Včely budou nejspíš umírat dál
16.11.2011 | APIC-AK
Evropský parlament se dnes nedokázal dohodnout na tom, jak uchránit včely před vymíráním. Zemědělský výbor předložil parlamentu návrh usnesení, který v podstatě ignoroval jak návrhy výboru pro životní prostředí, tak aktuální vědecké poznatky v oblasti toxicity pesticidů a jejich účinků na zdraví včel a dalších opylovačů.
Výbor AGRI se však ve své zprávě zaměřil pouze na vzdělávání a informování včelařů, lepší přístup k novým léčivům a účinnější kontrolu nemocí. Český europoslanec RNDr. Pavel Poc proto spolu s dalšími kolegy předložil alternativní návrh, podle kterého měly být některé konkrétní pesticidy a škodlivé vlivy podrobeny dalšímu zkoumání. Alternativní rezoluce ovšem neprošla a návrh zpravodaje zemědělského výboru byl nakonec schválen.
Pavel Poc k tomu dodává: "To, co alternativní rezoluce vyvolala mě utvrzuje v přesvědčení, že jsme někomu ošklivě šlápli na kuří oko. Někomu, kdo o škodlivosti těchto látek velmi dobře ví a rozhodně nechce, aby je někdo podrobněji zkoumal.“
Některé pesticidy jsou v řadě členských států dávno zakázány. Například Francie a Německo zakázaly používání neonikotinoidů již v 90. letech, Itálie v roce 2009.
"Poprask kolem této relativně neškodné zprávy mne přesvědčil, že je nutné se tématem dál zabývat. Podávám nyní interpelaci týkající se některých extrémně jedovatých látek používaných v zemědělství a budu se dále zabývat také neurotoxickými insekticidy a neonikotinoidy. Nejde v tuto chvíli o nějaké chaotické zákazy ale o posouzení dopadu těchto látek na životní prostředí."
Přínos včel pro evropské zemědělství dosahuje podle Evropské komise každý rok 22 miliard eur. Včelařství představuje v EU cca 600 tisíc, v ČR 50 tisíc pracovních míst. Na včelách ovšem nejsou životně závislí pouze jejich chovatelé ale úplně všichni Evropané. Naprostá většina (76 procent) potravin z evropských zdrojů závisí na opylování včelami.
K poškozování zdraví včelstev a úhynům přispívá mnoho faktorů. Mezi nimi jsou například parazité jako roztoč Varroa nebo houba rodu Nosema, některé virové choroby, poškození trávícího traktu pesticidy ze skupiny neonikotinoidů, ochuzení pestrosti zdrojů pylu v důsledku pěstování monokultur nebo také nedostatek vhodných léčiv. Souhra těchto faktorů pak představuje zátěž, kterou již včelstvo nemusí vydržet.
RNDr. Pavel PocPoslanec Evropského parlamentu za ČSSD (S&D)Člen výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), člen delegace ve Výboru pro parlamentární spolupráci EU-Rusko.
Další články v kategorii Ekologie
- Svitavy prostřednictvím projektu Třídím gastro vytřídily ze směsného odpadu přes 17 tun kuchyňských zbytků (09.02.2026)
- Na Šumavě vzniká nová rezervace divokých koní, čtvrtá v jižních Čechách (06.02.2026)
- Loni bylo v ČR zprovozněno pět nových větrných elektráren, letos nejspíš žádná (05.02.2026)
- Olomoučtí vědci objevili hluboko v půdě v Chile dosud neznámého brouka (05.02.2026)
- Asekol loni zvýšil sběr elektroodpadu o 2837 tun na rekordních 71 200 tun (04.02.2026)
- Na Madagaskaru objevili plaza, který plave pískem. Dali mu jméno Šaj-Hulúd (04.02.2026)
- Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů, které v extrémních podmínkách dokážou přežít (04.02.2026)
- Lední medvědi na Špicberkách jsou navzdory mizejícímu ledu tlustší a zdravější (03.02.2026)
- V Podyjí se zabydlel mýval. Ochranáři se ho chtějí zbavit (03.02.2026)
- Vyšetřování vyvezení stovek tun odpadu z Německa do Česka je téměř u konce (27.01.2026)

Tweet



