Stát postupně sanuje půdu po bývalých továrnách, zamořených míst jsou stovky

V Česku zůstávají stovky zamořených míst, která má stát na vlastní náklady vyčistit. Zavázal se k tomu v privatizačních smlouvách. Po téměř pětadvaceti letech je ale vyčištěná jen polovina z nich. Uspíšit proces teď chce Hospodářská komora a Asociace odpadového hospodářství.

Jedno z nejkontaminovanějších míst v Česku se nachází v Nelahozevsi. V šedesáti metrech pod zemí tam zůstala styrenová smola, tedy odpad z výroby polystyrenu, který tam dvacet let ukládal státní podnik Kaučuk. Unipetrolu připadlo místo při privatizaci i se zárukou likvidace. Ta začne teprve letos.

„Cílem sanačních prací bude tuto skládku odtěžit, to znamená odvézt zakopané sudy a celé prostředí rekultivovat,“ uvedl mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl. Sanaci na své náklady provede stát na základě ekologické smlouvy.

Na sanaci čekají i ve Šlapanicích u Brna. Hektary půdy a spodní voda pod areálem bývalé továrny na výrobu dehtových lepenek jsou zamořeny karcinogenními látkami. „Dehet a další znečišťující látky se při výrobě lepenek dostaly do podloží tohoto areálu,“ říká místostarosta Šlapanic Michal Klaška (nestr.).

Zem pod bývalou továrnou je zamořená fenolem, benzenem a dalšími ropnými látkami. Ty se navíc pomalu šíří do okolí a místním lidem už znemožnily používat vlastní studny. Kontaminovanou spodní vodu není doporučeno používat na pití, koupání ani zalévání.

Šlapaničtí zastupitelé minulý týden schválili koupi areálu za téměř dvaadvacet milionů. Věří, že jim to pomůže ovlivnit a možná i urychlit sanaci. 

Ze tří set závazků na ekologickou likvidaci stát splnil zatím polovinu. „Bohužel musíme konstatovat, že řešení všech těch lokalit by trvalo nějakých 80 let,“ uvedl ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka.

„Každý rok chceme vynakládat kolem tří miliard korun na tuto činnost, to znamená, že zbývá deset, dvanáct let na dokončení,“ uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

Po celé republice jsou ale stovky míst s ekologickou zátěží, která nemají ekologickou smlouvu. Jejich likvidaci proto podporuje ministerstvo životního prostředí. „Podmínkou je, aby ta zátěž opravdu znamenala akutní riziko pro zdraví obyvatel nebo pro životní prostředí,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Za deset let ministerstvo přispělo pěti miliardami, letos je připraveno 400 milionů. Šlapanický areál musí ale stejně jako Nelahozeves počkat na zadání zakázky od ministerstva financí.

zdroj: ČT24