Vědci: Třetinou produkce rybolovu se zbytečně plýtvá

Globální rybolov neumírněně plýtvá úlovkem a nebezpečně tak ohrožuje nejen mořské ekosystémy, ale také likviduje člověku prospěšné zdroje.

Více než jedna třetina světového úlovku ryb se v důsledku špatného hospodaření rozemele a použije jako krmivo pro prasata, slepice nebo ryby pěstované na farmách nebo jako zemědělské hnojivo.

Vědci z Univerzity Britské Kolumbie ve Vancouveru ve středu zveřejnili zprávu, která je součástí rozsáhlého Výročního posudku o stavu životního prostředí a zdrojů, v níž uvádí, že každoročně 37 procent úlovku světových oceánů, tedy přes 30 milionů tun ryb, je téměř zbytečně promrháno většinou na krmivo pro ryby a hnojivo, ačkoli to jsou bohaté zdroje výživy.

Techniky rybářského průmyslu jsou obestřeny mýtem, že tento vedlejší produkt nemá valný význam pro lidskou spotřebu. Ten však pramení z jeho nedocenění a neznalosti, uvádí se ve zprávě.

Kromě toho, že tyto ryby mají nezastupitelnou pozici v potravinovém řetězci, jejich tuk obsahuje nenasycené mastné kyseliny, které příznivě ovlivňují procesy v lidském těle od regulace krevního tlaku a srážlivosti krve až po zvyšování imunity a protizánětlivé účinky.

„Proto má větší smysl, když tyto ryby bude člověk konzumovat rovnou, než když se budou napřed předkládat dobytku a chovaným rybám,“ vysvětlila Ellen Pikitchová z Vědeckého ústavu na ochranu moří v New Yorku.

Ekologické souvislosti s úbytkem malých a středně velkých ryb ve světových mořích jsou ovšem také nezanedbatelnou hrozbou. Jsou na nich závislé větší ryby, mořští savci a ptáci, především papuchalkové a racci.

Ochranáři upozorňují, že pokud bude výlov pokračovat v současném trendu, s ubývající kořistí se budou vytrácet i tyto druhy a současná krize biodiverzity se ještě více prohloubí.

„Za alarmující pokládám enormně vysoká procenta celkového světového úlovku. Ryby jako tuňák, mečoun nebo treska však podléhají regulím, naproti tomu výlov malých a středních ryb moc limitován není,“ dodala Pikitchová.