TZ - Mykotoxiny v biopotravinách – jaká je pravda?

Stalo se již evergreenem v souvislosti s bioprodukty a biopotravinami neustále poukazovat na to, že zcela jistě obsahují zvýšené množství mykotoxinů, když se při pěstování plodin nepoužívají pesticidy. Nejnovější dostupná data z Norska prokázala opak. Kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství významně nižší než u obilovin pocházejících ze zemědělství konvenčního.

Fungicidy (podskupina pesticidů) jsou chemické látky určené k potlačování houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů. Zkratkovitý způsob myšlení říká, že pokud nejsou v ekologickém zemědělství fungicidy používány, musí být veškerá bioprodukce (obilí, zelenina apod.) napadena plísněmi. Některými publicisty je stále prezentována tato „zjevná pravda“, aniž by pátrali po tom, jak to ve skutečnosti je. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se k problematice kvalitních, nezávadných a zdravých biopotravin dlouhodobě vyjadřuje. „Naším zájmem zcela jistě není zastírat, pokud by se vyskytl problém se zdravotní nezávadností bioproduktů, právě naopak. Ze stejného důvodu však musíme a donekonečna budeme opakovat, že správně pěstované plodiny v režimu ekologického zemědělství nejsou kontaminovány plísněmi (a jejich metabolity – mykotoxiny),“ upřesnil Milan Kouřil ze Svazu PRO-BIO. Na ekologicky hospodařící farmě nejsou mj. používána minerální dusíkatá hnojiva, což vede k pomalejšímu růstu rostlin, které mají pevnější pletiva a jsou tudíž méně náchylné k napadení houbovými chorobami.

Nejnovější dostupná data z roku 2010 z Norska prokázala, že kontaminace plísněmi a hladina mykotoxinů byla u obilovin z ekologického zemědělství naopak významně nižší. Studie zkoumala 602 vzorků ječmene, ovsa a pšenice pěstovaných v konvenčním a ekologickém zemědělství. K podobným závěrům došla také zpráva Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Jiná vědecká zjištění udávají, že riziko kontaminace u konvenčního a organického zrna je stejné. V České republice se dlouhodobě výzkumem v oblasti možné kontaminace mykotoxiny u bioprodukce Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) Praha, ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) Praha, Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž, Výzkumným ústavem pícninářským (VÚP) Troubsko či Výzkumným ústavem rostlinné výroby (VÚRV) Praha. Při dlouhodobých polních experimentech zajišťují striktní dodržování podmínek ekologického zemědělství a opakovaně prokazují, že mýty o vyšší úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Nekonzistentní údaje o rozdílech v obsahu mykotoxinů svědčí hlavně o tom, že mnohem větší vliv na tento ukazatel mají podmínky během růstu, zpracování bioprodukce po sklizni (čištění, rychlé usušení) a skladování obilovin, než produkční systém (ekologické vs. konvenční zemědělství).

„Ukazuje se, že správně pěstované, uskladňované a ošetřované bioplodiny nejsou ve zvýšené míře napadány plísněmi a tudíž neobsahují mykotoxiny. Našim členům, ekologickým zemědělcům, radíme, jak správně bioprodukci skladovat tak, aby k její kontaminaci plísněmi nemohlo dojít,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Na kontrolu kvality skladů se zaměřují také státní kontroly (např. Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským), a kontroly v rámci ekologického zemědělství. „Tyto kontroly spolu s nadstandardními požadavky na ekologickou produkci a se znalostmi ekologických sedláků vedou k jistotě, že biopotraviny jsou nejen vysoce kvalitní, ale hlavně zdravotně nezávadné,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.  Spotřebitelé si tak mohou být jisti, že kupují-li tuzemskou bioprodukci, dostává se jim zcela bezpečných potravin.

Za PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Sylva Horáková

Další informace poskytne Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců (pro-bio@pro-bio.cz)