverzity. Nastavení dotací by podle nich mělo zemědělce více motivovat k šetrnému zacházení s půdou.

Jednou z možností, jak do půdy lze dostat organické látky jsou organická hnojiva. Zemědělci ale upozorňují, že v současnosti kvůli vysokým cenám energií nebo nízkým výkupním cenám hlavně prasat, může dojít k omezování chovů a s tím i k úbytku hnojiv pocházejících z živočišné výroby. Například Svaz chovatelů prasat upozornil na to, že s úbytkem hnojiv bude docházet k dalšímu zhoršování struktury půdy a snižování schopnosti zadržovat vodu.

Z výsledků čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka vyplývá, že stav životního prostředí v České republice je pátý nejhorší v Evropské unii, přestože Česko na jeho ochranu vydává z unijních zemí třetí nejvyšší podíl hrubého domácího produktu. Nejhoršího výsledku ze všech států dosáhlo Česko v podílu půdy postižené suchem. Českým lesům se také nedaří zachytávat emise oxidu uhličitého.

Autor: ČTK