Ukradli i jedle z oplocenky
01.12.2001 | Berounský deník
Vánoce klepou na dveře a majitelům a správcům lesů nastává doba obav z toho, jak budou vypadat porosty po nájezdech zlodějů, kterých rok od roku příbývá.
Lesníci už se ani moc nerozčilují nad jednotlivci, kteří si ukradnou smrček, aby ušetřili stovku. Daleko větším nebezpečím pro lesy jsou organizované skupiny, kterých každý rok přibývá. Přijedou s náklaďákem a svůj lup pak výhodně zpeněží. V lese po nich zůstane spoušť. Špatné zkušenosti s nimi má lesník Vojenských lesů Hořovice Zdeněk Kořán, který pracuje na Lesní správě Strašice. "V minulém roce mi takhle vykradli celou oplocenku s jedličkami. Ani nestačili všechno odvézt. Zůstalo po nich několik balíků svázaných stromků," zavzpomínal lesník Kořán. Už nyní se ve Vojenských lesích Hořovice připravují k pohotovosti lesní stráže. Hlídání je totiž ten nejlepší recept. "Budeme hlídat všechny soboty a neděle. Přesvědčili jsme se, že použití chemie nic neřeší a je drahé. Mohou ji používat například obce ve svých parcích. My máme ještě jeden osvědčený recept. Nejohroženější kultury borovic a jedlí obejdou naše pracovnice a ulomí z nich dvě tři větve. Stromku to neuškodí a zloději o takový ztratí zájem," vysvětlil postup Zdeněk Kořán. S chemickou ochranou jehličnanů začali v minulém roce také Lesy ČR Nižbor. "Příliš se nám to neosvědčilo," uvedl vedoucí Jiří Houška. "Metoda je to pracná, nákladná a může se obrátit i proti lidem, kteří si stromek poctivě koupí na tržišti. Na skupiny, které se vydávají krást ve velkém, aby se pak prodejem obohatily, nemá dopad. Naopak jejich nic netušící zákazníci mají pak zkažené Vánoce," dodal vedoucí Lesů Nižbor. Největším problémem je, že ani dopadenému zloději nelze dokázat, že stromky ukradl."Museli bychom ho chytit při činu, mít na to svědka nebo alespoň fotografický či jiný záběr, kterým bychom mu to mohli dokázat. Posílíme v lesích hlídky a spoléháme také na to, že lidé přestanou být k těmto nešvarům lhostejní a pomohou nám s ochranou lesa," sdělil Jiří Houška. Zloději většinou nejsou z berounského okresu, ale ze vzdálenějších regionů. Lidé nemusí zasahovat přímo, ale stačí, aby si napsali státní poznávací značku automobilu. Vzhledem k dobré organizaci se dá předpokládat, že jsou to stále stejné skupiny, které se na úkor lesů obohacují.
Další články v kategorii Ekologie
- Jak čápi přežili horka a bouřky? Zapojte se do sledování hnízd (03.07.2026)
- Rybám v Odře chyběl kyslík, hasiči jim čeřili vodu čerpadlem (03.07.2026)
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)
- Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce (01.07.2026)
- Téměř tři stovky školáků poznávaly les v Jihlavě (01.07.2026)

Tweet



