Třeboňsko jde světu příkladem
16.10.2002 | Listy Jindřichohradecka
Vědci se shodují, že za klimatické změny přinášející povodně a další živelné katastrofy může do značné míry člověk.
Profesor Patrick Denny z holandské univerzity v Delfu pravidelně přednáší studentům mezinárodního kurzu UNESCO, jehož část se koná i v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Třeboni. Řeč je v tomto případě především o tropických mokřadech.
Co si studenti přináší domů a jak mohou vědomosti využívat?
"Jedná se o postgraduální studium. Kurzu se mnohdy zúčastňují studenti z těch nejchudších rozvojových zemí na světě, kteří mají často za sebou již i několik let praxe. I když dostávají školení na vědeckém základě, řada z nich se aktivnímu vědeckému výzkumu nevěnuje, mnozí působí jako manažeři či ve státní sféře. Smyslem programu je spolupracovat s nimi při rozvoji jejich vědomostí a zkušeností při obhospodařování vodních a mokřadních ekosystémů, a to zejména z hlediska trvale udržitelného rozvoje."
Jaký je váš názor na tvrzení, že častější povodně a bouře jsou důsledkem činnosti člověka?
"Věřím, že činnost lidského rodu přispívá ke klimatickým změnám, které pozorujeme. Zejména je to naše plýtvavé počínání především ve vztahu získávání a využívání energie. Pálí se fosilní paliva, čímž se zvyšují emise oxidu uhličitého do atmosféry, a to změnám přispívá.
I když probíhají i přírodní změny a kolísání klimatu, naše činnost to ještě zhoršuje a urychluje. Velkou měrou se také podílí mýcení lesů a odvodňování mokřadů. A především ve vztahu k mokřadům musíme vypracovat dobré způsoby obhospodařování, neboť se jedná o systémy, které umí zadržet kvalitní vodu v povodí. Bez toho by došlo k vážné erozi a zhoršovaly by se záplavy."
Třeboňsko je se svými soustavami rybníků a Zlatou stokou vlastně krajinou budovanou rukou člověka. Jaký má z vašeho pohledu v dnešní době dílo našich rybníkářů význam?
"Koncepce třeboňské biosférické rezervace není příkladem jenom pro Evropu, ale pro celý svět. Je zde jasně vidět rozumné využívání mokřadních zdrojů a ochrana přírody. Aby bylo účinné, nemůže se týkat pouze malých území, ale musí pokrývat celé území. Na Třeboňsku je velice dobrá kombinace a integrace mokřadních, zemědělských a lesnických systémů, včetně rybárštví a lidí, kteří zde žijí a vykonávají svoji práci."
Není to území tedy příliš malé?
"To sice ano, ale je to pro budoucnost dobrý počátek."
Další články v kategorii Ekologie
- Studie: Kořeny rostlin rostou jinak, než vědci dosud předpokládali (31.08.2026)
- Za největší globální problémy považují Češi znečištění oceánů a hromadění odpadu (29.08.2026)
- Vědci našli při průzkumu lánského zámeckého parku ohrožené orchideje i tesaříka (27.08.2026)
- Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím (26.08.2026)
- Hoekstra: EU musí investovat do klimatické odolnosti, jinak zaplatí mnohem víc (25.08.2026)
- MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa (25.08.2026)
- Na Mělnicku se objevila sršeň asijská, odborníci vyzývají veřejnost k pátrání po hnízdě (25.08.2026)
- Anketa Strom roku za pětadvacet let oslovila téměř milion lidí (24.08.2026)
- Ministr Igor Červený zahájil provoz nové linky na zpracování plastů (21.08.2026)
- Na omezení dopadů sucha v dalších letech pozdě není, míní odborník (17.08.2026)

Tweet



