Vědci: Pokojové rostliny nejsou zázračnými čističkami vzduchu

Pokojové rostliny jsou v bytech a kancelářích nejen na ozdobu, ale jsou důležité i pro zdravé ovzduší. O pravdivosti tohoto tvrzení je přesvědčena řada lidí, podle aktuální studie amerických vědců mají ale dracény, zelence a tchyniny jazyky na čištění vzduchu v místnostech mnohem menší vliv, než se dosud myslelo. Daleko účinnější je podle výzkumníků z univerzity ve Filadelfii pravidelné větrání.

"Rostliny jsou skvělé, ale nečistí vzduch v místnostech dostatečně rychle na to, aby to mělo na kvalitu ovzduší ve vašich domovech či kancelářích vliv," uvedl Michael Waring z Drexelovy univerzity ve Filadelfii. Se svým kolegou Bryanem Cummingsem prozkoumal desítky studií, které se vlivem rostlin na čištění vzduchu v posledních třiceti letech zabývaly, a zjistil, že větrání - ať už přirozené nebo pomocí větracích systémů - snižuje obsah těkavých organických látek (VOC) ve vzduchu v místnostech mnohem rychleji, než to dokážou pokojové rostliny.

Podle odborníků z mnichovského Helmholtzova centra, které oslovila agentura DPA, není výsledek americké studie až tak překvapivý. Podobný výzkum oxidu dusnatého (NO) totiž ukázal, že rostliny tento plyn dokážou sice vstřebávat, ale ne v tak velké míře, jak by si mnozí lidé přáli.

Podle Waringa a Cummingse se mýtus o pokojových rostlinách jako čističkách vzduchu v místnostech zrodil zřejmě kvůli slavnému pokusu americké vesmírné agentury NASA. Ta zkoušela v roce 1989 využít rostliny na čištění vzduchu v kosmických lodích a následně oznámila, že skutečně odstraňují ze vzduchu karcinogenní chemikálie. Podle Waringa ale nedostatek této studie spočívá v tom, že se prováděla v laboratorním prostředí, které má se skutečným bytem či kanceláří pramálo společného.

"Typické pro tyto studie je, že pokojovou rostlinu dali do uzavřené komory - často o objemu pouhého jednoho krychlového metru či dokonce menším -, do které vpustili jedinou těkavou organickou látku," uvedli vědci z Filadelfie. Rozpad těchto části se pak podle nich v laboratořích pozoroval několik hodin i dní. Waring a Cummings naproti tomu ověřovali na základě desítek studií účinnost rostlin jako čističek vzduchu v řádech minut. Zjistili přitom, že větrání je mnohem účinnější.

Podle výpočtu vědců z Drexelovy univerzity by bylo třeba na metr čtvereční užitné plochy deset až tisíc rostlin, aby mohly konkurovat klimatizačnímu systému nebo i jen několika otevřeným oknům.

Navzdory své studii filadelfští vědci pokojové rostliny nezavrhují. Podle nich totiž přispívají k tomu, že se lidé v místnostech lépe cítí, což se může projevit i na produktivitě práce. Díky fotosyntéze navíc rostliny uvolňují do prostředí kyslík a odebírají oxid uhličitý, což už se na kvalitě vzduchu v místnostech projeví. "Navíc jsou udržitelné, obnovitelné a ve srovnání s moderními filtračními technologiemi vyžadují menší 'údržbu'," poznamenali vědci v článku zveřejněném v časopise Journal of Exposure Science and Environmental Epidemiology.

Autor: ČTK