Současnost a perspektiva oborních chovů zvěře

SOUCASNOST A PERSPEKTIVA OBORNÍCH CHOVU ZVERE NA PRAHU TRETÍHO TISÍCILETÍ

Konference se konala 2. cervna rovnež v Letohrádku Hvezda a pozvání k úcasti prijalo okolo 170 tuzemských i zahranicních zájemcu. Hlavní náplní byla prezentace 27 odborných referátu venovaných nejruznejším aspektum z oblasti obornictví.

Odborným garantem jednání byl Prof. Ing. J. Hromas, CSc., který také konferenci zahájil vstupním referátem obecného zamerení (charakteristika oborních chovu a jejich výhody a nevýhody, typy obor, oborní druhy zvere a její životní podmínky v CR, myslivecká péce o zver v oborách atd.).

Zástupce Ministerstva zemedelství CR Ing. J. Ružicka referoval o celkovém stavu obor na našem území (k roku 1998 94 obor, souhrnná výmera približne 37 tis. ha), podal prehled chovaných druhu zvere, soubežných (61,7 %) a individuálních (38,3 %) chovu podle druhu zvere, prehled vlastnických vztahu k oborám (56 % státní a 44 % soukromý majetek), zmínil se o významu obor pro soucasnost a nastínil perspektivy obornictví u nás.

V následujících referátech podali zahranicní úcastníci charakteristiky oborních chovu v jejich zemích:

Doc. Ing. P. Hell, CSc., (Slovensko) uvedl, že v soucasnosti je v zemi našich sousedu 37 obor všech typu a jejich celková výmera dosahuje okolo 24 tis. ha. Stav slovenského obornictví v posledních 10 letech charakterizoval jako stagnaci ci ústup z drívejší úrovne (zejména po stránce kvalitativní).

Z referátu Prof. Dr. Ing. B. Fruzinského (Polsko) vyplynulo, že v jeho zemi obory klasického typu neexistují. Autor se proto soustredil na aktuální problematiku jednotlivých druhu spárkaté zvere chovaných ve volnosti.

Prof. Dr. S. Prien (Nemecko) v úvodu svého referátu velmi krátce zhodnotil existenci všech typu obor v soucasném Nemecku (bez konkrétnejšího rozvedení) a prevážnou cást referátu venoval problematice farmových chovu jelenovitých.

Oborní chovy spárkaté zvere nejsou v Rakousku podle Dr. M. Vodnanského nijak významným typem chovu, výjimkou je obora hlavního mesta Lainz. Autor podal podrobnou charakteristiku tohoto chovu a dále uvedl, že v Rakousku existuje ješte nekolik desítek oborních chovu menšího významu s orientací hlavne na cernou zver.

Doc. Ing. N. Ninov (Bulharsko) konstatoval, že se v jeho zemi eviduje 5 vesmes vysoce kvalitních a mezinárodne vehlasných obor z celkovou výmerou asi 22,5 tis. ha. Z techto zarízení pocházejí mnohé svetové nebo k absolutním špickám blížící se trofeje, a to predevším jelení zvere.

F. Jánoska (Madarsko) ve svém referátu jednoznacne neodlišil oborní a farmové chovy. Uvedl pouze prehled oborních chovu a související údaje nepopsal. Jako zajímavost lze pritom uvést, že Madarsko má zákonem stanovenou minimální výmeru pro tzv. lovecké obory (v závislosti na druhu zvere).

V dalším programu vystoupili se svými referáty domácí myslivectí odborníci:

Zástupce Lesu CR, s. p., Ing. P. Ziegrosser priblížil stav obornictví u našeho nejvetšího správce oborních chovu (42 obor, celková výmera cca 29 tis. ha) a charakterizoval probíhající kategorizaci obor. Navazující referáty byly zamereny na nekteré provozní aspekty oborního chovatelství. Dobrá úživnost obor (referát Dr. Ing. F. Libosvára) vyžaduje celorocní pestování vhodných plodin, potravní nabídka významne ovlivnuje chovatelské, ekonomické i estetické parametry oborních chovu. Význam a formy prikrmování zvere respektující její biologické potreby (vcetne pripomenutí historických prací F. Vogta) byly tématem dalšího príspevku, který prednesl Ing. F. Havránek, CSc. Predevším vyšší koncentrace zvere (v porovnání s volnými populacemi) predisponuje oborní chovy ke vzniku infekcních chorob. Veterinární dozor v techto chovech musí být bežnou soucástí jejich provozu, popsal ve svém príspevku MVDr. K. Bukovjan. Další referující Doc. MVDr. F. Zabloudil, CSc., vyhodnotil experimentální zkušenosti porovnání prirozené a chemické asanace oborních ploch. Ing. J. Kostecka hovoril o využití metody opakovaného scítání trusu na stabilních experimentálních plochách pro vyhodnocení prostorového využití obory jednotlivými druhy zvere (sledovanou lokalitou byla obora Moravský Krumlov). Ing. J. Janota z Vojenských lesu a statku, s. p., ve svém referátu komplexne priblížil soucasnou problematiku zakládání a budování nové obory ve vojenském výcvikovém prostoru Mimon. Obora bude mít výmeru okolo 3800 ha a je urcena k chovu jelení a mufloní zvere. Slovenský úcastník Doc. Ing. J. Ciberej, CSc., popsal oboru pri Tatranském národním parku, která reší úkol zachování genofondu karpatského jelena. O obore Lány, kde jsou chovány krome jiných druhu zvere i dva druhy jelenu asijského puvodu - jelen sika a jelen Dybowského, hovoril Ing. J. Hamrík, Ve svém referátu se zameril na aktuální problematiku stavu výše uvedených druhu, škody pusobené zverí, vztah k ostatním druhum zvere chované v obore, trofejovou hodnotu a cistokrevnost chovaných populací. Další tri referáty našich predních odborníku - Ing. K. Klusáka o dancí zveri, MVDr. P. Forejtka, CSc., o muflonech a Doc. Ing. R. Wolfa, CSc., o cerné zveri - úcastníkum zprístupnily mnohaleté chovatelské zkušenosti popisem konkrétních údaju, formulací poznatku a názoru. Tyto príspevky patrily mezi nejzajímavejší a nejsledovanejší.

Chovatelská problematika nekolika konkrétních oborních chovu (Ing. V. Pauer - obora Ponešice - jelen evropský, Z. Rauš - Obora Kralice - danek skvrnitý, Ing. Z. Marík - Obora Aglaia - jelenec viržinský, L. Volný - Obora Frycovice - jelenec severní, M. Koutný - Obora Hukvaldy - muflon, M. Vejmelek - Obora Sedlice - prase divoké, A. Kriegler - Obora Lány) vyplnila zbytek odborného jednání konference. Príspevky všech referujících obsahuje sborník konference.

Doc. RNDr. Jirí Lamka, CSc.