Stačí k obhájení české myslivosti pouze nový zákon?

V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se rozeběhly naplno činnosti spojené s projednáváním předloženého poslaneckého návrhu zákona o myslivosti. Je možné, že v době, kdy čtete tyto řádky je již o osudu předlohy v prvním čtení rozhodnuto. Tento návrh, tak jak předkladatelé očekávali rozvířil bouřlivé diskuse o potřebnosti nového zákona i o tom, zda je právě teď vhodná doba tuto problematiku otvírat. Zásadní připomínky k "duchu" zákona mají hlavně vlastníci lesů i ochránci přírody, kteří vyjádřili svůj zásadní nesouhlas formou mediální kampaně, při které byli myslivci obviňováni ze snah navrátit myslivost do padesátých let a snah upřít vlastníkům půdy jejich právo svobodného nakládání se svým majetkem právem myslivosti. Jsme obviňováni, že v rozporu s evropskými úmluvami chceme lovit chráněné či vymírající druhy zvěře. Někteří bulvární pisatelé dokonce nabídli čtenářům i trochu "krve" v podobě líčení na pasece bez soudu zastřelených turistů podezřelých z pytláctví, nebo obraz myslivce, který vtrhne se zbraní v ruce do místnosti, kde se u dětí schovala postřelená srna. Na stránkách tohoto časopisu se nemusíme vzájemně přesvědčovat o nesmyslnosti takových tvrzení.

Ozvali se i mnozí myslivci s připomínkami, které však nejsou namířeny proti základním principům návrhu, ale spíše upozorňují na některé drobné a méně podstatné nedostatky, k jejichž odstranění může ještě dojít při projednávání ve výborech sněmovny, formou pozměňovacích návrhů ve druhém čtení. Někteří kritici (a patří mezi ně rovněž někteří myslivci a jiné myslivecké organizace) vyčítají předkladatelům a představitelům ČMMJ, že nedali prostor k připomínkám ještě před podáním návrhu zákona do sněmovny. Tady je ale třeba si vzpomenout, že čtenáři na stránkách tohoto časopisu a funkcionáři OMS na každém Sboru zástupců byli informováni o neúspěšných jednáních komise pro přípravu nového zákona při MZe. Hlavní zásady zákona z pohledu ČMMJ byly shrnuty v několika bodech, které byly několikrát v Myslivosti (např. č. 7/97, 8, 11/98, 7, 9/99 či 11/2000) v článcích prof. Hromase nebo Dr. Nováka zveřejněny a myslivci byli vyzváni k veřejné diskusi na stránkách časopisu. Pravdou je, že na Sboru zástupců v červnu 2000, kdy měly být připomínky vyhodnoceny, nebylo téměř co vyhodnocovat. Může to znamenat nezájem ze strany myslivců, nebo také souhlas se zveřejněnými zásadami a důvěru vedoucím představitelům ČMMJ při jednáních o podobě zákona. Já si myslím, že platí spíše ta druhá alternativa.

Ani ČMMJ neměla velký zájem na rychlé přípravě zákona o myslivosti, protože jak jsem se již zmínil, dohoda mezi subjekty, kterých se tato problematika týká a které se zúčastňovaly na jednáních komise při MZe, nebyla možná pro zásadní názorové rozpory. Teprve v době, kdy vláda zařadila do svého legislativního plánu předložení zákona o myslivosti na první polovinu roku 2002, začala skupina poslanců - myslivců připravovat svůj návrh zákona , který akceptoval většinu představ ČMMJ. Ten chtěli předložit s dostatečným časovým předstihem před vypršením nájemních smluv na honitby a zároveň se tak vyhnout projednávání zákona v době předvolební kampaně v r. 2002.

Není mým úmyslem rozebírat klady či zápory předloženého návrhu zákona. Já osobně si myslím, že v současné politické situaci by přijetí tohoto zákona, byť s úpravami , které by však zachovaly hlavní smysl zákona, bylo pro myslivce a hlavně zvěř veliké vítězství. Neznamenalo by to ovšem, že můžeme složit ruce v klín. Kampaň, rozvířená proti myslivcům a myslivosti vůbec , totiž svědčí o tom, že čím dál větší vrstva obyvatel ví málo a nebo vůbec nic o činnosti myslivců. Spojují si tak myslivost pouze s lovem či "mordováním" zvířat, jak je přesvědčují media. Podobným pohledem se však na myslivost a myslivce dívají i mnozí poslanci, kteří budou rozhodovat (a nebo již rozhodli) o návrhu ve sněmovně. Těžko se jim vysvětlí (většinou v krátkém slyšení) smysl předloženého zákona, když sami prohlašují, že nejsou v tomto směru odborníci, že o problematicevědí málo, ale ze zásady jsou proti, aniž by dovedli konkretizovat proč. Takto se asi projevuje dluh, který máme (a musíme si to přiznat), že se nám totiž málo dařilo propagovat svou činnost na veřejnosti. Spíše jsme až jako druzí reagovali na protimyslivecké podněty. Právě teď je ta doba, kdy musíme již dát o sobě vědět v co nejširším měřítku. Využijme každé možnosti prezentace naší činnosti na veřejnosti třeba i jen prostřednictvím okresního či regionálního tisku, nebo kabelové televize. Z vlastní zkušenosti vím, že na těchto úrovních se najdou redaktoři ochotni psát o nás objektivně. Vyzývám proto všechny OMS, aby se kontaktovaly v obvodu své působnosti na taková media a "bombardovaly" je informacemi o dění v naší organizaci. Snažme se i my o co nejobjektivnější informování těchto sdělovacích prostředků a nesnažme se v případech prokázaných prohřešků svých členů proti zákonu o myslivosti, nebo mysliveckému řádu, tyto před veřejností zatajovat a zahrávat do autu. Můžeme tím jen ublížit celé ČMMJ. Doporučuji vybrat na každém OMS člověka, který má buď zkušenosti s novinařinou, nebo má alespoň dar vyjadřování , který by pravidelně podával informace vybraným sdělovacím prostředkům (tiskového mluvčího). Stejný problém vidím často i v informovanosti svých vlastních členů. Mnohdy i důležité informace zůstanou u funkcionářů MS (nebo jsou málo zdůrazněny členům). Pokusme se dát více informací o dění v OMS každému jednotlivému členovi.

Na našem okrese se snažíme tuto informační barieru prolomit vydáváním periodika, které dostane do ruky každý člen OMS. Dostatek prostoru se najde jistě i na stránkách časopisu Myslivost. Dejme včas vědět o chystaných zajímavých kulturních, společenských i jiných akcích, tak aby prostřednictvím Myslivosti se o nich dovědělo co nejvíce myslivců.

Další velký dluh vidím v oblasti působení na mládež. Stačí se podívat do statistiky a porovnat počty zapojených dětí v kroužcích či družinách mladých myslivců. Jsou to žalostně malá čísla. Jsem si vědom možné námitky, že před rokem 1989 bylo vedení kroužku podmínkou kladného hodnocení MS. Nikdo nechce, aby tyto kroužky opět formálně vznikaly. Stačí podchytit zájem třeba jen 1 či 2 dětí, které by mohly individuelně se zkušenými myslivci chodit do honitby, poznávat život v přírodě, činnosti myslivce v průběhu roku, případně pomáhat při některých činnostech, a tak se postupně a nenásilně připravovat na zkoušky z myslivosti , které mohou vykonat již v 15 letech. V době, kdy většina MS stárne a je spíše vyjímka, když přijde mladý člen, který je ochoten dát svoje síly a čas ve prospěch sdružení, se musí taková péče o mládež vyplatit. Realizujme tedy usnesení II. sjezdu ČMMJ a rozejděme se po školách,navštivme děti třeba při příležitosti Června -měsíce myslivosti, pokusme se získat je, i některé jejich učitele, na svoji stranu.

Je celá řada institucí a zájmových organizací (další myslivecké organizace, Svaz ochránců přírody apod.), které mají podobné zájmy jako my - zachování, či spíše zlepšení přírodního prostředí - tedy i zlepšení podmínek pro zvěř. Určitě jsou mezi nimi lidé, se kterými najdeme bez problému společnou řeč, a společně s nimi můžeme spíše prosadit některé projekty údržby a ozelenění krajiny, nebo záchranné programy některých ohrožených druhů zvěře. Začněme s takovými subjekty i na úrovni okresů či regionů komunikovat , a společná řeč určitě přispěje k lepšímu pohledu veřejnosti na myslivost. Jedině každodenním přesvědčováním spoluobčanů o potřebě naší práce ve prospěch přírody, můžeme změnit současné nedobré mínění o myslivosti.

ing.Jaroslav Syrový, předseda KPK ČMMJ