Ve Finsku je třídění odpadu skoro obřad, všímá si ruský list přehlíženého kulturního rozdílu

"A teď to nejdůležitější," říká paní domácí ruským manželům a ukazuje ručně psanou tabulku. "Prosím, řiďte se tím," dodává. Pronajmutím apartmá v sousedním Finsku na novoroční prázdniny tito Rusové poznali i místní pravidla třídění odpadků, napsal ruský internetový list Gazeta.ru.

Finsko je náramně podobné Rusku. Až na to, že se úplně liší. Ploty tam jsou mnohem nižší a i panelové domy vypadají tak nějak veseleji. Nezvyklé je hlavně to, že u silnic neleží ani smítko a sníh zůstává ve městě čistě bílý i po pár týdnech, porovnává země Gazeta.ru.

Záhada finské čistoty tkví v místní zvláštnosti. Zpracování odpadu tam totiž představuje hotovou kulturu, asi jako čajové obřady v Japonsku či pravidla košer v Izraeli, popisuje list. Pro třídění svého smetí mají západní sousedé desítku kategorií.

Netřeba zacházet do detailů. Rusové žijící ve Finsku je volky nevolky znají. Zajímavější je logika, kterou se Finové řídí. Abychom ji i Rusové pochopili, je třeba se na chvilku vrátit do Ruska.

Ani ráno, ani večer

V Rusku denně vyhazují plné tašky odpadků, ať už do odpadkové šachty, anebo na nejbližší smetiště. Během víkendů, o svátcích a hlavně na Nový rok bývá odpadků ještě víc, ale všichni Rusové znají naprosto iracionální pověru, že odpadky se nesmějí vynášet po západu slunce - jinak dotyčný přijde o zdraví. Anebo o peníze.

Ještě podivnější je jiná ruská pověra: smetí se zásadně nevynáší cestou do práce. Kdy tedy? Ráno to zakazuje jedna lidová moudrost, večer druhá. Každopádně nikoho z Rusů ani nenapadne, že by měl oddělit papír od plastů, nemluvě o čemkoliv složitějším.

"A tak pytel s odpadky odnášíme k nejbližší popelnici, s výrazem hnusu nad zápachem a špínou okolo a v hrůze z potkanů. Domníváme se, že se chováme jako čistotní a kulturní lidé. Zabalili jsme to do pytle! Co víc si přát?" píše Gazeta.ru.

Ani kreativní vrstva ruské společnosti si nad dalším osudem odpadků neláme hlavu. Kam se poděje 20 milionů pytlů s odpadky, které denně vyprodukuje jen Moskva? ptá se autor textu. Tradiční ruské hodnoty nepočítají ani s otázkou, natož s odpovědí.

Místo popelnice celý domeček

Finové jsou úplně jiní. Třídí odpadky ještě dříve, než je vynesou, a úplně nejdříve se ptají, co se s odpadky pak stane. Zda se hodí k dalšímu zpracování, zda odpad může být nebezpečný a nakonec zda lze na odpadcích vydělat nějaké peníze. Finská odpověď na otázku, co lze jen tak vyhodit, zní: nic.

U každého domu s více byty bývá ve Finsku úhledný domeček, podobný zahradním altánkům v Rusku. Každopádně se jazyk vzpírá nazvat toto místo smetištěm. Uvnitř se při vstupu automaticky rozsvítí světlo. Nic nebrání Finům vynášet smetí i v noci. Bývají tu kontejnery na biologický odpad, který vyhazují ve zvláštním pytli, co se časem taky rozloží. Další jsou na papír, na kartony od nápojů, na "energetický odpad", kam patří vše, co lze spálit - jako palivo v elektrárnách. A co nelze zpracovat, to se hází do kontejneru na smíšený odpad - a v tuto chvíli naslouchající Rusové obvykle zajásají.

Třešnička na dortu finského způsobu života spočívá v tom, že i odpad vyžaduje promyšlený přístup. Možná bychom i v Rusku taky vraceli lahve, kdyby bylo kde. Ve Finsku na vratných lahvích vydělává každá normální rodina. Za láhev od piva dostane v jakémkoliv supermarketu 15 centů, za velkou plastovou od limonády dokonce 40. Po novoročních oslavách si každý ve frontě před automatem na vratné lahve odnášel pět až deset eur, a to není vůbec špatné, zvláště po přepočtu na ruble. Ani nemluvě o tom, že ve Finsku se plastové lahve nikde nepovalují.

Nejméně čtvrtstoletí se v Rusku hádáme, jak bychom si měli svou zemi uspořádat. Od čeho začít a zda bychom měli žít jako ostatní, anebo po svém. Mezitím odpadků u ruských polí, silnic, lesů a jezer přibývá. Možná bychom nakonec měli vysbírat, správně roztřídit a zužitkovat veškerý odpad i vše, co se nahromadilo od dob, co se Finsko a Rusko oddělily.