Třídit PET lahve je normální, ale baterie často končí v popelnici

Baterie často končí tam, kam nepatří: Školáci během projektu Ukliďme si svět zjistili, že víc než polovina lidí je hází do popelnice, k recyklaci se tak dostane jen třetina z nich. Ty ostatní zůstávají v domácnostech i desítky let. A platí, že čím starší datum výroby, tím vyšší nebezpečí pro zdraví a přírodu.

Množství recyklovaného komunálního odpadu v České republice podle analýzy ČSÚ rok od roku roste, přesto je tímto způsobem využita zhruba jen pětina jeho celkového množství. Česko stále v recyklaci zaostává za průměrem Evropské unie. Například v Německu je podíl recyklace více než dvojnásobný. 

Jednoznačně k nejlepším státům v Evropě ale Češi patří v recyklaci plastových obalů. "Prostě se vžilo, že třídit PET lahve je něco zcela normálního a mělo by to být standardní součástí života každého z nás," míní odborník na třídění Lukáš Grolmus. Z PET lahví lze znovu vyrobit další plastové lahve, zátěžový koberec nebo fleecové rouno, z něhož se následně vyrábí oblečení či výplně do spacích pytlů.

O využití PET lahví v architektuře sepsala knihu Kateřina Nováková a Henri Achten. Publikace 150 000 PET Bottles představuje lahve především jako stavební materiál a zdůrazňuje nutnost sběru a opětovného využití tohoto předmětu každodenní potřeby. V publikaci tak jsou k vidění skleníky, kůlny nebo menší domky vyrobené právě z recyklovaného plastu.

V roce 2012 bylo v Česku recyklováno 21 % z celkového množství komunálního odpadu, kterého bylo vyprodukováno přes tři miliony tun. Od roku 2006 se podíl recyklace zvýšil více než trojnásobně, přesto je z celoevropského pohledu podprůměrný. V zemích Evropské unie dosáhl ve stejném roce 27 %. Na špičce žebříčku v recyklaci bylo Německo se 47 %.

Česká republika se zavázala splnit cíle EU, mezi něž patří zvýšení celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu do roku 2020 nejméně na 50 % hmotnosti. Za nesplnění tohoto závazku nám hrozí nemalé sankce.