Světový den vody 22. 3. 2002

Tradice oslav Světového dne vody byla založena rezolucí Valného shromáždění OSN na základě doporučení Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro v roce 1992.

Česká republika je nazývána "Střechou Evropy", neboť je evropským rozvodím tří moří. Vodní hospodářství v naší zemi má bohatou tradici, dobrý zvuk v zahraničí a slibnou perspektivu rozvoje v kontextu s evropskou integrací.

Heslo zastřešující letošní 10. oslavy Světového dne vody je "Voda a rozvoj" a to také naplňuje nová vodohospodářská legislativa, která vstoupila v platnost od 1. ledna 2002. Jedná se o zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ("vodní zákon") a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a změně některých zákonů ("zákon o vodovodech a kanalizacích").

Ministerstvo zemědělství již tradičně pořádá u této příležitosti sérii setkání s vodohospodářskou veřejností.

Dne 18. 3. 2002 se uskutečnil odborný seminář pro vodohospodáře na vodním díle Želivka-Švihov. Dne 20. 3. 2002 se u příležitosti oslav Světového dne vody setká předseda vlády ČR se zákonodárci a odbornou vodohospodářskou veřejností a to symbolicky na palubě lodi na řece Vltavě. Na setkání byli pozváni také předseda senátu Petr Pithart a předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Na závěr těchto oslav dne 22. 3. 2002 Ministerstvo zemědělství organizuje ve spolupráci se Svazem vodního hospodářství ČR, se Sdružením oboru vodovodů a kanalizací a Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR setkání na Žofíně.

Voda je nezbytnou podmínkou pro život, zdraví lidí a ekosystémů a zároveň základním předpokladem pro rozvoj zemí. Lidské zdraví a sociální rozvoj závisejí na zdrojích sladké vody, které jsou vhodné jak z hlediska množství, tak i kvality k pití, vaření a osobní hygieně. Dosud 1,2 miliardy lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě a je prokázáno, že kontaminovaná voda způsobuje 10% všech nemocí.

Současný intenzivně narůstající ekonomický rozvoj si vyžaduje na jedné straně, aby disponibilní vodní zdroje pokryly požadavky veřejného zásobování, průmyslu, zemědělství i energetiky a na druhé straně, aby byla přijímána potřebná opatření proti riziku znečištění vod a dále škodlivých účinků povodní, které s sebou rozvoj urbanizace, průmyslu a zemědělství přináší.

Zejména ekonomické nástroje ovlivnily v České republice za posledních cca 12 let podstatné snížení odběrů povrchových a podzemních vod.

Ke snížení odběrů došlo za posledních 12 let ve všech hospodářských odvětvích. U odběru povrchových vod se jednalo o snížení okolo 80% a u odběru podzemních vod téměř o 30%.

Dosud je evidováno 764 odběrů povrchové vody z vodních toků a nádrží v celkovém množství 1360 mil. m3 a 2200 odběrů podzemní vody v celkovém množství 440 mil. m3.

K výraznému snížení odběrů došlo i pro účely zásobování pitnou vodou, a to za posledních 12 let o více než 40%. Neustále se snižuje specifická potřeba vody, neboť zatímco v r. 1990 byla tato potřeba v domácnostech cca 170 l/os/den, v současné době je cca 110 l/os/den. Ještě výrazněji se snižuje specifická spotřeba celková, a to cca 300 l/os/den v roce 1990 na současných necelých 170 l/os/den.

Současná průměrná výše cen činí u vodného 19,06 Kč.m-3 a u stočného 15,94 Kč.m-3. Po vyloučení extrémů se vodné v ČR pohybuje od cca 9,70 Kč.m-3 do 25,50 Kč.m-3 a stočné od 8,80 Kč.m-3 do 21,50 Kč.m-3.

Účinným působením právních a ekonomických nástrojů, zejména finanční podpory státu výstavbě čistíren odpadních vod, restrukturalizací průmyslu i změnami používaných technologií se v posledních deseti letech výrazně zlepšila jakost povrchových vod v České republice. Například mezi lety 1990 a 2000 pokleslo vypouštění biologicky odbouratelných organických látek vyjádřených jako biochemická spotřeba kyslíku o 87% a vypouštění nerozpuštěných látek o 84%. To se projevilo podstatným snížením délky úseků vodních toků s vodou silně a velmi silně znečištěnou - počátkem 90tých let to bylo 71% délky sledovaných vodních toků, v roce 2000 už jen 35%.

Nová vodohospodářská legislativa též zkvalitňuje předpoklady pro správu povrchových a podzemních vod a též správu vodních toků. Byl založen nový institut správců povodí a precizovány podmínky a požadavky pro správce vodních toků.

Rozhodující správci vodních toků a dále pověření správci povodí jsou v působnosti Ministerstva zemědělství

Kromě uvedených právních, ekonomických a institucionálních nástrojů, přináší nová vodohospodářská legislativa řadu dalších institutů, které do budoucna zkvalitní úroveň státní správy na úseku vodního hospodářství, stav povrchových a podzemních vod i technickou úroveň vodohospodářské infrastruktury. Především se jedná o instituty, které vycházejí z aproximace práva Evropského společenství, např. plánování v oblasti vod, zpřísněné standardy pro vypouštění odpadních vod i jakost pitné vody, ochranu vodních zdrojů nebo technickou úroveň vodohospodářské infrastruktury.

Autor: Ing. Pavel Kovář, tiskový mluvčí MZe