Tatry rok po vichřici nevědí jak dál

Vyrostou ve Vysokých Tatrách nové sjezdovky, hotely a atrakce? Nebo se zpřísní ochrana a turistický ruch se bude rozvíjet spíše pod horami? To zatím nikdo neví a přesně rok po ničivé smršti je zatím v Tatrách jisté pouze jedno - spory o další podobu hor pokračují. Včera to potvrdila také konference Vysoké Tatry 2005, na které vládní výbor představil vítěznou studii rozvoje vichřicí zasažené oblasti.

V Tatrách mají podle studie nizozemské společnosti VVMZ vyrůst speciálně vybudované adrenalinové parky, lesoparky určené pro odpočinek i několik zajištěných horolezeckých tras, via ferrat, pro širokou veřejnost.

Polevit v ochraně Tater?

Ambiciózní projekt vyvolal pochvalné reakce, když ale došlo na diskusi o konkrétních krocích, optimismus polevil. Vládní úředníci zdůrazňovali přednosti studie, autoři se spokojeně usmívali a ekologové, stejně jako lesníci, přemýšleli o tom, co všechno bude ještě třeba udělat, než se realita vizím alespoň vzdáleně přiblíží.

Největší spory přitom vyvolává skutečnost, že studie navrhuje na části území národního parku polevit v ochraně přírody. Ekologové se obávají, že Tatry přestanou být národním parkem podle mezinárodních kritérií a změní se na chráněnou krajinou oblast. "Nepředbíhejme událostem. Teď se bavíme o studii a vizích," uvedl slovenský premiér Mikuláš Dzrinda.

Ekologové připravili vlastní plán rozvoje hor. V něm navrhují, aby se sportovní a rekreační aktivity přesunuly spíše do podhorských oblastí jako jsou Levočské vrchy nebo pohoří Spišská Magura.

Investice v desítkách miliard

Celkový odhad investic na obnovu Vysokých Tater v následujících sedmi letech počítá se sumou kolem 36,5 miliardy slovenských korun. Jde přitom o kombinaci prostředků ze státního rozpočtu, zdrojů Evropské unie, ale také soukromého kapitálu.

Miliardové investice plánuje například slovensko česká společnost J&T, známá v Česku jako majitel fotbalové Sparty. Ta nyní provozuje společnost Tatranské lanové dráhy, jejíž součástí je například lanovka na Skalnaté Pleso.

Investice mají jít například do lyžařského střediska v Tatranské Lomnici, tam chce společnost dát asi dvě miliardy slovenských korun. Poradcem společnosti při rekonstrukci střediska je bývalý špičkový lyžař Andreas Wenzel.

Jedním ze záměrů autorů je například vybudovat poblíž Tatranské Lomnice vodní nádrž, která by měla vyřešit problém s nedostatkem vody k umělému zasněžování svahů. V létě by měla sloužit kromě rekreačních účelů také jako zásobárna vody v případě vzniku lesního požáru.

Skeptický vůči razantnímu rozvoji lyžařských středisek je i Anton Marec, který sám provozuje čtyři menší vleky na Podbánském: " To je nesmysl myslet si, že sem budou lidi jezdit lyžovat jako do Rakouska nebo Francie. Na to tady nejsou a nebudou podmínky."