Unie: Kjóto ekonomiku nezničí

Snížit vypouštění "skleníkových" plynů není tak těžké ani tak drahé, jak tvrdí odpůrci tohoto kroku, zejména v USA. To se aspoň snaží dokázat studie EU, která považuje omezení plynů, jež podle řady vědců ohrožují počasí na Zemi, za jednu ze svých strategických priorit. Jistě, něco to stát bude - to uznávají i experti z Anglie, Nizozemska a Řecka, kteří vypracovali novou analýzu nákladů na dodržení protokolu z Kjóta, kde se státy v roce 1997 shodly na omezení těchto plynů. Ale tyto výdaje nebudou zase tak moc vysoké. "Podle nejméně nákladného rozdělení cílů v celé EU budou náklady na dodržení (limitů z Kjóta) 3,7 miliardy eur ročně," uvádí jejich zpráva. To je pouhých 0,06 procenta hrubého produktu unie. Tato suma je o více než deset miliard eur nižší, než se dosud čekalo. Státy však musí podle vědců jednat rozumně: nesmějí žádat od každého odvětví, aby za deset let vypouštělo do ovzduší o osm procent méně kysličníku uhličitého a také o osm procent méně fluorovodíků, metanu či kysličníku dusičnatého. Země EU se musí též shodnout, kam zaměří své úsilí o snížení zplodin. Jinak se celkové náklady zdvojnásobí a cena za odstranění jedné tuny zplodin se stát od státu bude lišit až stonásobně. V praxi to znamená, že unie musí jako celek snížit spotřebu uhlí a více používat plyn. Musí snížit i úniky metanu z dolů a smetišť a její domácnosti musí spotřebovávat méně energie. Opatření při výrobě paliv mohou zajistit až polovinu těch omezení, jež vyžaduje kjótský protokol. Značným dílem mohou přispět i ekologická opatření při zpracování odpadu nebo lepší ochrana před únikem fluorovodíků z ledniček či klimatizačních zařízení. Více se budou muset starat i různé úřady a služby - spotřeba energie na vytápění a provoz jejich budov je v EU stále příliš vysoká. Zato u výfukových plynů se situace moc nezmění. Omezení těchto plynů by bylo příliš nákladné. Při správném postupu bude údajně možné provést až dvě třetiny potřebných omezení buď bezplatně, nebo dokonce se ziskem. V úvahách vědců přitom nejsou započteny taková "zisková" opatření, jako je zvýšení ekologických daní a poplatků za poškození životního prostředí, neboť "nejsou z politických a jiných důvodů proveditelné". Evropská unie patří mezi hlavní zastánce protokolu z Kjóta, jehož realizace by měla do roku 2012 vést ke snížení emisí "skleníkových" plynů na celém světě o 5,2 procenta. Americký prezident George W. Bush "Kjóto" po svém nástupu do funkce odmítl s tím, že jeho realizace by poškodila ekonomické zájmy USA.