V ekologii zůstávají nejvyspělejší stranou

Evropská agentura pro životní prostředí se rozšiřuje rychleji než Evropská unie

Vladimír Pick

Dveře prvním uchazečům o vstup do Evropské unie se otevřely. Bulharsko, Kypr, Lotyšsko, Malta, Slovensko a Slovinsko se právě staly řádnými členy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), zatímco sedm dalších kandidátů členství v evropské integraci, většinou reformně nejpokročilejších zemí, zůstává zatím mimo. V kodaňské centrále agentury se však předpokládá, že Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Turecko vstoupí do agentury v brzké době.

"Rozšiřujeme se jako první instituce Evropské unie. Novým členům chceme zaručit trvalou ochranu jejich rozsáhlého přírodního bohatství a chceme jim pomoci vyhnout se tak intenzívnímu rozvoji, jaký vyvolává obrovský tlak na západoevropské životní prostředí," podotkl při přijetí prvních šesti nových členů výkonný ředitel agentury Domingo Jiménez-Beltrán.

"Smlouvu o vstupu jsme podepsali s ostatními uchazeči v červnu a předali jsme ji se žádostí o zkrácené projednání do Parlamentu. Předpokládáme, že by ji poslanci mohli schválit ještě letos a od Nového roku se už Česká republika bude podílet na její činnosti jako řádný člen," informovala HN Dagmar Kaliariková z Ministerstva životního prostředí, která se účastnila vyjednávání s Kodaní.

Spolupráce se západoevropskými zeměmi - kromě zemí patnáctky jsou členy agentury také Island, Norsko a Lichtenštejnsko - se pak dále zintenzívní. České firmy získají mj. možnost účastnit se ekologických projektů financovaných ze zdrojů agentury.

Koordinací našich aktivit se bude zabývat Český ekologický ústav. Členský příspěvek naší země v prvních třech letech poroste z 557 tisíc na konečných 852 tisíc eur, přičemž díky dotaci z programu Phare bude Česko platit nejvýše polovinu - orientačně od pěti miliónů do patnácti miliónů Kč; dále bude příspěvek hradit, nebude-li členem Evropské unie, v plné výši.

Evropskou agenturu pro životní prostředí zřídila tehdejší dvanáctka v roce 1990, aby získávala objektivní a v evropském měřítku srovnatelné informace pro rozhodování o ochraně životního prostředí. Uložila jí dále zajišťovat informovanost veřejnosti o stavu životního prostředí a navrhovat vhodná technická a vědecká řešení.

Vlastní aktivity zajišťuje Evropská informační a pozorovací síť pro oblast životního prostředí. Sbírá, zpracovává a analyzuje data týkající se kvality životního prostředí, tlaků na ně a jeho citlivosti. Zajímá se zejména o jevy přesahující hranice a postihující několik států, případně působící globálně. Před rozšířením agentury tvořilo síť osmnáct národních koordinátorů, 195 národních institucí pro sběr a poskytování ekologických informací, 285 národních referenčních center a osm center pro hlavní programy.

Stav životního prostředí se ani přes obrovské úsilí evropské integrace příliš nezlepšuje, tvrdí výkonný ředitel agentury Jiménez-Beltrán. Po-ukazuje především na emise skleníkových plynů, znečišťování zemních a vodních zdrojů, produkci sloučenin dusíku a odpadů.