V přírodě je nyní živo
15.06.2009 | SVS ČR
Kdo v červnu zahne z polní nebo lesní cesty do podrostu, může spatřit výjevy podobné záběrům z přírodopisných filmů. Tu poskočí malý zajíček, zaběhne pod lopuch mladý drozd s ještě krátkým ocáskem, nebo v trávě zavrávorá kolouch…Pozor! V naprosté většině nejde o opuštěná mláďata. Je na místě se nepozorovaně vzdálit!
Je třeba si vzpomenout na školní znalosti – volně žijící zvířata, jak se často říká, divoká, se člověku vyhýbají a není radno na mláďata, zejména savců sahat. Lidský pach totiž může způsobit, že je rodiče opustí. Chtít mláďata zachraňovat není dobré. Rodiče jsou zpravidla nablízku a když se člověk vzdálí, postarají se o ně. Navíc je takto zbytečné „zachraňování“ možné podle zákona č. 449/2001 Sb. kvalifikovat jako trestný čin pytláctví.
S jakými živočichy je tedy možné se v červnu setkat? Například kolouch zůstává po narození asi dva týdny schoulený v trávě, aby jej nenašli predátoři. Matka o něm ví a pravidelně jej chodí krmit. Mláďata zajíců a ježků čekají v pelechu na matku, která od nich odchází hledat potravu. Na rozdíl od savců ptáci nemají tak dobrý čich, takže jim nevadí na mláděti lidský pach. Pokud to jde, lze mládě opatrně do hnízda vrátit. Ale pozor, již opeřená mláďata některých ptáků (sov nebo pěvců) opouštějí hnízdo ještě předtím, než jsou schopna létat. Rodiče je opodál střeží a přinášejí jim potravu. Rorýs má velmi dlouhá křídla a krátké nohy a dostane-li se na zem, má problémy vzlétnout. Není-li zraněn, je možné jej opatrně zvednout nebo posadit na vyvýšené místo a tak mu pomoci vzlétnout. A pokud jde o obojživelníky (žáby, mloky, čolky), tak ti mají velmi citlivou kůži pokrytou speciální vrstvou, která ji chrání před vyschnutím a infekcí. Je-li nezbytné je přenést např. přes cestu, pak nejlépe v mokrých rukou, aby se jejich ochranná vrstva nenarušila. Jinak by se jich člověk neměl dotýkat vůbec.
Kdy je možné zvířata zachránit a dopravit je do některé záchranné stanice? Například, je-li mládě zraněné, zmateně pobíhá nebo se hlasitě ozývá, to bývá zpravidla, když také došlo k úhynu rodičů. Za záchranu stojí také mladé veverky, či plši, když jim nějaký predátor zničí hnízdo a mláďata se octnou na zemi. Opeřené ptačí mládě, pokud mu hrozí přejetí autem nebo ulovení šelmou, je nejlépe posadit na vyvýšené místo, na větev nebo římsu. Pokud jde o pěvce ne dále než asi 50 metrů od místa nálezu, sovu či dravce tak do sta metrů.
Pozor, kdo se „ujme“ opuštěného nebo zraněného zvířete z volné přírody, je povinen je podle ustanovení zákona na ochranu zvířat proti týrání předat záchranné stanici.
Možná je dobré při této příležitosti poradit, jak přilákat různé živočichy i na vlastní zahradu. Stačí ponechat nějaký kout méně uklizený, tj. neprořezaný keř, či nechat hromádku suchého listí či klestí, to se může stát útočištěm pro drobné pěvce, ale třeba i ježky, a to po celý rok.
Další články v kategorii Ekologie
- Návrh ANO ruší vrchní státní dozor MŽP nad lesy, ochránci přírody krok kritizují (05.05.2026)
- Evropská komise rozhodla o vynětí dovozu kůže z nařízení o odlesňování (05.05.2026)
- Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady (30.04.2026)
- Myslivci ve Zlínském kraji začali využívat drony k ochraně mláďat při sečích (27.04.2026)
- Nejsilnější El Niňo za poslední roky bude letos sužovat Asii, varují předpovědi (27.04.2026)
- Sehnat půdu v Praze není pro malé farmáře problém, chybí jim metodika (27.04.2026)
- Švýcarské fondy podpoří udržitelný turismus i posílení biodiverzity. České projekty si rozdělily téměř miliardu korun (26.04.2026)
- Italské úřady vyšetřují úhyn 18 vlků v národním parku, mají podezření na otravu (25.04.2026)
- Jak budeme pečovat o českou přírodu v blízké budoucnosti? První návrh Národního plánu na obnovu přírody je nyní otevřený k připomínkám veřejnosti (24.04.2026)
- Požárů skládek odpadů přibývá, příčinou může být i špatné třídění (24.04.2026)

Tweet



